K nejčastějším předsevzetím patří cvičení, hubnutí, lepší strava a skoncování s kouřením. Podle průzkumu agentury Ipsos z loňského prosince si na letošní rok dalo novoroční předsevzetí 41 procent dotázaných. Nejvíce, 39 procent z nich, chce zhubnout, 32 procent chce zdravěji jíst, 30 procent sportovat. Dále chtějí lidé zlepšit svoji finanční situaci, snížit stres, trávit více času s rodinou, více cestovat, věnovat se kariéře a osobnímu rozvoji a také zlepšit vztahy.
Přestat kouřit si jako předsevzetí stanovil zhruba každý desátý dotázaný, nejčastěji ve věkové skupině 36–44 let. Podle tohoto průzkumu přiznávají téměř tři čtvrtiny lidí z těch, kteří si dávají předsevzetí, že je plní jen částečně. Úplného úspěchu dosáhne jen asi 12 procent dotázaných.
Podle analýzy sportovní aplikace Strava, která v roce 2019 vycházela z více než 31,5 milionu zaznamenaných aktivit po celém světě, začíná motivace k dodržování novoročních předsevzetí výrazně slábnout už druhý lednový pátek. Tento den uvedlo jako kritický přibližně 80 procent dotázaných. V anglicky mluvících zemích se proto vžil název Quitters' Day, v Česku se mluví o Dni slabé vůle.
Selhání není výjimka, ale pravidlo
Další výzkumy ukazují, že přibližně dvě třetiny lidí opustí svá předsevzetí do jednoho měsíce. Zároveň ale platí, že vytvoření nového návyku trvá v průměru 66 dní. Rozpor mezi očekáváním a realitou je tak jedním z hlavních důvodů, proč lidé své cíle vzdávají.
Odborníci se shodují, že nejde o nedostatek vůle. Spíše o špatně nastavené cíle, přehnaná očekávání a podcenění psychické i časové zátěže, kterou změna přináší. Člověk chce výsledky rychle, ideálně bez výrazného narušení dosavadního životního stylu. To se ale většinou nestává.
Jak funguje lidská psychika při změně
Psychologové upozorňují, že každá změna přirozeně vyvolává odpor. Mozek má tendenci vracet se k tomu, co zná a co je energeticky méně náročné. První neúspěch proto často spustí pocit selhání a rezignace.
Právě tady ale může sehrát roli Den slabé vůle – ne jako symbol prohry, ale jako bod zlomu. Připomíná, že klopýtnutí je běžnou součástí procesu a že návrat k cíli je možný kdykoli, nejen 1. ledna.
Jak překonat selhání a začít znovu
Klíčem k úspěchu dodržování předsevzetí je podle odborníků také stanovovat si reálné cíle: "Novoroční předsevzetí často nevycházejí proto, že si člověk dává nereálné cíle, například zhubnu deset kilo za měsíc. Když si tentokrát zvolíte cíl, který je opravdu v mezích možností a budete mít silnou motivaci, mnohonásobně zvýšíte šanci na jeho dosažení," radí výživová poradkyně firmy Naturhouse Věra Burešová.
Odborníci doporučují především změnit pohled na neúspěch. Nejde o důkaz neschopnosti, ale o zpětnou vazbu. Pomoci může několik jednoduchých kroků:
zmenšit cíl na zvládnutelné kroky,
upravit tempo místo úplného vzdání se,
hledat podporu u blízkých nebo odborníků,
odměňovat se za dílčí pokroky, nečekat jen na konečný výsledek.
Důležitá je také flexibilita. Pokud se původní plán ukáže jako neudržitelný, není nutné jej opustit – často stačí jej přizpůsobit aktuální situaci.
Nový začátek nemusí mít datum
Jedním z největších mýtů novoročních předsevzetí je představa, že změna musí začít prvního ledna. Psychologové naopak upozorňují, že mnohem větší šanci na úspěch mají lidé, kteří začínají ve chvíli, kdy k tomu skutečně dozrají – bez ohledu na kalendář.
Den slabé vůle tak může posloužit jako připomínka, že selhání není konec cesty, spíš její přirozená součást. A někdy právě moment, kdy si člověk dovolí přiznat slabost, otevře prostor pro udržitelnější a realističtější změnu.
