Muž, který ovlivnil celé generace a jehož hlas bezpečně pozná každý milovník přírody, slaví ve čtvrtek 99. narozeniny. Bez pochyb nejslavnější přírodovědec a popularizátor oboru na světě, sir David Attenborough, by mohl být přes třicet let na odpočinku. Na zpomalení to ale ani teď, ve svém úctyhodném věku, nevypadá.
Chystá novou velkou výstavu v Natural History Museum, která se veřejnosti v Londýně představí příští měsíc. Ve čtvrtek do kin míří jeho nejnovější dokument Oceán a v Česku na počest jeho narozenin vychází stejnojmenná kniha. Pod názvem Oceán – Poslední divočina na Zemi, vydává nakladatelství Práh nejnovější autorský titul světoznámého přírodovědce.
„Mám to štěstí, že žiji už bezmála sto let. Během této doby jsme se toho o oceánu dozvěděli víc než v jakékoli jiné fázi lidských dějin. Oceánografie odhalila přírodní divy, které si chlapec ve třicátých letech minulého století nedovedl ani představit… Změnili jsme světový oceán natolik, že se v příštích sto letech staneme buď svědky masového vymírání jeho života, nebo velkolepého zotavení,“ říká slavný přírodovědec a moderátor, který se podle svých slov už ovšem nedozví, jak tento příběh skončí.
„Poté, co jsem strávil celý život objevováním naší planety, zůstávám přesvědčený, že čím více lidí bude přírodě rozumět a nacházet v ní potěšení, tím větší máme naději, že zachráníme ji i sebe samé,“ říká muž, který se o přírodu hluboce zajímal už od útlého dětství.
Sbíral různé kameny, fosilie a další přírodní materiály. U svého nadšení pro přírodu zůstal, na Cambridge vystudoval geologii a zoologii.
Nezajímala ho ovšem jen samotná příroda, ale i její popularizace a svou energii upřel do šíření svého nadšení pro faunu i floru u široké veřejnosti. Naštěstí nevzdal svůj první neúspěšný pokus o získání práce v BBC, do rozhlasu ho sice nevzali, ale už v roce 1952 nastoupil do televizní stanice BBC. Právě s ní pak spojil takřka celý svůj profesní život.
Hned v padesátých letech uvedl svůj první dokumentární cyklus ZOO Quest, pro který cestoval po neprozkoumaných místech planety a divákům BBC přinášel prostřednictvím televizní obrazovky až do jejich obývacích pokojů divokou přírodu i vzácná zvířata.
Jeho záběr v BBC byl ale mnohem širší a sahal daleko za přírodovědné dokumenty. Široký byl i jeho osobní zájem a zvídavost, a tak načas práci v BBC přerušil a vystudoval sociální antropologii. Na konci šedesátých let se do BBC vrátil, ovšem to už zastával pozici programového ředitele.
A při pohledu zpátky je jasné, že podobně, jako se nebál při výpravách na neprobádaná místa planety, nebál se ani v ostře sledované vedoucí pozici. Právě on totiž pustil do vysílání BBC komediální skupinu Monty Python s jejich satirickými a nekorektními scénkami.
Nakonec se ale vrátil k tomu, co ho zajímalo od dětství a čím vždy žil. K přírodě, která ho fascinuje a on jí umí fascinovat miliony lidí po celém světě. Začal natáčet vlastní pořady o přírodě, velmi populární byl třináctidílný cyklus Život na Zemi, který přinášel nejen mimořádné informace a záběry, ale do televizního vysílání vnesl i nové styly dokumentů, které předběhly svou dobu.
Právě dokumentární a literární tvorbě v dalších dekádách věnoval maximum energie, k jeho nejznámějším dílům patří Modrá planeta, Naše planeta nebo třeba Zázračná planeta. Mezi jeho nejlepší knihy se řadí například Život na naší planetě, která je svědectvím o změnách přírody a vizí pro budoucnost, a například Život ptáků.
Attenboroughovy filmy a seriály viděly stovky milionů lidí po celém světě a prodal miliony kusů svých knih.
Se svou prací neustal ani ve vysokém věku. Když mu bylo 94, doslova vtrhl do (tehdy pandemií paralyzovaných) domácností po celém světě, když Netflix uvedl dokumentární snímek Život na naší planetě. Jen za prvních pár měsíců dokument na Netflixu viděli lidé ve zhruba dvaceti milionech domácností.
Ve svém posledním dokumentu se nenuceně a věcně ohlíží nejen za svým dobrodružným životem, ale i vývojem života na planetě Zemi. Attenborough navzdory záběrům ustupující divočiny ale nepropadá depresi, namísto toho se snažil přinést naději a opět nadchnout lidi pro svět kolem nich.
„Nejde o záchranu naší planety. Jde o záchranu nás samých. Pravda je taková, že ať s námi, nebo bez nás, svět přírody se obnoví,“ říká David Attenborough.
V příběhu mimořádného člověka se prolíná i stopa druhé světové války, jejíž konec si ve čtvrtek v Evropě připomínáme. Rodiče Davida Attenborougha totiž během druhé světové války adoptovali dvě židovské dívky, které uprchly z Berlína před nacisty.
Jedna z nich mu věnovala jantar, ve kterém byl ukryt prehistorický živočich. Z dárku adoptivní sestřičky se o šedesát let později stal námět pro jeden z pořadů Davida Attenborougha.
Nyní přichází do českých knihkupectví s knihou, ve které bere čtenáře na cestu od ledových moří na pólech přes mangrovy až po odlehlé korálové útesy. Spolu se svým dlouholetým spolupracovníkem Colinem Butfieldem přináší v knize Oceán příběh poslední velké divočiny a nechává nahlédnout do nejméně probádaného ekosystému Země.
Knihu s obsáhlým obrazovým materiálem, kterou vydalo nakladatelství Práh, do češtiny přeložila Jitka Jeníková.
The post Do penze v 99 letech? Kdepak, Attenborough nekončí a vydává novou knihu appeared first on Forbes.
