Justice v tuzemsku často čelí kritice, že se některá soudní řízení vlečou roky, soudkyně Lena Fryčová to vidí poněkud jinak. Ve své prezentaci na říjnovém Fóru věřitelů, které pořádala Asociace inkasních agentur, promluvila o extrémním tlaku na efektivitu pražských soudců.
"Čemu možná nebudete věřit, je tlak na rychlost. Takový jsem si neuměla představit," prohlásila Fryčová, která coby zkušená advokátka nastoupila letos v lednu jako soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 4.
"Máme takzvané dostihové tabulky. Každý měsíc přijde tabulka, ve které spolu soupeří deset pražských soudů. Je to jmenovitě. Soudci a naše vedení si může (v tabulkách) přečíst, kdo nestíhá, kdo se fláká," popsala.
Řečí čísel - každý měsíc podle Fryčové dorazí na soud třicet až čtyřicet nových případů. "Platí pravidlo, že byste v senátu neměli mít víc než sto rozdělaných věcí. Pokud má někdo víc než stovku, nestíhá a má opravdu velký problém," pokračovala Fryčová.
"Když můžeme, delegujeme"
A přidala příklady z praxe. Něco podle ní lze ukončit hned, například když to soudu místně nepřísluší. Anebo když se žaloba vezme takzvaně zpět. "Většině věcí se ale musím věnovat," popsala soudkyně. "Musím za měsíc skončit třicet až čtyřicet věcí," vypočítala.
Někdy soudcům pomůže asistent, avšak ne každý soudce ho může využít. Je jich totiž málo.
"Protože nestíháme a je toho na nás moc, tak když můžeme, delegujeme. Někteří z nás mají to štěstí, že mají k dispozici půlku asistenta, spíš třetinu asistenta," uvedla Fryčová během svého vystoupení.
"Ten tlak je veliký, naše vedení to řeší každý měsíc. Je to ještě rozděleno do větších detailů, například jak velké průtahy máte, jestli to řízení je od nula do šesti měsíců, do roka, do dvou let, do tří - podle toho tam jsou nějaké koeficienty, tím se ty naše dostihy umocňují," vylíčila.
V tabulkách jsou podle ní pouze čísla, kde se nezohledňuje složitost kauz. "Nejhorší je, že je to bez těch příběhů, takže vy máte vedle sebe třeba pohledávkové věci - které jsou vyřízené ihned - vedle těch opravu těžkých, například smluv o dílo či o náhrad škod," zdůraznila Fryčová.
"Necítíte se být šikanovaná dostihovou tabulkou? Protože v kauze Knihobot se tak zaměstnanci cítí," zeptal se soudkyně po skončení její prezentace muž z publika (viz video níže) Narážel na to, jak se nedávno ve veřejném prostoru probíraly pracovní podmínky ve firmě Knihobot.
Podle některých svědectví byly pracovní podmínky v internetovém obchodě s použitými knihami extrémně stresující a nepříjemné, což ale vedení odmítlo a rozhodlo se nařčením bránit. Stížnostmi na pracovní podmínky se zabývá inspekce práce.
"Já osobně jsem v justici krátce, ale vidím, že jsou kolegové, kteří opravdu nejsou rychlí," reagovala na zmíněný dotaz Fryčová. "A pokud plníte to, co máte, tak jste v pohodě i s dostihovou tabulkou," zdůraznila.
"Aktuálně máme tři soudce, kteří se chystají na kárné řízení za průtahy, je to v opatrovnické agendě. Současné vedení soudu si to dalo za cíl. A nevím, čemu se divíte. Advokáti a dlužníci si stěžovali, jaké jsou (na soudech) průtahy, tak že dostihové tabulce byste jenom a jenom fandit," uzavřela Fryčová svou odpověď na otázku dotyčného z publika.
Ministerstvo spravedlnosti odkázalo deník Aktuálně.cz s dotazy k výkonnostním tabulkám na konkrétní soudy.
Prezident Soudcovské unie tabulky hájí
Prezident Soudcovské unie Libor Vávra uvedl, že porovnání práce soudců je funkčním nástrojem na zvýšení efektivity.
"Ti soudci na tom konkrétním soudě vidí, kolik věcí přišlo, kolik věcí skončilo, kolik se jich zrušilo a vidí se i navzájem. Přinejmenším ten úsek to vidí navzájem. Už jen to podle mého přispívá k tomu, že nikdo nechce být nejhorší," řekl Vávra deníku Aktuálně.cz. Vávra byl v letech 2013 až 2020 předsedou Městského soudu v Praze, nyní tam působí jako soudce.
Odmítá, že by se při řešení průtahů nezohledňovala složitost kauz. "V řadě případů se ukáže, že jsou to objektivní důvody," řekl s tím, že kárné řízení proti soudci či soudkyni se v takovém případě nevede.
"Pokud je to extrémně těžká hospodářská trestná činnost s dvaceti obžalovanými, tak je jasné, že celé měsíce nezbývá než se věnovat takové věci," upřesnil Vávra.
Například Městský soud v Praze coby největší soud v metropoli, který rozhoduje především o odvoláních proti rozhodnutím pražských obvodních soudů, také vykazuje počet rozhodnutých případů ve vztahu k jednotlivým soudcům.
"Rychlost rozhodování je v případě potřeby sledována ve vztahu ke konkrétnímu případu, a to i s ohledem na obtížně porovnatelnou složitost řešených kauz či případné specializace jednotlivých soudců.," poznamenala Kateřina Eliášová, zástupkyně tiskové mluvčí a asistentka soudce Městského soudu v Praze.
Prezident Soudcovské unie Libor Vávra upozorňuje, že justice je za průtahy kritizována neprávem. "Je to absurdní, že je to kritizováno, my jsme jedni z nejrychlejších v Evropě. Jsme na nějakém pátém šestém místě," tvrdí Vávra.
"Ten špatný obraz vychází ze speciálních kauz, které z nějakého důvodu trvají dlouho. Jednak třeba závažná hospodářská trestná činnost, ta trvá dlouho všude v Evropě," míní prezident Soudcovské unie.
Jeho slova potvrzují i data ministerstva spravedlnosti. Z nich vyplývá, že české soudy rozhodují nejrychleji v historii. Průměrná délka civilních řízení byla loni o jedenáct dní kratší než v roce 2023. Verdikt tak padá v průměru za necelých šest měsíců.
Dosluhující ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) letos v létě uvedla, že rozhodování bude zrychlovat, a to hlavně díky digitalizaci soudů.
"Dnes jsme stále v situaci, kdy mezi jednotlivými soudy musí putovat ten papírový spis. Samozřejmě by zásadním způsobem pomohlo, kdyby soudci mohli mít k dispozici spis třeba předem elektronicky," řekla ministryně.
A připustila, že některé soudy mohou být kvůli vysokému počtu obyvatel a soudním nápadům opravdu vytíženější.
