Dostupnost bydlení v Praze se v letošním prvním čtvrtletí opět zhoršila. Na koupi nového bytu o sedmdesáti metrech čtverečních v hlavním městě člověk potřebuje 15,4 roční mzdy, nejvíce ze všech okolních metropolí. V loňském třetím čtvrtletí to bylo o šest měsíčních mezd méně.
Kromě vlastnického bydlení se zhoršila také dostupnost nájemního bydlení. Vyplývá to z indexu dostupného bydlení rezidenčního developera Central Group, představeného 12. června na tiskové konferenci v Praze.
Ceny bytů podle analýzy v České republice dlouhodobě rostou podstatně rychleji než mzdy. Od začátku roku 2015 vzrostly ceny bytů téměř o sto padesát procent, zatímco mzdy o šedesát dva procent. Po Praze je nejméně dostupné bydlení v Bratislavě, kde je v současnosti třeba na nákup bytu 14,3 ročního platu, a následně v Mnichově, kde je třeba 11,6 ročního platu.
Central Group pracuje s daty, že aktuální průměrná hrubá měsíční mzda v metropoli je 57 817 korun a cena průměrného nového bytu o sedmdesáti metrech čtverečních v hlavním městě 10 685 072 korun.
Index pracuje s daty z Informačního systému o průměrném výdělku ministerstva práce a sociálních věcí a vychází z cen, které vyplývají ze společné analýzy společností Central Group, Trigema a Skanska.
Podle dat Českého statistického úřadu ale průměrná nominální mzda v Česku v prvním čtvrtletí byla 43 941 korun a za těchto podmínek by tak koupi nového bytu bylo třeba ročních platů ještě více. Cena nového bytu podle Central Group v současnosti činí 152 644 korun za metr čtvereční, u starších bytů to je 123 683 korun za metr čtvereční.
Praha je podle analýzy nejméně dostupná v regionu, i co se týká nájemního bydlení. Zatímco v roce 2021 bylo třeba na nájemné v průměrně velkém bytu čtyřicet tři procent z průměrné mzdy, v současnosti to činí padesát jedna procent.
Dostupnost nájemního bydlení by mohl zlepšit nový program představený vládou a ministerstvem pro místní rozvoj. Ten by mohl za pomoci výhodnějších úvěrů pomoci ve spolupráci obcí či státu se soukromými investory stavět nájemní byty s nižším než průměrným tržním nájemným. Stát by nejdříve vyčlenil 4,5 miliardy korun a v příštím roce by k němu přidala Národní rozvojová banka s 3,5 miliardy korun.
Předseda představenstva Central Group Dušan Kunovský považuje zahájení programu za krok správným směrem. Finanční možnosti veřejných rozpočtů jsou ale podle něj velmi omezené a zmiňované programy nemohou krizi dostupnosti bydlení vyřešit.
K tomu bude potřeba vynaložit stovky miliard korun, a je tedy absolutně nezbytné do veřejné výstavby zapojit i soukromý sektor a soukromé finance, míní. Z odborných analýz podle developera vyplývá, že pokud by chtěla veřejná správa ovlivňovat dostupnost bydlení v Česku, pak je nutné, aby každoročně vznikalo alespoň dvacet pět tisíc nových veřejných nájemních bytů.
