Dva Češi vyměnili obleky za elektrické nakladače. Teď s nimi dobývají svět

Forbes Před 3 hodinami

Jen kousek od kladenského vlakového nádraží stojí velká nová hala. Je trochu schovaná a kolemjdoucí by nejspíš nečekal, že zrovna tady vzniká něco mimořádného. Právě zde se ale začíná psát nová kapitola v příběhu mladé české firmy First Green Industries, která ukazuje i globálním lídrům trhu, kudy vede cesta do budoucnosti. Nebo jinak, tahle firma nový trh vytváří.

Ve vypucované hale, ze které ještě sálá novota a v níž jsou překvapivě rozestavěné velké pokojové květiny, se vyrábějí smykové nakladače. Laik by mohl říct, že to jsou bagříky. Ovšem tyhle mašiny pomáhají všude tam, kde je potřeba něco naložit, odklidit a převézt.

A na Kladně jako první na světě vyvíjejí a vyrábějí nakladače, které jsou stoprocentně poháněné elektřinou. Tradiční dieselové verze sice pořád vedou, ale trh s elektrickými alternativami rychle roste.

First Green Industries, ve které pracuje zhruba pět desítek lidí, prodala za pět let existence téměř osm stovek nakladačů do víc než padesáti zemí světa. Za minulý rok společnost, kterou vlastní a vedou Václav Audes a Martin Havrda, utržila konsolidovaně se svou americkou pobočkou celkem přes 250 milionů korun s EBITDA na úrovni 21 milionů korun.

„Není to žádné Silicon Valley, není to startup postavený na umělé inteligenci. Je to výroba, která je potřeba, i když je to kapitálově náročné. Díky nízké konkurenci se ale dá dobře najít trh a jít tam, kde víme, že spalovací motor má nízkou nebo vůbec žádnou šanci,“ vysvětluje Václav Audes.

Jeho kamarád a byznysový partner Martin Havrda rychle doplňuje, že i když sázejí na elektrické řešení a udržitelnost, nejsou žádní „zelení fanatici“.

„Netvrdíme, že elektrifikace je jedinou cestou. A také říkáme, že elektrické řešení není vhodné všude,“ zdůrazňuje Martin Havrda a dokládá to příkladem, kdy třeba při stavbě silnic, kde jsou potřeba dlouhé přejezdy a chybí nabíjecí infrastruktura, nedává smysl použití dieselového agregátu k dobíjení elektrického stroje.

Naopak na mnoha místech mají elektřinou poháněné nakladače jasnou výhodu. First Green Industries je dodává obecně všude tam, kde je potřeba omezit hluk, emise nebo znečištění provozními kapalinami.

Využívají se například v potravinářském průmyslu, v zemědělství, ale i v cementárnách, kde je prach tak intenzivní, že se spalovací motory rychle ničí.

Elektronakladače z Kladna se uplatňují také při demolicích a ve stavebnictví v místech s hustou zástavbou, kde je výhodou, že stroj je tichý a nepáchne. Podobně se využívají například i v podzemních a povrchových dolech v Jižní Americe.

„V podzemní těžbě musíte větrat, ale to je obrovský problém. Samozřejmě tam fungují i dieselové stroje, ale čím těžší ventilace, tím je větší prašnost i teplota a diesel tam prostě z mnoha důvodů nemá šanci,“ vysvětluje Martin Havrda.

Další výhodou elektronakladačů od First Green Industries je fakt, že se dají ovládat na dálku, a jejich operátor tak může pracovat z bezpečí u počítače.

Namístě je říct, že tahle firma nevznikla z vášně pro elektrické stroje a těžkou techniku. Mnohem přesnější (i když s lehkou nadsázkou) by bylo, že vznikla z potřeby mít co dělat, mít novou podnikatelskou výzvu. Oba spolumajitelé strávili většinu svých životů ve zcela jiném prostředí, než jsou doly, cementárny nebo zemědělské podniky.

„Byli jsme zvyklí dělat byznys v zasedačkách. Přišel jsem ze světa, kde se byznys dělal na Manhattanu. Tady si natáhnete gumovky, džíny, mikinu a pohybujete se v úplně jiném prostředí. Je to extrémně osvěžující a za původní svět bych to nevyměnil,“ líčí Václav Audes, který je původní profesí právník.

Po několika letech kariéry strávené v zahraničí pracoval v advokátní kanceláři Havel & Partners, kde asi deset let vedl slovenskou pobočku v Bratislavě. S Martinem Havrdou se seznámili před patnácti lety, kdy Havrda se svým otcem prodávali rodinnou firmu Česká lékárna.

„Po prodeji jsme řešili, co dělat dál a pustili se do telekomunikací. Tam se začala psát historie s naším třetím velkým spoluakcionářem Markem Bukalem, se kterým jsme budovali telekomunikační sítě, které pak skončily u Kaprainu a T-Mobile,“ říká Martin Havrda. Po právní stránce jim s prodeji pomáhal právě Václav Audes tehdy v Havel & Partners.

Trojice mužů se postupně bavila o tom, že by rádi vytvořili rodinný office s víc než jednou firmou. Když pak Marek Bukal i Martin Havrda prodali své firmy, všichni tři „naházeli peníze na jednu hromadu“ a z toho vznikla platforma pro společné investování.

Zastřešená je nyní pod názvem Arbol Capital / Dracanus Group, do níž patří i rezidenční development v českých horách. „Jenže za chvíli nás přepadla deprese, že nemáme firmu. Vždy jsme byli zvyklí každé ráno jít do práce, být aktivními manažery,“ popisuje období před sedmi lety Martin Havrda.

Když se k nim pak dostala nabídka na společný projekt se slovenskou firmou Kovaco na výrobu elektrických smykových nakladačů, neváhali a vydali se tam. Na místě viděli první elektrický smykový nakladač ve fázi velice funkčního prototypu, v zásadě připravený ke startu prodeje na mezinárodní scéně.

„Tam jsme se zamilovali. V podstatě naše due diligence spočívalo v tom, že jsme si ten stroj jeli smontovat, protože jedním z klíčových argumentů bylo, že stroj lze vyrobit rychle, s malým množstvím lidí a nářadí. Právě v tom je velká část jeho udržitelnosti,“ vysvětluje Václav Audes.

Rychle se dohodli se slovenskými partnery na joint venture a začali rozvíjet firmu Kovaco Electric. Brzy se ale ukázalo, že je potřeba mít všechno blíž a víc pod kontrolou. Výsledkem bylo odkoupení padesátiprocentního podílu od slovenského zakladatele a přestěhování výroby do Velké Dobré u Kladna. Tehdy vznikla firma First Green Industries.

„Přesun sehrál naprosto zásadní roli. Zkoncentrovali jsme management i výrobu pod naši stoprocentní kontrolu. Při přestěhování jsme poprvé zjistili, v jakém stavu ten stroj vlastně je a co je potřeba,“ říká Václav Audes.

Zatímco ještě neměli připravené prostory, hledali nové dodavatele, chodily jim zakázky a věděli, že musejí do měsíce začít vyrábět. Nakonec se vše podařilo a výroba se rozeběhla.

„Překonali jsme to tím, že jsme vytvořili úzkou spolupráci se dvěma až třemi klíčovými dodavateli hlavních technologických celků a společně s nimi ladili funkční parametry stroje. Aby dělal to, co má, aby vydržel s kapacitou baterie tak dlouho, jak má, a aby byl pro koncového zákazníka jednoduše ovladatelný,“ popisuje Martin Havrda.

Majitelé firmy si zakládají na tom, že jejich stroje jsou ekologické nejen díky elektrickému pohonu, ale i proto, že jsou sestaveny jako stavebnice z montované konstrukce. Díky tomu se stroje dají upravit podle toho, k čemu jsou potřeba.

„Když zákazník zjistí, že potřebuje bezkabinový stroj místo kabinového, přeskládá si to jednoduše sám. Nebo pokud chce novou funkci, třeba dálkové ovládání, jednoduše se to dá změnit,“ poukazuje Václav Audes.

Tenhle modulární princip se navíc osvědčuje i v údržbě strojů. „Pokud se pokazí jakákoli část, jednoduše ji odšroubujete a přišroubujete novou. Stroj udržíte v chodu a navíc ho můžete upgradovat na vyšší generaci jen tím, že koupíte vyšší hardwarový a softwarový balíček,“ zdůrazňuje Audes.

„To je pro nás extrémně důležité, protože je to skutečně udržitelné, nejen ve smyslu bezemisního provozu, ale ve smyslu nahraditelnosti,“ dodává. A trh na to čím dál tím víc slyší – jak díky reálným výhodám elektrického pohonu, tak částečně i proto, že firmy hledají cesty, jak snižovat své emise.

Kvůli rostoucím prodejům se firma musela nedávno přestěhovat do nové výrobní haly na Kladně, kde má větší kapacitu. Plán počítá s tím, že by tu mělo ročně vznikat kolem 150 až 250 strojů. Při plném využití kapacity zvládne přes 750 strojů ročně. Jestli se k tomu firma dostane, ukáže až čas. Plán nyní počítá s cílem půl miliardy korun v tržbách ročně v horizontu příštích tří let.

Velký potenciál vidí podnikatelé v dálkově ovládaných bezkabinových strojích, které jsou trendem, v němž právě First Green Industries udává na světových trzích tempo.

Zatímco velké zavedené firmy, které vyrábějí nakladače, jsou zatím hlavně ve fázi vývoje, kladenská firma už má své mašiny v reálných a těžkých podmínkách nejen v Evropě, ale i v Africe, Austrálii a Jižní i Severní Americe. Z Ameriky získává zhruba polovinu svých tržeb a čeká tu další růst prodejů.

Ve Spojených státech už má i vlastní pobočku, kterou založili kvůli zkušenosti během pandemie koronaviru když objednané stroje zůstaly měsíce na lodích a nemohly se dostat k zákazníkům v potřebném čase a kvalitě.

„V USA otevíráme další zastoupení v Kalifornii, protože to je stát kam dodáváme nejvíc strojů a zákazníci tam vyžadují naši blízkost,“ zmiňuje Martin Havrda. Do Severní a Jižní Ameriky míří zhruba polovina vyrobených strojů, druhá pak směřuje na ostatní světové trhy.

Naopak Česko je pořád pro First Green minoritním trhem, kam prodají jen jednotky procent své produkce. „Jako česká firma chceme ideálně ukazovat to, co děláme, právě tady. Ale rozjezd je zatím trošku pomalý,“ poznamenává Václav Audes. Věří ale, že i to se změní.

Pro letošní rok počítají s dalším růstem firmy, která je od samého začátku zisková. „Vždy jsme byli konzervativní investoři, chápeme, že v prvních letech do toho musíte hrnout hodně peněz. Sem jsme vložili přes tři sta milionů korun. Teď už přisypávat nemusíme. Firma si vydělá na všechny své potřeby včetně poměrně ambiciózního vývoje produktů a nepotřebuje k tomu peníze od investorů,“ tvrdí Martin Havrda.

„Příležitostně nám to něco vrátí zpátky, ale ani to nečekáme, tu firmu máme rádi a nemáme pocit, že bychom měli peníze špatně umístěné,“ doplňuje Havrda a Václav Audes vedle něj souhlasně přikyvuje.

Na otázku, jestli by se takové stroje nedali jednoduše vyrábět jinde levněji, jen zakroutí hlavou: „Výrobu a vývoj chceme mít tady, je tu obrovský potenciál jak kvalitní výroby, tak vývoje a softwarového řešení.“

Přiznává sice, že jinde by to šlo levněji, ale oni chtějí své know-how generovat v tuzemsku a taky zde platit daně. „Pokud se chceme životní úrovní posouvat víc na západ, musíme jít cestou vlastních inovativních produktů. A to děláme,“ uzavírá Václav Audes s hrdostí, že i malá česká firma může budovat globální trh.