„Naše vztahy s Čínou musí vycházet z jasného posouzení nové reality,“ řekla na úterním zasedání Evropského parlamentu předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Prohlásila to na debatě o nadcházejícím summitu mezi Čínou a EU, který se uskuteční koncem července.
ČTĚTE TAKÉ: Dostál se v europarlamentu zastával čínských komunistů. Polský kolega ho tvrdě usadil
Marie Bjerreová, dánská ministryně pro evropské záležitosti, jejíž země aktuálně předsedá Radě EU, zase uvedla, že „navzdory rozdílným politickým a ekonomickým systémům mají EU a Čína společné zájmy“. A je to právě Dánsko, které má následující půlrok zodpovědnost za průběh vyjednávání mezi evropskými státy.
Přestože se na jedné straně představitelé EU dívají na Čínu s nadějí jako na potenciálního obchodního partnera, druhým dechem na ni upozorňují jako na bezpečnostní hrozbu. „Můžeme říci, že Čína de facto umožňuje ruskou válečnou ekonomiku. To nemůžeme akceptovat,“ uvedla von der Leyenová.
„Znepokojuje nás, jak Čína podporuje ruské válečné snahy,“ zdůraznila na plénu. Připomněla také politické vězně, kteří zůstávají v čínských žalářích, a nepřípustné útoky na evropské státy.
Chystaný summit by se nicméně mohl stát příležitostí zhodnotit 50 let společných vztahů mezi EU a Čínou a diskutovat o jejich dalším pokračování.
EU musí být tvrdší, říká expert
„EU si velmi dobře uvědomuje, že Čína podporuje válečné úsilí Ruska – dokumentují to čínští vojáci zajatí na Ukrajině – ale zároveň je zapojena do obchodní války s USA,“ uvedl pro redakci CNN Prima NEWS expert na Čínu Filip Noubel z Asociace pro mezinárodní otázky.
I proto si nyní chce Evropa udržovat vztahy s Čínou jako alternativu, a to kvůli obchodu, investicím a odbytu pro své produkty. „Pokud si však chce udržet svou důvěryhodnost, bude muset na provokativní prohlášení Pekingu reagovat důrazněji,“ hodnotí.
Útok na české ministerstvo i německou loď
Čína se v posledních měsících dopustila hned několika ostrých výpadů proti evropským státům. Posledním z nich je incident, kdy čínská válečná loď použila laser proti německému letadlu v Rudém moři, jak informovala agentura AP.
Další nedávný incident se odehrál přímo v Česku, jehož ministerstvo zahraničí informovalo o čínské špionáži přímo mezi zaměstnanci úřadu.
Napětí mezi Bruselem a Pekingem ukázala také roztržka z minulého týdne, ke které došlo mezi šéfkou evropských diplomatů Kajou Kallasovou a čínským ministrem zahraničí Wangem Yi. Ten měl Kallasové říci, že si jeho země nemůže prohru Ruska na Ukrajině dovolit.
„Peking potřebuje Západ zaměstnat dvěma hlavními současnými konflikty: ruskou invazí na Ukrajinu a izraelským útokem na Gazu,“ vysvětluje Noubel.
Obě války podle něj úspěšně tříští jednotu západních zemí a připravují je o zdroje a pozornost. Z toho Čína těží, protože se jednak na jižní polokouli může jevit jako ‚neutrálnější‘ a méně agresivní, a jednak to v praxi znamená menší politickou, mediální a vojenskou podporu pro Tchaj-wan, dodává Noubel.
Gregorová zkritizovala Komisi
EU se tak ocitla v geopolitickém sevření mezi dvěma největšími světovými ekonomikami. Čína věří, že nepřátelské Trumpovy kroky vhání Evropu do její náruče. Tak jednoznačné to ale není – problémy, které Evropa s Čínou zažívá, se spíš prohlubují.
Evropský vývoz klesá, zatímco čínský dovoz do Unie prudce roste: Novým trendem je záplava levných výrobků z rychloobrátkových internetových tržišť Shein a Temu, kterou se evropští politici snaží různými způsoby omezit. Problematické jsou také nekalé obchodní praktiky, kterých se Čína dopouští kvůli vysokému dotování vlastních výrobců a které znevýhodňují konkurenceschopnost podniků v Evropě.
„Čína si je vědoma toho, že (sama) EU potřebuje, ale v podstatě Evropu rozdělila,“ vysvětluje Noubel.
Pěstuje proto zvláštní vazby se zeměmi, jako je Maďarsko a Slovensko. Buduje v nich silnou závislost na elektrických bateriích, které se buď vyrábějí v Číně, nebo v evropských továrnách postavených za čínské peníze, pokračuje Noubel.
„Poučili jsme se z toho, do jaké míry jsou závislosti zranitelné,“ řekla von der Leyenová ve svém projevu v Evropském parlamentu. „A jak jsou technologie, obchod a bezpečnost neodmyslitelně propojeny, odstranění rizik je jednoduše otázkou evropské nezávislosti,“ dodala.
Evropská unie souhlasí s Trumpem, že Čína používá nekalé obchodní praktiky. Vzhledem k provázanosti obou ekonomik však blok může na Čínu tlačit pouze do určité míry, hodnotí analýza The Washington Post.
Před rostoucí spoluprací mezi EU a nedemokratickými zeměmi v úterý varovala také Evropská centrální banka. „Za posledních 25 let se obchodní partneři EU stávali stále méně demokratickými,“ napsali ekonomové ECB na svém blogu.
Právě submisivitu, s jakou se Evropská komise vůči Číně chová, zkritizovala na plénu pirátská europoslankyně Markéta Gregorová, která je místopředsedkyní delegace europarlamentu pro vztahy s Čínou. „Dnes jsme od Evropské komise slyšeli, že EU by měla s Čínou spolupracovat jako s rovnocenným partnerem. Je ale načase, abychom se tak (sami) začali konečně chovat.“
„Okopírování“ čínské strategie
Podle serveru Politico se EU aktuálně snaží kopírovat některé z úspěšnějších průmyslových politik Číny, včetně vlastních zákonů o převodech technologií a zadávání veřejných zakázek.
Mezi ně patří například preferování v Evropě vyrobených produktů nebo podpora celých odvětví, například klíčové výroby baterií. EU proto dotuje jejich výrobce, což se týká i společností mimo EU, pokud jsou ve společném podniku s evropskými partnery, s nimiž sdílejí své know-how, technické znalosti a technologie, píše Politico.
Summit EU-Čína, svolaný u příležitosti 50 let vzájemných diplomatických vztahů, se bude konat 24. července v Pekingu. Druhý den summitu byl zrušen. Neočekává se účast prezidenta Si Ťin-pchinga, čínskou delegaci má proto vést premiér Li Čchiang.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Dostál se v europarlamentu zastával čínských komunistů. Polský kolega ho tvrdě usadil
