Americký prezident Donald Trump hrozí, že uvalí represivní dovozní cla na osm evropských zemí, které se staví proti jeho ambicím získat Grónsko. Vyvolává tím ale obavy z plnohodnotné transatlantické obchodní války, píše britský web The Guardian.
Čím Trump vyhrožuje?
O víkendu americký prezident prohlásil, že od 1. února bude na veškeré zboží dovážené do USA z Dánska, Norska, Švédska, Velké Británie, Francie, Německa, Nizozemska a Finska uvaleno desetiprocentní clo, pokud mu tyto země nedovolí zabrat Grónsko. Trump uvedl, že pokud nedojde k dohodě o „úplném a celkovém odkupu“ arktického ostrova od Dánska, sazba se 1. června zvýší na 25 %.
K TÉMATU: Jak čelit choutkám Trumpa na Grónsko? Evropa už spřádá plány, cesta vede přes zbraně i základny
V reakci na to lídři EU pohrozili nasazením nástroje proti nátlaku (ACI) – široce známého jako „velká bazuka“ –, který byl navržen s cílem poskytnout EU účinnější nástroje k reakci na politické šikanování a obchodní vydírání ze strany jiné země.
Co je velká bazuka?
ACI vstoupil v platnost v roce 2023 a původně byl inspirován přístupem Číny k Litvě, jejíž společnosti čelily záplavě papírování a blokádám dovozu z Pekingu poté, co tento pobaltský stát prohloubil vztahy s Tchaj-wanem. EU tento odstrašující nástroj vytvořila jako reakci na takové situace, ale nikdy si nepředstavovala, že by mohl být použit proti USA.
Tento nástroj umožňuje EU uvalit rozsáhlé obchodní sankce, jako je vyloučení společností z vnitřního trhu, zavedení kontrol vývozu nebo ukončení ochrany duševního vlastnictví. Opatření mají být úměrná způsobené ekonomické škodě a zároveň minimalizovat dopady na Evropu.
Teoreticky by EU mohla zamířit na cokoli od amerických technologických a kryptoměnových společností po výrobce letadel nebo zemědělské produkty. Evropští spotřebitelé by však mohli mít výhrady k dodatečným nákladům nebo omezením pro americké společnosti, jako jsou Apple nebo Netflix.
Použije EU tento nástroj?
Francie, která je dlouhodobě největším zastáncem bazuky, vyzvala evropské spojence, aby zvážili její použití, pokud Trump prosadí cla na grónské produkty. Německý ministr financí Lars Klingbeil souhlasil s návrhem francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že EU by měla „zvážit použití těchto opatření“.
Německý kancléř Friedrich Merz však zaujal smířlivější postoj než jeho ministr a poukázal na větší závislost Německa na vývozu. Dodal, že zkušenosti ukazují, že Trump je otevřený vyjednávání.
Země s velkým důrazem na volný obchod, jako je Irsko a Nizozemsko, nebo země vedené politiky, kteří mají blízký vztah k Trumpovi, jako je Itálie, se v minulosti zdráhaly zvažovat taková opatření. Většina členských států zatím klade důraz na dialog s USA.
Na nedělním krizovém zasedání vysokých diplomatů EU se ale většina pro okamžité použití ACI nenašla. Evropané totiž čekají, zda se jedná o další „Taco moment“, což je zkratka pro „Trump always chickens out“ (Trump vždycky vycouvá), která popisuje, jak americký prezident v reakci na nervozitu na trzích mění své hrozby zavedením cel. Bruselští úředníci také čekají na rozhodnutí nejvyššího soudu USA o zákonnosti Trumpových cel. EU vždy zdůrazňovala, že ACI vnímá jako odstrašující prostředek a nebude podnikat preventivní kroky, dokud se Trumpova cla nestanou realitou.
Jak rychle by opatření nabyla účinnosti?
Použít bazuku není ani rychlé, ani snadné a nikdy předtím se to nestalo. Nikdo tedy neví, jak rychlé nebo účinné by to mohlo být. Evropská komise by mohla strávit až čtyři měsíce posuzováním, zda dochází k nátlaku, a členské státy by pak měly dalších osm až deset týdnů na to, aby rozhodnutí schválily – nebo zamítly. Jakákoli odvetná opatření by vyžadovala kvalifikovanou většinu členských států a další kolo jednání.
Případně by se EU mohla rozhodnout pro méně drastická, ale rychlejší odvetná opatření – obnovení cel na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur, včetně bourbonu, letadel a sójových bobů, která byla zavedena v reakci na dřívější hrozby zavedením cel. Tato protiopatření byla pozastavena po loňské letní obchodní dohodě mezi EU a USA, ale tato dočasná pauza končí 6. února, což znamená, že cla by se začala uplatňovat následující den.
Kdo nejvíce ztratí v případě obchodní války?
Celková hodnota dovozu USA ze zemí, na které se Trump zaměřuje, činila loni více než 365 miliard dolarů, což odpovídá přibližně polovině vývozu EU do USA. Nejvíce prodalo Německo, a to více než 160 miliard dolarů. Následovalo Spojené království s 68 miliardami a Francie s 60 miliardami dolarů.
Investiční bankovní společnost Goldman Sachs odhaduje, že desetiprocentní clo by snížilo reálný HDP v postižených evropských zemích o 0,1 % až 0,2 % v důsledku nižšího vývozu. Největší dopad by to mělo na Německo, a to až 0,3 %, pokud by bylo zavedeno jako paušální clo na všechno zboží. Pro eurozónu jako celek by to znamenalo dopad ve výši asi 0,1 %.
USA by však následkům neunikly. Dodatečné hraniční daně z dovozu do USA by hradily americké podniky a spotřebitelé, což by mělo dopad na ekonomickou aktivitu a investice a mohlo by podpořit inflaci. Hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu Pierre-Olivier Gourinchas varoval, že vzájemná obchodní válka by mohla snížit globální produkci přibližně o 0,3 %. „Všichni víme, že v obchodní válce nejsou žádní vítězové, a to je třeba mít na paměti,“ podotkl Gourinchas.
Lze zabránit plnohodnotné obchodní válce?
Odborníci doufají, že nejvyšší soud rozhodne proti Trumpovi. Jeho poslední oznámení by bylo neplatné a on by byl nucen hledat alternativní cesty, což by mohlo nějakou dobu trvat. Nebo by ho mohl přesvědčit tlak trhu nebo hrozby odvetných opatření ze strany EU, aby opět ustoupil od svých cel.
Prezident už ale na domácí scéně není tak oblíbený jako před rokem, a většina Američanů se o Grónsko moc nezajímá. Podle průzkumu CNN z minulého pátku je 75 % lidí proti tomu, aby USA Grónsko zabraly. To dává naději, že Kongres jeho plány zastaví.
Trumpovy nejnovější hrozby už přesahují obvyklé způsoby, jakými se snaží politicky tlačit na své tradiční spojence. „Riziko spočívá v tom, že se Trump dostal do slepé uličky. Poté, co dal jasně najevo, že chce, aby Grónsko patřilo USA, by cokoli méně než to mohlo vypadat jako prohra,“ popsal Kallum Pickering, hlavní ekonom společnosti Peel Hunt.
Jak by se daly zmírnit dopady?
Ekonomové poukazují na to, že loňské obchodní spory ohledně Trumpových „vzájemných“ cel, oznámených 2. dubna, měly relativně mírný dopad ve srovnání s nejhoršími scénáři. Navzdory napětí MMF v pondělí zlepšil své prognózy a předpokládá, že globální růst v letech 2025 a 2026 bude vyšší, než odhadoval před Trumpovým nástupem k moci.
V loňském roce se podniky přizpůsobily globální obchodní válce tím, že předčasně dodaly své zásilky americkým zákazníkům, aby stihly termíny pro zavedení cel. Mezinárodní měnový fond naznačil, že společnosti zmírnily část nákladů pro spotřebitele tím, že přijaly snížení zisků. Objem obchodu byl také podpořen tím, že společnosti přesměrovaly vývoz do jiných částí světa. Globální boom investic do umělé inteligence také podpořil vývozce i americkou ekonomiku.
Tato kapacita však bude v roce 2026 pravděpodobně snížena, protože většina adaptačních mechanismů již byla nasazena. Ještě před posledním eskalováním napětí Mezinárodní měnový fond uvedl, že v důsledku toho předpovídá v USA v roce 2026 nárůst inflace. Ekonomové varují, že napětí by mohlo oslabit podnikové investice, zasáhnout důvěru spotřebitelů a vyvolat výprodej na finančních trzích. Vzhledem k rekordním cenám akcií a obavám, že umělá inteligence podpoří bublinu na trhu, by se korekce mohla rychle proměnit v krach.
Jaký je postoj Česka?
Česká republika upřednostňuje debatu a hledání řešení, pokud jde o americké hrozby zavedením cel, uvedla v úterý v Bruselu nová česká ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Je ale třeba mít připraveny nástroje na případnou reakci, dodala s tím, že v tom souhlasí se zástupci Francie.
„Já jsem se do debaty nezapojovala, spíše jsem naslouchala, protože jak dobře víte, čeká nás ve čtvrtek mimořádný summit, kam přijede i náš premiér Andrej Babiš (ANO) a bude tam náš postoj jednoznačně prezentovat. Budu ho samozřejmě informovat,“ řekla novinářům v Bruselu Schillerová. V debatě podle ní nepadlo nic konkrétního, byla ale místy až emotivní.
Ministryně financí zopakovala, že Česko stojí na straně zemí, které nezpochybňují, že Grónsko spadá do správy Dánského království. „My jsme nicméně země, která upřednostňuje sednout si ke stolu, hledat dohodu, ale samozřejmě mít pevný postoj a ten bude prezentovat náš premiér,“ uvedla Schillerová. „Vyčkejme, jednejme, buďme připravení,“ odpověděla na dotaz, zda má být EU v případě zavedení cel připravena k určité odplatě.
Ze strany USA podle ní přicházelo již dříve mnoho vyjádření, která vyvolávala paniku a nakonec bylo vše jinak. „Takže si myslím, že je potřeba zchladit hlavy, mít postoj, podle kterého se bude hledat konsensus, ale mít připravené určité nástroje, v tom bych souhlasila s francouzským zástupcem,“ uzavřela ministryně financí.
