„Kde by bez nás dnes byl průmysl a pracovní místa, kdybychom nezastavili ideologickou klimatickou politiku à la Frans Timmermans (bývalý komisař za Nizozemsko, který měl v Evropské komisi na starosti Green Deal)?“ řekl na kongresu německý předseda EPP Manfred Weber.
Aneb méně ochrany klimatu, více „reálpolitiky“. Tak by se ve zkratce dal popsat posun, který na svém sjezdu demonstrovala Evropská lidová strana.
ČTĚTE TAKÉ: Zjednodušování Trumpovy politiky odmítám, řekl Klaus. A co ohromné škody? ptal se Quest
Právě ta je skutečným vektorem evropské politiky. Do Evropské lidové strany patří významný podíl komisařů, ale také evropských premiérů a prezidentů. Právě ti mají v rozhodování, kterým směrem se budou státy EU ubírat, rozhodující slovo. Do EPP patří také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Nečekaná kritika Trumpa
Ta se ve svém úterním projevu na kongresu několikrát opřela do Donalda Trumpa. EU i celý svět podle ní utrpí v důsledku „nepředvídatelné celní politiky americké administrativy“, jejíž poplatky jsou „nejvyšší za posledních sto let“, uvedla.
„Miliony občanů budou čelit vyšším účtům za potraviny, léky budou dražší, doprava bude dražší, inflace se zvýší,“ uvedla.
Trumpova celní politika ale přinesla podle Leyenové zásadní pozitivum, a to sice ochotu všech zemí světa posilovat vztahy se svými ostatními obchodními partnery. „Nyní se svět obchodu obrací k nám. Od loňského roku jsme uzavřeli novou vlnu obchodních dohod, od Mercosuru přes Mexiko až po Švýcarsko,“ řekla a připomněla, že EU má největší síť dohod o volném obchodu s celkem 76 zeměmi světa.
„Protože jsme féroví, spolehliví a hrajeme podle pravidel,“ dodala.
Odpovědnost je na nás
Přestože tak na sjezdu nedošlo k žádným závratným proměnám vedení, podle znovuzvoleného místopředsedy EPP, rumunského europoslance Siegfrieda Muresana si politická skupina ujasnila priority, které vyplývají ze současné geopolitické situace.
„Odpovědnost za řízení Evropy je na nás. A upřímně řečeno, nemůžeme zklamat. V příštích letech musíme být pokorní a plnit své úkoly,“ uvedl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. K takovým by podle něj mělo patřit hlavně snižování byrokracie a posílení konkurenceschopnosti evropských podniků, ale také evropská obrana.
Veřejnost ukázala, co chce, my musíme reagovat
„Volby do Evropského parlamentu ukázaly, že občané Evropy chtějí něco jiného,“ myslí si Muresanův kolega, další europoslanec z Rumunska Loránt Vincze. „Většina občanů svěřila své hlasy středopravé většině v Evropském parlamentu. A my to musíme respektovat skrze nové politiky – takové, které jsou otevřenější tomu, co občané chtějí,“ popsal. Tedy například méně klimatických opatření a více podpory evropskému průmyslu.
Ztělesněním takové změny se například v Německu stal nový německý kancléř Friedrich Merz. Ten varoval Evropskou lidovou stranu, aby byla schopná promlouvat i k těm občanům, které svou předchozí politikou a vysokou regulací a „nesmyslně“ ambiciózní klimatickou politikou zklamala.
Konec „továrny na předpisy“
„Evropa musí přestat být továrnou na nové regulace a začít být továrnou na ekonomický růst,“ řekl na sjezdu řecký předseda vlády Kyriakos Mitsotakis. Evropa si podle něj potřebuje ujasnit priority a zaměřit se na to skutečně důležité.
Jde tak o stejné apely, jaké opakovaně vznáší v Evropské unii Česko – více podpory pro podniky a méně byrokracie. Nyní podle kongresu takový pohled v Evropské lidové straně převážil, a to se značnou silou. Za Česko mezi řečníky vystoupil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Rusko jako seriózní hrozba
„Za 27 let, kdy se těchto akcí účastním, nepamatuji, že by (Evropská) lidová strana byla tak připravená věci měnit,“ okomentoval kongres lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. Evropská lidová strana podle něj ukazuje snahu o „racionalizaci Green Dealu“, ale také o převzetí evropské obranyschopnosti do vlastních rukou.
„To je podle mě dnes zásadní úkol, který Evropskou komisi čeká,“ zdůraznil. „Všichni lídři Evropské lidové strany se jednoznačně postavili za Ukrajinu. Řekli, že se pro Ukrajinu musí vyjednat opravdu spravedlivý mír,“ uvedl.
Silně podle Zdechovského rezonovalo také jednotné vnímání Ruska jako „seriózní hrozby“, která se evropským vládám připomíná skrze různé sabotáže napříč EU. „To jsem do té doby z řad například německých státníků v životě neslyšel,“ řekl redakci Zdechovský.
Svoboda Evropy závisí na občanech
Výzvy, aby se Evropa doslova obrnila, ale nezaznívaly jen od politiků ze zemí EU. Že se o sebe státy Evropské unie musí umět postarat samy, zdůraznila i řada přizvaných řečníků. Mezi nimi kyjevský primátor Vitalij Kličko, bývalý prezident Ukrajiny Petro Porošenko.
Právě jejich vystoupení a neotřesitelnou ochotu patřit do EU oceňuje český europoslanec Jan Farský (STAN). „Utrhnout se z vlivu Ruska, které šíří, jak je Evropa v rozkladu a Rusko to nejlepší. Vůle Ukrajinců vyřčená jejich zástupci odkryla ruské lži v celé jejich nahotě. Zatímco k EU se státy připojit chtějí, Rusko připojuje státy k sobě násilím,“ okomentoval pro redakci.
Na akci promluvila také lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Podle té je zásadní především ochota občanů v Evropě postavit se za svou zemi a bránit její hodnoty.
Orbán kongres zkritizoval
Přestože se členové EPP na kongresu utvrdili ve společném pohledu na řadu aktuálních témat, ne všichni v EU jej s nimi sdílí. Kritický komentář na závěry valencijského kongresu se ozval například z Budapešti.
„Včerejšek byl pro Evropu temným dnem. Kongres EPP se rozhodl podpořit prodloužení války na Ukrajině. Chtějí na Ukrajinu posílat další peníze, zatímco evropská ekonomika trpí,“ napsal na sociální síť X maďarský premiér Viktor Orbán.
Jeho strana Fidesz náleží do evropské frakce Patriotů, třetí nejpočetnější frakce v Evropském parlamentu. Z českých stran do ní náleží hnutí ANO a Motoristé sobě.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Po příměří na Ukrajině vypukne závod ve zbrojení. Jaké je slabé místo Ruska? Sledujte pořád Spálená země
