Zákon prosazený nacionálně-konzervativní vládou premiéra Viktora Orbána mimo jiné zakazuje zahraniční financování stran ucházejících se o hlasy ve volbách a zavádí v této souvislosti až tříleté tresty vězení. Norma také počítá se vznikem úřadu pro obranu svrchovanosti, který má odhalovat a řešit možná rizika zahraničního vlivu na politiku. Podle Orbánových oponentů je to další součást dlouhodobého plánu, který má nedemokraticky potlačit opozici.
Letos v únoru poslala Evropská komise Maďarsku formální výzvu a uvedla, že následně může zahájit řízení pro porušení práva. V květnu se takzvaný infringement posunul do další fáze, kdy byla Budapešti zaslána další výzva s tím, že má "rozptýlit obavy" spojené s výše zmiňovaných předpisem. Protože se tak nestalo, přistoupila komise k podání žaloby. U unijního soudu může následně celý proces skončit vyměřením pokuty pro Maďarsko.
Orbánova vláda vede s Evropskou komisí řadu sporů o reformy, jimiž se podle komise i některých členských států EU pokouší omezovat demokracii v zemi. Orbán tvrdí, že chrání Maďarsko před nežádoucím vlivem liberálních hodnot prosazovaných Bruselem.
Kritizovaná norma hovoří například o tom, že levicová opozice, tedy Orbánovi rivalové, před loňskými parlamentními volbami získala dary v hodnotě milionů dolarů. Zákon také uvádí, že pokud by politická uskupení závislá na penězích ze zahraničí nastoupila k moci, "poškodilo by to maďarskou suverenitu a představovalo by to nebezpečí pro národní bezpečnost".
