„Učebnice přežitkem nejsou, naopak mají zásadní vliv na kvalitu výuky ve školách,“ uvedla Martinů při představení analýzy. Audit vzdělávání od EDUin proběhl na půdě Senátu. Učebnice jsou nejen každodenním pomocníkem pedagogů, ale představují také nástroj, jak přispět k zajištění rovného přístupu ve vzdělávání.
ČTĚTE TAKÉ: Peníze ve školství? Tvrdý boj teprve přijde, míní Plaga. Plánuje zásadní změnu přihlášek na střední
Kvůli těmto úkolům, které učebnice plní, pokládají analytici organizace za důležité, aby stát „efektivně řídil jejich kvalitu a aby pro to byly nastaveny adekvátní podmínky“. V návaznosti na to odbornice a autorka studie upozornila, že v Česku neexistuje žádný oficiální standard kvality učebnic.
Běžnou praxí je však u nás doložkové řízení. „Nakladatelé žádají o tuto doložku, jež jim umožňuje, aby školy mohly kupovat učebnice ze státních peněz. Uděluje ji ministerstvo školství na základě recenzentů,“ popsala členka týmu EDUin. Recenzenti hodnotí materiály podle formuláře, ovšem schází jednotná metodika – není tak jasno, co je a co není „kvalitní učebnice“. Řízení je podle Martinů zastaralé a nereaguje na celospolečenské proměny.
Budou ředitelé na radnicích hájit nákup učebnic?
Na limity takového přezkoumání kvality učebních materiálů upozorňují i další aktéři a systém doložek považují za pouhou formalitu. „Podpoře výzkumu učebnic nepřikládáme v Česku dlouhodobě důležitost a stát takové aktivity neiniciuje,“ stojí rovněž v analýze. Nedostatečně propracované učebnice mohou mít negativní vliv i na zavádění obměněných rámcových vzdělávacích plánů.
Celou situaci ještě zkomplikovalo převedení financování učebnic ze státu na zřizovatele (u základních škol na obce a města, v případě většiny středních na kraje, pozn. red.). Na základě školské novely tato úprava platí od 1. ledna a je součástí balíčku takzvaných „ostatních neinvestičních výdajů“, které se přesunuly na zřizovatele společně s hojně diskutovaným financováním nepedagogických pracovníků.
Podle Martinů to přinese prohlubování nerovností. Kvůli rozpočtovým prioritám zřizovatele se tak mohou školy výrazně lišit v kvalitě vybavení. Stát prý také ztratí kontrolu nad dodávanými učebními materiály, čímž se zbaví značné části své zodpovědnosti za zabezpečení kvalitní výuky.
Hrozí rovněž ztráta jistoty v otázce dlouhodobého plánování výdajů. Ředitelé škol se mohou v obcích ocitnout pod tlakem lokálních politiků a obhajovat, proč si vybrali zrovna tento druh učebnic s danou cenou. A mezi vedoucími vzdělávacích zařízení a představiteli radnic se mohou teoreticky rozhořet i ryze ideologické spory o obsah učebních materiálů.
„I takové nebezpečí by mohlo hrozit. Každý zřizovatel samozřejmě bude tvrdit, že do takových věcí nehodlá zasahovat. Jenže nyní mohou určit, na co finance dají a na co ne,“ popsala pro CNN Prima NEWS analytička. Připomněla postoj ministerstva, které je přesvědčeno, že obce a města znají potřeby svých škol nejlépe.
Ministerstvo chce doložkové řízení vylepšit
Přesunem povinnosti financování navíc podle Martinů přestal doložkový systém dávat smysl. „Jeho absolvování bylo víceméně podmínkou pro nákup učebnic, aby bylo možné je uhradit ze státních prostředků. Novinkou se paragraf týkající se doložek prakticky ruší. Řada zřizovatelů nemá kapacity ani dostatečné odborné zastoupení k zhodnocení, zda se daná učebnice vyplatí,“ upozorňuje rovněž.
Vedoucí oddělení kurikula při resortu školství Kateřina Tomešková ovšem uvedla, že na ministerstvu již došlo k předložení aktualizované verze doložkového řízení. Ministr Plaga se ohledně změn financování nechal slyšet, že hodlá na jaře na základě sebraných dat vyhodnotit, jak přesun povinnosti na zřizovatele funguje v praxi. Nebránil se možnosti vrátit placení nepedagogů i neinvestičních výdajů zpět pod stát.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Spor opozice o bydlení. Hejtíte trh, tepal Munzar Piráty. Ty kecy mě nebaví, vpálil mu Bartoš
