Poslední Zemanův rozhovor v Partii Terezie Tománkové se nesl v duchu bilancování. Na dotaz Tománkové, zda za jmenováním Rusnokovy vlády v roce 2013 byla snaha nastolit v Česku prezidentský systém nebo ho k němu alespoň přiblížit, končící hlava státu odpověděla, že „samozřejmě, že ano“. „Vyznávám názor, že přímou volbou prezidenta je zapotřebí legální ústavní cestou rozšířit jeho kompetence, a to minimálně ve dvou oblastech,“ poznamenal.
Prezident má podle něj opět dostat právo zákonodárné iniciativy. Zeman by také zavedl to, aby prezidentské veto muselo být přehlasováno 120 členy dolní komory. V současné době k tomu stačí 101 ze 200 poslanců. „Jestliže volíte prezidenta, který má za sebou hlasy dejme tomu dvou nebo tří milionů (voličů), je to silnější mandát, silnější legitimita, nikoli legalita, než když vás zvolí 281 poslanců a senátorů,“ uvedl.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vláda udělala podvod na voličích. Dobrý stát má důchodce chránit, ne na nich šetřit, míní Zeman
Na jeho slova v neděli zareagoval předseda vlády a šéf ODS Petr Fiala: „Přečetl jsem si, že Zeman chtěl změnit náš politický systém z parlamentního na prezidentský – proto jmenoval Rusnokovu vládu. To jsou věci, které jsou pro mě naprosto nepřijatelné,“ sdělil ve vysílání České televize.
Tehdy zastával funkci ministra školství ve vládě Petra Nečase (ODS). Poté, co jeho kabinet padl, dostal Fiala nabídku se stát členek Rusnokovy vlády. „To jsem tehdy odmítl právě proto, že to byl pokus změnit politický systém. Zeman to nyní přiznává,“ dodal.
Dojde na změny v důchodech
Fiala rovněž potvrdil, že vláda počítá se systémovým řešením. „Máme je nachystané, upravíme obecný valorizační mechanismus včetně předčasných důchodů. To je nutná věc,“ řekl.
Ti, kdo valorizační mechanismus vytvořili, si podle ministerského předsedy uměli představit maximálně pětiprocentní inflaci. Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na začátku února uvedl, že návrh nového nastavení by chtěl představit do několika týdnů. Zmínil návrat k dřívějšímu mírnějšímu navyšování.
Stejně jako Jurečka i Fiala uvedl, že vláda mimořádnou valorizaci důchodů letos očekávala, ale s dopady na rozpočet pro tento rok do 20 miliard korun. Že by měly být mnohem vyšší, přes 35 miliard korun, podle něho způsobil až skokový nárost inflace mezi prosincem a lednem.
Díky jednorázovému snížení červnové valorizace stát letos ušetří zhruba 20 miliard korun. Snížení výdajů v dalších deseti letech Jurečka odhadl na 316,4 miliardy korun. „My teď musíme reagovat na mimořádnou valorizaci ve výši, ve které ji nikdo nečekal, aby nám to nenavýšilo základnu napořád do budoucna. Teď by to bylo 35 miliard, příští rok 58 miliard. To nejde,“ poznamenal Fiala.
