Byl květen roku 1998, Hradec Králové. „Prvního taxikáře ještě zachránila intuice. Vlasák s ním divně popojížděl, řidiči instinkt napověděl, že by se měl svého klienta co nejdříve zbavit, a dobře udělal, protože Vlasák si chytil druhého taxikáře, kterého bohužel už zavraždil a okradl,” vypráví novinář Václav Janata. „Střelil ho jednou ranou do hlavy,” doplňuje.
ČTĚTE DÁLE: Ubodal servírku padesáti ranami nožem. Vrah z Ostravy se pak snažil hodit zločin na manželku
Taxikářovo vozidlo pak chtěl odstavit na čerpací stanici, ale viděl ho pumpař, což se mu stalo osudným. Dva výstřely, smrt. „V ulici Na Rybárně, pár set metrů od čerpací stanice, ho našel pes, kterého zrovna venčila jeho panička.” Vlasák zabil dva lidi a vydělal na nich celkově 13 642 korun.
Aby toho nebylo málo, svěřil se pak údajně svému kamarádovi, mnohokrát trestanému Stodolovi – ale Emanuelu Stodolovi, nešlo o proslule známého Jaroslava Stodolu, byť ani Emanuel nebyl žádný svatoušek. A Stodola pak Vlasáka „práskl” na policii.
Vlasák vinu nikdy nepřiznal, cítil se nevinný a chtěl za svoji pravdu bojovat, v čemž si „sedl” s Jiřím Kajínkem. Tak vymysleli na Mírově, kde spolu seděli, plán útěku.
„Dne 20. října 2000 přišel Vlasák k bachaři s tím, že chce navštívit spoluvězně. Bachař zkontroloval igelitovou tašku, kterou měl Vlasák v rukou, a našel v ní osobní věci a čerstvé ovoce. Pustil ho do cely Jiřího Kajínka a oni v klidu začali pilovat mříže. Večer už byl Kajínek pryč, Vlasák ale na cele zůstal,” říká Václav Janata.
„Kajínek později podezíral právě Vlasáka z toho, že napráskal jeho úkryt, který mu prozradil Ludvík Černý, v jehož bytě se Kajínek ukrýval. Sám Kajínek tvrdil, že se Vlasák z toho útěku podělal a že se lekl poplachu, který se ihned spustil,” dodává Kvasnička.
