Nechme teď stranou balíček jako celek. Opatření pravděpodobně dopadnou na všechny včetně voličů koalice Spolu, nejvíce však na nízkopříjmové skupiny – zaměstnance a důchodce, jak tvrdí mj. odborový šéf Josef Středula i mnozí ekonomové, a také na živnostníky. Součástí vládního menu je i zvýšení daní z příjmu právnických osob, fyzických osob a z nemovitostí, což – jak ve čtvrtečním pořadu 360° připomněla komentátorka Echa24 Lenka Zlámalová – jsou všechny přímé daně, které máme. A to už jsme jmenovitě u voličů ODS.
ČTĚTE TAKÉ: Politolog: Je to silná káva, slušňák Fiala si to odskáče
Lze si vůbec představit flagrantnější porušení programu politické partaje? Občanští demokraté vznikli jako strana nízkých daní a tenhle totem po celou dobu své existence pečlivě oprašovali. Na každém kongresu se do úmoru jako slovo boží opakovaly takzvané Poděbradské artikuly (dlouhodobý program levného státu a nízkých daní přijatý na kongresu v roce 1998) a jejich deriváty.
Závazek nezvyšovat daně byl i součástí kampaně před posledními sněmovními volbami a premiér Petr Fiala ještě loni v říjnu autoritativně řekl: „Nebudeme zvyšovat daně. Tečka.“ Stejný slib nedávno zopakoval i ministr financí z téže strany Zbyněk Stanjura.
Nejde tu však primárně o občanské demokraty a jejich ideologické fundamenty, snad si to v sobotu vyříkají na ideové konferenci. Jde o princip daleko důležitější. Nedodržování předvolebních slibů je samozřejmě součástí politiky, na to jsme do jisté míry zvyklí. Nedostáváme se však za hranici únosnosti, neposouváme se náhodou už definitivně k nové formě politiky, kde (nepovedený) marketing nahrazuje věcnost? A mají v takové situaci ještě vůbec volby smysl?
