"Člověk, který má hypotéku a dvě děti a je na to sám a má problémy, asi nebude utrácet dva tisíce za měsíc za oblečení. Nevinila bych z toho ale ty jednotlivce, problém je spíš v nadkonzumerismu, kolik si toho nakupujeme. A pak to samozřejmě leží v rukou těch firem, které by to měly dělat lépe," popisuje greenfluencerka.
Podle ní je také důležité debatovat o tom, proč nefungují celosvětové regulace, které mají tlačit na firmy, aby měnily přístup ve výrobě oblečení. "A celkově by se to mělo dostávat do veřejného prostoru a měli bychom říkat: Nám to vadí. My nechceme, aby byly při výrobě oblečení používány toxické látky," vysvětluje Haškovcová.
Velkým problémem fast fashion (velmi levná, lehce dostupná móda - pozn. red.) je, že tvoří neustálé trendy. "Každý týden vzniká nějaký mikrotrend říkající: 'tohle si kupte a nenoste už to, co jste nosili minulý týden'. Vzpomeňme si třeba na film Barbie, kdy si všichni na premiéru kupovali svítivě růžové oblečení, právě nejčastěji z Číny za pár korun, ale pro většinu lidí není svítivě růžové oblečení něco, co budou pravidelně nosit. Pak jim to pár let bude ležet v šatníku a nakonec to vyhodí," upozorňuje.
Uvědomují si lidé z generace Z více problematiku fast fashion než předchozí generace? Jaké problémy se pojí s nákupem nejen oblečení v ultra fast fashion e-shopech, jako je Shein nebo Temu? Proč fast fashion značky v Evropské unii okolo 10 % nového, neprodaného oblečení spálí? Dozvíte se v rozhovoru v úvodu článku.
