Dodnes se mluví o tom, jak amnestie Václava Havla „mohla“ za drsné a krvavé devadesátky. „Mnozí nemůžou Havlovi zapomenout, že dal svobodu odsouzeným zločincům, na druhou stranu, jeho čin měl symbolizovat jakousi humánnost nového režimu, říká novinář Jakub Kvasnička. „Kott s Kutílkem ji ale bohužel rozhodně nesymbolizovali,“ dodává jeho kolega Václav Janata.
Za 26 hodin od propuštění spáchali čtyři vraždy, z nichž se nejodpornější dopustili na dvou mlaďoučkých stopařkách. Na těch údajně spáchali jakýsi „satanský rituál“, při kterém padlo 57 ran nožem. „Byly to rituální vraždy, které nám měly dodat energii a ochranu,“ vysvětloval později Kutílek, který je už dnes po smrti. Naopak Kott se těší dobrému zdraví a snaží se zvrátit svůj doživotní trest, kdy tvrdí, že vše páchal Kutílek a Kott byl jen pod jeho vlivem. Jejich krvavá jízda naštěstí brzy skončila a oba postupně dostali doživotní tresty.
Právě jejich příběh je nejkřiklavějším negativním symbolem Havlovy amnestie. Jak vlastně ovlivnila brutalitu devadesátek? Proč se vztahovala i na takové „blázny“, jako byl Kott s Kutílkem? Co říkají statistiky a data – kolik recidivistů se brzy po udělení amnestie vrátilo zpět za mříže, jak velkou nesla vinu? A jak za krvavé devadesátky mohla samotná „nová doba“ plná bezcitnosti a touhy po penězích? Jak vysvětloval Kutílek své činy? Zamiloval se do něj Kott? A proč oba cítili nenávist k ženám? Na tyto a další otázky odpoví další díl videopodcastu HLASY ZLOČINU.
