Zastavené metro, železniční doprava, kolaps ve městech vlivem nefungujících semaforů, podniky, obchody a domácnosti bez elektřiny, internetového připojení, někde i bez vody, zablokované výtahy. Blackout je situace, kterou nechce nikdo zažít. Zvlášť v rozsahu, jaký potkal nedávno Pyrenejský poloostrov a menší část Francie.
Co bylo prapříčinou extrémního "rozkývání" tamní energetické sítě a jejího následného kolapsu, dodnes není jasné. Není tedy ani doloženo, že to celé způsobily obnovitelné zdroje energie (OZE), v případě této části Evropy zejména fotovoltaické a větrné elektrárny.
Podíl OZE na celkových dodávkách elektřiny ve Španělsku totiž výrazně roste. Jsou však v celkovém mixu značně rizikovým faktorem, jelikož jejich výkon je nestabilní a reguluje se hůř než mnohem stabilnější jaderné, uhelné či plynové elektrárny.
Španělský blackout, kdy se během pěti vteřin ztratilo 15 GW výkonu (60 procent národní poptávky), přišel jen pár dní poté, co se země chlubila hodinami se stoprocentní výrobou elektřiny ze slunce a větru. OZE tedy mohou být na seznamu hlavních podezřelých. Kolaps však mohl nastat podle odborníků souběhem více negativních faktorů, včetně vlivu odstaveného reaktoru jedné z jaderných elektráren, vyloučena nebyla ani dispečerská chyba. Zatímco třeba kybernetický útok vyšetřovatelé již vyloučili.
Česko je podle energetického experta společnosti ENA Jiřího Gavora ohledně rizika ze strany OZE relativně v bezpečí. "Problémy s řízením soustavy, kde je velký podíl OZE, nám nehrozí ani náhodou. Což neříkám jako argument proti OZE. Mohli bychom mít zelených zdrojů energie dvakrát tolik a pořád by to bylo méně než Španělé, Portugalci a některé další země," uvedl Gavor pro Aktuálně.cz.
Menší riziko u nás není dáno jen intenzivní přípravou provozovatele distribuční soustavy společností ČEPS nebo elektrárenského gigantu ČEZ. Hraje tu významnou roli i poloha v Evropě. Španělsko s Portugalskem leží na Pyrenejském poloostrově, který je napojen jen na jižní Francii, a to je vždy přitěžující okolnost. V podstatě jde podle Michala Macenauera, ředitele strategie poradenské společnosti EGU, o "elektrický poloostrov".
"Vnitrozemské Česko má lepší napojení na všechny okolní země v mnoha směrech. Případný výpadek určitého prvku tak způsobí menší odchylky toků ve více směrech. Vnitrozemské sítě jsou z tohoto pohledu obvykle stabilnější," vysvětluje Macenauer.
Garantem provozu přenosové soustavy u nás je společnost ČEPS, jejíž předseda představenstva Martin Durčák připomíná i výhodu, že naše soustava je vydatně propojena s okolními státy. A patří prý k nejkvalitnějším v Evropě.
"Klíčovými aspekty přispívajícími k robustnosti přenosové soustavy České republiky jsou zejména její vysoká propojenost v rámci republiky i se sousedními státy, relativně krátká vzdálenost rozvoden přenosové soustavy, plně dálkově monitorované a řízené prvky, efektivní a cílená údržba zařízení a úzce koordinovaná příprava provozu přenosové a distribuční soustavy," vypočítává Durčák.
Připomíná i samozřejmost, že ČEPS všechny prvky přenosové soustavy trvale online monitoruje a ovládá z dispečerského pracoviště. Pro případ výpadku dálkového ovládání jsou tyto systémy ještě zálohované.
A pak je tu také český "plán obrany" a "plán obnovy". "Plán obrany například nařizuje elektrárnám zůstat po určitou dobu v režimu, kdy vyrábí elektřinu jen pro vlastní spotřebu. Rovněž průběžně kontrolujeme dodržování limitů provozní bezpečnosti. Pro případ, že by k tak velkému výpadku přece jen došlo, máme připraven takzvaný plán obnovy popisující postupné kroky obnovy napájení," doplňuje Durčák.
Čelit hrozbě blackoutu je výzvou i pro výrobce a dodavatele elektřiny, především toho největšího - ČEZ, respektive jeho dceřinou společnost. "V ČEZ Distribuce máme připraveno několik scénářů pro náhradní napájení uzlových oblasti nebo napájecích transformoven v případě jejich výpadku a nemožnosti obnovení dodávky elektřiny ze strany ČEPS. Navíc máme zasmluvněnou havarijní přeshraniční výpomoc ze Slovenska a Polska," uvedl generální ředitel ČEZ Distribuce Martin Zmelík.
Ale i přes veškerá opatření nemůže nikdo vyloučit neplánované přerušení sítě, které je závislé od místa a charakteru poruchy. "I jedna porucha může vyvolat dominový efekt, který může způsobit rozsáhlý výpadek distribuční nebo přenosové sítě," dodal Zmelík.
