Houby jsou rozsáhlou říší organismů a hrají důležitou roli v ekosystémech. Mohou ale mít i ničivý dopad na lidské zdraví. Odhaduje se totiž, že na plísňové infekce umírá ročně 2,5 milionu lidí. Vzhledem k nedostatku údajů může být toto číslo ale i mnohem vyšší. Není navíc jasné, jak budou tyto organismy reagovat na oteplování klimatu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nenápadní smrtonoši. Podívejte se na skryté příznaky šesti nejčastějších typů rakoviny
Tým vědců z Manchesterské univerzity použil počítačové simulace a předpovědi, aby zmapoval potenciální budoucí šíření rodu houby Aspergillus (česky kropidlák). Jde o běžnou skupinu hub vyskytujících se po celém světě, které mohou způsobovat aspergilózu, tedy život ohrožující onemocnění postihující především plíce, známé též jako „černá plíseň“. Upozorňují, že některé druhy rodu Aspergillus se kvůli klimatické krizi budou více šířit. Podle nich proniknou do nových částí v Severní Americe, Evropě, Číně a Rusku, píše CNN.
„Houby jsou ve srovnání s viry a parazity poměrně málo prozkoumané, ale mapy ukazují, že houbové patogeny budou mít v budoucnu pravděpodobně dopad na většinu oblastí světa,“ uvedl Norman van Rijn, jeden z autorů studie a výzkumník v oblasti klimatických změn a infekčních nemocí na Manchesterské univerzitě.
Téma získává pozornost i díky populárnímu televiznímu dramatu The Last of Us, ve kterém se lidé snaží přežít ve světě, kde infekční zmutovaná houba změnila většinu populace v násilná monstra.
Zdravotní riziko
Houby rodu Aspergillus – stejně jako téměř všechny houby – uvolňují obrovské množství drobných spor, které se šíří vzduchem. Lidé spory vdechují každý den, ale u většiny z nich se neprojeví žádné zdravotní problémy, jelikož je jejich imunitní systém vyčistí.
Problém ale může nastat u lidí s plicními chorobami, včetně astmatu, cystické fibrózy a CHOPN, a také u lidí s oslabeným imunitním systémem, jako jsou pacienti s rakovinou a transplantovanými orgány, nebo i u těch, kteří prodělali těžkou chřipku nebo covid.
„Pokud imunitní systém nedokáže spory odstranit, houba začne růst a v podstatě vás tak trochu sežere zevnitř,“ řekl van Rijn. Podotkl, že aspergilóza má velmi vysokou úmrtnost, která se pohybuje kolem 20 až 40 procent. Je také velmi obtížné ji diagnostikovat, protože pacienti si často jen stěžují na horečky a kašel, což jsou běžné příznaky mnoha nemocí. Houbové patogeny jsou navíc poměrně odolné vůči léčbě. K dispozici jsou pouze čtyři třídy antimykotických léků.
Hrozba i pro plodiny
Studie zjistila, že výskyt druhu Aspergillus flavus, který dává přednost teplejšímu a tropickému klimatu, by se mohl rozšířit přibližně o 16 procent. Předpokládá, že se bude prosazovat zejména v některých částech Severní Ameriky, severní Číny a Ruska. Jde o druh, který může u lidí způsobovat závažné infekce. Napadá však také řadu potravinářských plodin, což představuje potenciální hrozbu pro potravinovou bezpečnost. Světová zdravotnická organizace proto zařadila Aspergillus flavus do kritické skupiny houbových patogenů.
Aspergillus fumigatus, který dává přednost mírnějšímu klimatu, se bude s rostoucími globálními teplotami šířit na sever směrem k severnímu pólu. Podle studie by se jeho šíření mohlo do roku 2100 zvýšit o 77,5 procenta, což by mohlo ohrozit až devět milionů lidí v Evropě.
Rostoucí teploty by navíc mohly zvýšit teplotní toleranci hub, což by jim umožnilo lépe přežívat uvnitř lidských těl. Naopak teploty v některých oblastech, včetně subsaharské Afriky, by mohly být tak vysoké, že už nebudou pro houbu Aspergillus vhodné. I to by ale mohlo přinést problémy, protože houby hrají důležitou roli v ekosystémech.
„Nová studie oprávněně vrhá světlo na hrozbu hub, které žijí v našem přirozeném prostředí, a na to, jak málo jsme připraveni vyrovnat se se změnami v jejich výskytu,“ uvedla Elaine Bignellová, ředitelka Centra MRC pro lékařskou mykologii na Exeterské univerzitě. „Houbové patogeny jsou stále častější a odolnější vůči léčbě a my teprve začínáme chápat, jak k tomu přispívá změna klimatu,“ řekl Justin Remais, profesor environmentálních zdravotních věd na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Bignellová podotkla, že lidé jsou zvyklí slýchat o nemocech způsobených bakteriemi, viry a parazity, ale mnohem méně o plísňových onemocněních. „Je nutné tento trend zvrátit. V budoucnu může být postižen kdokoli z nás,“ sdělila.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Myslel jsem na infarkt, popisuje Pavel nápor horečky dengue. Expert popsal, kdy se očkovat
