I východní Němec může navrhnout krásná italská auta. Ta od Lamborghini

Forbes Před 5 hodinami

Loni rekordních 10 687 aut. Letos za půl roku znovu rekordních 5681 zákazníkům doručených vozů. Zdá se, že multimilionáři mají italskou značku Lamborghini v čím dál tím větší oblibě. Jednu z hlavních zásluh na tom má i Mitja Borkert, který design automobilky řídí devět let.

Je to vlastně trochu paradox, ale svět je zkrátka takový. Když se v centrále italské značky Lamborghini v městečku Sant’Agata Bolognese potkají CEO a šéf designu, aby si řekli, co dalšího mají v plánu, nezní při tom zpěvná italština, ale řízná němčina, která je pro oba muže rodným jazykem.

Tím prvním v hierarchii supersportovní automobilky je už druhou dekádu v Berlíně narozený Stephan Winkelmann. Za design pak odpovídá jednapadesátiletý Mitja Borkert, původem z malého východoněmeckého městečka Herzberg.

Pas mají stejný, ale jejich dětství bylo zásadně odlišné. Zatímco Winkelmann, coby syn diplomata prožil většinu dětství v Římě, pro Borkerta žijícího v komunistické Německé demokratické republice byl přístup k západní hudbě, popkultuře a především k automobilovému světu obecně výzvou.

„Když jsem v Americe, často tam od novinářů slyším, jak jako malí kluci měli na zdi fotografii Lamborghini Countach. Já nic takového neměl, protože nebylo kde bych takový plakát mohl získat,“ vzpomínal Borkert při setkání s Forbesem.

Cestu k vysněným autům si ale Borkert našel. Po pádu Berlínské zdi vystudoval automobilový design a nastoupil do Porsche, kde to dotáhl až na šéfa exteriéru. Jeho podpis tak nesou modely, jako je Panamera Sport Turismo, Boxster 987, Macan nebo koncept Mission E, z něhož se následně vyklubal elektrický Taycan.

A pak přišel rok 2016 a věta, na kterou Borkert do smrti nezapomene. Pronesl ji Walter de Silva, šéfdesignér celé skupiny Volkswagen. „Chci tě pro Lamborghini,“ zněla ta slova. „Pro mě to v tu chvíli bylo…“ hledá Borkert správná slova i po těch letech.

„Vždycky jsem chtěl vědět, jaké to je, stát se šéfdesignérem, takže jsem samozřejmě řekl, že ano. Ještě jsem přece jen dodal, že se musím zeptat mé ženy. Doma jsme pak druhý den měli na stole lambrusco a prosciutto a těšili jsme se do Itálie,“ směje se Mitja Borkert, který se v tu chvíli stal hlavou Centro Stile, slavného designérského oddělení Lamborghini, které letos slaví dvacet let fungování.

Borkert v souvislosti s ním používá výraz „velmi exkluzivní klub“. Za dvě dekády jím totiž prošlo jen zhruba pětačtyřicet designérů.

Během povídání také opakovaně zdůrazňuje DNA automobilky jako základ pro pochopení jejího designu. Zmiňuje při tom model Countach, jejž připodobňuje k vesmírné lodi. „To je pro nás výchozí bod,“ říká.

I Countach tak přispívá k tomu, aby Lamborghini dál zůstávalo značkou, která dokáže oslovit mladé a která se podle jeho slov veze na futuristické a cool vlně.

„Když někde vidíte zaparkované lamborghini, lidé jdoucí kolem jsou jako malé děti. Všichni si ho prohlížejí a jsou opravdu ohromeni. Platí to i o všech dalších našich autech a my v tom musíme pokračovat dál,“ plánuje Borkert, jenž o modelu Countach mluví jako o autě, které dalším modelům značky určilo, jaká bude jejich silueta.

Zároveň ale na monitoru ukazuje ještě jedno auto z dávné historie, které z jeho pohledu považuje za podobně zásadní. Jde o nepříliš známý koncept Lamborghini Marza. Důvod je prostý. Na konceptu z roku 1967 může snadno ukázat, jak progresivní Lamborghini v designových návrzích vždy bylo. A ukázat také to, že i z auta starého skoro šedesát let se dá mnohé přenést do současnosti.

Nejvíc patrné je to u motivu hexagonu – šestiúhelníku – který se dá najít i na nejnovějších autech ze Sant’Agata Bolognese, naposledy u modelu Temerario, kde je to na první pohled vidět například u světel pro denní svícení.

O novinkách z dílny, kterou Mitja Borkert vede, říká, že vždy musejí být odlišné, ale musejí mít společnou DNA. A musejí mít rytmus.

„Děláme auta šokující, krásná, zaměřená na výkon. Vždycky říkám, že musíme fungovat jako umělec nebo kapela, která je dlouhodobě úspěšná. Třeba jako U2 nebo Depeche Mode. Dělají to samé, ale pořád přicházejí s něčím novým, zajímavým, a proto jsou dlouhodobě úspěšní. A stejně to musí být i s auty, která děláme my,“ vysvětluje.

I proto mají lamborghini prvky, které podle Borkerta nikdy nezmizí. Typickým příkladem je startovací tlačítko v designu, který se inspiroval v kabině tryskových letadel. Není to ale jediný prvek, u něhož zatím vítězí konzervativnost.

„Slepě nenásledujeme trend displejů a dotykových obrazovek. My v Lamborghini i naši zákazníci rádi řídíme a chceme při tom zažívat ten fyzický prožitek. Chceme mít fyzická tlačítka a chceme vnímat to, co se děje, když některé z nich použijete,“ tvrdí.

Borkert dnes v Centro Stile přímo vede tým pětadvaceti lidí a svět designu, alespoň v Lamborghini, už podle něj nemůže být takový, jak ho znal jako začínající designér.

„Když jsem začínal, pracoval jsem na místech, kde bylo ve vzduchu hodně egoismu, kde to bylo silně řízené jedním šéfdesignérem. Jenže dnes, jestli má uspět celá firma, musíme fungovat jako tým. I proto si k sobě vybírám lidi, kteří mají týmový přístup,“ zdůrazňuje.

Takový tým navíc musí být různorodý. Různý věk, různé národnosti. Italové, Němci, Portugalci, Poláci, Američané, Japonci, Číňané, přičemž nejmladším ještě nebylo třicet let, nejstarším je přes padesát roků. Cílem je, aby takový mix obohacoval značku o globální vlivy.

Jsou mezi nimi exteriéroví a interiéroví designéři odpovědní za proporce linie a ergonomii. Modeláři pomocí hlíny dávají fyzickou podobu myšlenkám ve třech rozměrech, 3D modeláři, vytvářejí virtuální modely a vizualizace, experti na barvy a materiály hledají to, co nejlépe pasuje do světa Lamborghini, a designéři proveditelnosti pak převádějí koncept do produkční reality.

„Je to jako fotbalový tým,“ popisuje Borkert. „Fotbalové mužstvo Francie bylo svého času plné hvězd, jenže na mistrovství světa přesto propadli. Zkrátka měli skvělé hráče, kteří ale neuměli hrát spolu. Já potřebuju tým, kde můžete někoho vystřídat, kde si můžete společně říct, že se mi něco líbí, nebo kde můžete probrat něčí skicu. Samozřejmě je potřeba mít talent, protože jste v kolektivu nejlepších lidí na planetě, ale týmový duch je pro mě stejně důležitý.“

Aby Borkert v Centro Stile udržel tah zaměřený na inovace, založil něco, co nazývá „bláznivým koutkem“. Jde o malou skupinu designérů, jejichž úkolem je představit si Lamborghini za dvacet let. Mohou tak snít bez hranic o nových formách mobility nebo radikálních reinterpretacích DNA Lamborghini.

Nejjasnějším vyjádřením této nové vize je koncept Manifesto, které nyní přebírá roli nového referenčního bodu pro budoucí modely Lamborghini. Jeho detaily, od světel ve tvaru Y až po šestiúhelníkové vzory, potvrzují DNA značky a zároveň zavádějí inovace, které ovlivní vozy zítřka.

„Manifesto je zhmotněná fantazie a inspirace,“ podotýká Borkert. „Ukazuje, jak propojujeme povrchy, jak vytváříme purismus, jak promítáme naši DNA vpřed. Nejde o motor ani o technologii, ale o představivost – o udržení snu Lamborghini při životě.“

Je evidentní, že Borkert je na svůj tým a jejich společné výsledky hrdý. Co v něm ale postrádá, jsou ženy.

„Automobilový průmysl je spíš zaměřený na muže a je jasné, že tohle se za pár let nedá změnit. Byl bych ale moc rád, abychom jednou měli ženu, která by se věnovala designu exteriéru, která by vytvářela podobu vozů Lamborghini,“ přeje si.