Na Blízkém východě je znovu dusno. Nový spor se přitom rozhořel mezi Afghánistánem a Íránem – státy, které byly doposud považované za partnery. Jenže nehynoucímu spojenectví se teď postavila do cesty řeka.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Afghánistán líhní radikálů? IS plánoval útok na mistrovství v Kataru, tvrdí tajné dokumenty
Hilmand je přes tisíc kilometrů dlouhý tok, který protéká z Afghánistánu do východních vyprahlých částí Íránu. Řeka je strategický zdroj pitné vody, v regionu je klíčový pro zemědělství i rybářství. Informoval o tom list The New York Times.
Už v sedmdesátých letech minulého století se íránská vláda s afghánskou dohodly na tom, že řeka bude sloužit oběma státům. Jenže to se podle Teheránu neděje. Tálibán prý využívá přehrad na Hilmandu a odřezává Írán od pitné vody.
Střelba a napětí
Politický spor se naneštěstí v posledních dnech přelil do krvavých potyček. Střílet se začalo na hranicích mezi oběma státy. Při nich měli přijít o život nejméně dva íránští pohraničníci a jeden tálib.
Zatím ale není tak úplně jasné, jak moc velký konflikt se na Blízkém východě zažehl. Na sociálních sítích se například objevují záběry, jak Tálibán přesouvá (údajně k hranici) obrovské množství techniky.
Radikálové mají využívat vozidla i zbraně, které v zemi zůstaly po Američanech. Západní vojáci opustili Afghánistán kvapně v srpnu roku 2021, v podobném čase se Tálibán ujal vlády nad zemí.
Web Arab News ale poznamenal, že si žádná z těchto už tak dost nestabilních zemí nemůže rozsáhlý konflikt dovolit. Zvláště Afghánistán je podle analytiků „křehký“. Obě strany tvrdí, že žádné konflikty nevyvolávají a pracují na uklidnění situace.
„Islámský emirát považuje dialog za rozumnou cestu řešení problému,“ uvedl v oficiálním prohlášení mluvčí afghánského ministra obrany.
Hrozba války
Tálibán ale zároveň pohrozil, že v případě války dobyde Írán do 24 hodin. „Jestli to bude potřeba, budeme bojovat s Íránem ještě s větším nadšením, než s jakým jsme válčili proti Američanům,“ měl prohlásit jeden z tálibánských vůdců. Informovala o tom íránská zpravodajská agentura Khabar.
Obě strany se přitom neshodují ani po náboženské rovině. V Íránu lidé většinou vyznávají šíitský islám, tálibánci jsou sunnité.
Přesto byla íránská vláda jednou z mála na celém světě, která po převratu v Afghánistánu uznala správu Tálibánu. Teď ale na režim tlačí, aby vytvořil více sekularizovanou vládu.
