Českou vládu nic nezavazuje k tomu, jak naložit s domácí ratifikací, která zatím stále chybí. Fialova koalice se k tomu ale musí vyjádřit. Už za týden totiž budou o unijním přistoupení k úmluvě hlasovat ministři za jednotlivé státy a Česko bude muset sdělit svůj postoj.
Istanbulská úmluva je mezinárodní dokument z roku 2011 sjednaný pod střechou Rady Evropy, jiné organizace, než je EU. Státy sedmadvacítky se ale už dříve dohodly, že k úmluvě přistoupí také unie coby instituce. Souhlas s tím vyslovil před dvěma týdny Evropský parlament a příští týden 1. června by to měla schválit Rada EU zastupující národní vlády.
Na dnešní jednání vlády předkládá zprávu o "Istanbulu" ministerstvo spravedlnosti vedené Pavlem Blažkem (ODS). A ten navrhl, aby se český ministr příští týden na půdě EU zdržel. S tím ale nesouhlasí resorty vedené hnutím STAN.
"Tento přístup," tedy 'zdržet se' příští týden, "se dostal do rozporu s připomínkami následujících resortů, které požadují kladný postoj ČR k úmluvě: ministra pro evropské záležitosti, ministerstva vnitra, průmyslu o obchodu, školství, mládeže a tělovýchovy a také Úřadu vlády," stojí ve zprávě pro dnešní jednání vlády, kterou má Aktuálně k dispozici.
Všechny zmíněné resorty vedou ministři za hnutí STAN. Jeho čelní členové včetně předsedy a ministra vnitra Víta Rakušana ratifikaci Istanbulské úmluvu podporují. Za Úřad vlády věc řeší zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, která je také pro schválení dokumentu.
Mezi resorty žádajícími podporu evropské ratifikace naopak chybí ty vedené Piráty. Strana přitom úmluvu dlouhodobě podporuje. Proč se vicepremiér Ivan Bartoš a ministr zahraničí Jan Lipavský nepřipojili ke svým kolegům ze STAN, redakce zjišťuje.
Kvůli sporu o "Istanbul" hrozí dnes na vládě koaliční hádka. Aby se jí předešlo, hnutí STAN podle informací Aktuálně přichází se strategií podpořit dnes Blažkovo zdržení se. Výměnou za to by ale Fialova vláda příští týden doporučila poslat úmluvu ke schválení Poslaneckou sněmovnou.
"Tak nějak by to mělo být," řekl Aktuálně člen vlády, který nechtěl věc před jednáním kabinetu veřejně komentovat.
Dát věc rozhodnout poslanci podporuje i premiér Petr Fiala (ODS). "Můj osobní názor je, že by bylo správnější a spravedlivější, aby měli šanci se vyjádřit všichni poslanci. Takže si myslím, že bychom měli Istanbulskou úmluvu předložit skutečně k rozhodnutí parlamentu," řekl Fiala minulý týden při poslaneckých interpelacích.
Proti je Slovensko, Polsko, Maďarsko a další
Istanbulskou úmluvu, která koordinuje prevenci a potírání domácího a sexuálního násilí, podepsalo 45 evropských států. Z členů EU ji definitivně schválilo 21. Šest zemí ji podepsalo, ale neratifikovalo. Kromě Česka jde o Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Litvu a Lotyšsko.
Proti přistoupení Evropské unie k úmluvě se postavily Polsko, Maďarsko, Slovensko a Bulharsko. Česko při klíčové debatě mezi stálými zástupci členských států v Bruselu v únoru nevzneslo námitky.
Hlasovat o unijní ratifikaci v Radě EU budou příští týden ministři zodpovědní za energetiku, v českém případě tedy ministr průmyslu Jozef Síkela za STAN. K ratifikaci ze strany EU stačí kvalifikovaná, zhruba dvoutřetinová podpora členských zemí, nikoli souhlas všech.
Unijní ratifikace Istanbulské úmluvy by znamenala, že její obsah bude vymahatelný v oblastech kompetence EU, tedy například při výkladu azylového práva pro cizince v unii. Nijak by to nezasahovalo do domácích pravidel o potírání a trestu domácího či sexuálního násilí.
