"Ve středu jsem se zúčastnila protestu za zachování Istanbulské úmluvy. Jsem žena, která zažila fyzické a emocionální násilí a chci chránit svá práva," uvedla v debatě s reportérem Aktuálně.cz osmadvacetiletá operní zpěvačka Brigita Čirkše-Reisoneová, jež byla jednou z pětitisícového davu, který ve středu večer vyrazil do ulic hlavního města Rigy.
Opozice, která odstoupení od úmluvy navrhla a s pomocí jedné z vládních stran nakonec prosadila, si tím podle ní dělá politickou reklamu pro příští volby. "Tento krok podle mě ohrožuje lotyšský lid - destabilizuje to situaci a je to příležitost pro invazi ruských botů," vysvětlila Čirkše-Reisoneová.
Istanbulská úmluva je mezinárodní smlouva zaměřená na potírání a prevenci násilí na ženách a domácího násilí. Zaměřuje se také na prevenci, ochranu obětí a stíhání pachatelů genderově podmíněného násilí. Otázka genderu je podle mnoha kritiků problematická, v Lotyšsku ji například podle agentury AP politici kritizovali za to, že podle nich povzbuzuje sexuální experimentování a škodí dětem.
Je to předvolební kampaň
S podobným vysvětlením toho, proč se vůbec prostřední pobaltská země od už ratifikované úmluvy rozhodla jako první stát Evropské unie odejít, přichází i politolog z Riga Stradinš University Romans Gagunovs. "Příští rok nás čekají parlamentní volby a populistická strana Lotyšsko na prvním místě s lídrem Ainārsem Šlesersem je opravdu aktivní, chce vyhrát a vidíme, že tímto začala předvolební kampaň," popsal výzkumník.
Lotyšský parlament Saeima o návrhu rozhodoval ve druhém - posledním - čtení, ještě před ranním hlasováním o zařazení do programu schůze vystoupil poslanec z frakce Nová jednota (JV) Edmunds Jurēvics s tím, aby se jeho kolegové "vzpamatovali" a nerozhodovali o odstoupení od úmluvy s odkazem na protest.
"Většina lotyšské společnosti a vlastenců jasně prohlásila, že Lotyšsko musí v této úmluvě zůstat, což nás přibližuje Evropě," řekl Jurēvics a dodal, že 20 tisíc lidí podepsalo petici proti odstoupení.
Ve vyhrocené debatě, která trvala celý den, naopak převážně opoziční politici upozorňovali na ideologické pozadí úmluvy, které je podle nich důležitější než debaty o násilí. Poslanec Edmunds Zivtiņš ze strany Lotyšsko na prvním místě například prohlásil: "Je to čistá ideologie. Pryč s těmito cizími ideologiemi!"
Kromě protestujících se vůči odstoupení od úmluvy vymezili také velvyslanci Dánska, Finska, Francie, Irska, Nizozemska, Norska, Španělska, Švédska a Spojeného království s tím, že podle nich úmluva nestanovuje žádné nové normy týkající se sexuální orientace, a také nevládní organizace.
Zákon o odstoupení teď bude mít v rukou lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs. Ten má podle ústavy právo jeho platnost pozastavit na dva měsíce - pokud o to požádá alespoň třetina poslanců - a během této doby může být předložen veřejnosti k rozhodnutí v referendu, pokud o to požádá alespoň jedna desetina voličů.
