Rozsudek izraelského nejvyššího soudu z loňského roku zrušil výjimku z vojenské služby pro ultraortodoxní studenty, která platila desítky let a vznikla v době, kdy tato komunita tvořila výrazně menší část populace než dnešních 13 procent.
Vojenská služba je pro většinu izraelských židů povinná od 18 let a trvá 24 až 32 měsíců, přičemž v dalších letech je nutné absolvovat službu v zálohách. Izraelští Arabové, kteří tvoří 21 procent z celkové populace Izraele, jsou z povinnosti sloužit v armádě osvobozeni. Někteří z nich ale slouží dobrovolně.
Prohlášení armády o náboru přichází v době, kdy izraelská média informovala o nových snahách dvou ultraortodoxních stran ve vládní koalici premiéra Benjamina Netanjahua dosáhnout v této věci kompromisu.
Otázka výjimky ze služby v armádě je pro Izrael stále naléhavější s ohledem na to, že jeho ozbrojené síly se v posledních letech angažují v několika konfliktech souběžně - s palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy, šíitským hnutím Hizballáh v Libanonu, povstaleckými Húsíi v Jemenu a naposledy s Íránem.
Ultraortodoxní členové Netanjahuovy křehké vládní koalice tvrdí, že zařazení studentů náboženských škol do vojenských jednotek po bok sekulárních Izraelců nebo žen by mohlo ohrozit jejich náboženskou identitu.
Armádní velení však tvrdí, že brancům zajistí podmínky respektující ultraortodoxní způsob života a že vypracuje plán jejich integrace do armády.
