Přijdete k autu, nastartujete a kontrolka na palubní desce vás upozorní, že jedna z pneumatik je prázdná. Situace, kterou jistě zažil nejeden motorista. Co s tím? Ještě začátkem roku 2009 byste museli povinně sáhnout po rezervním kole, pak se ale vyhláška změnila, a z povinnosti vozit v osobním autě rezervu se stala povinnost vozit v autě alespoň sadu na opravu pneumatiky.
A někdy ani to, stačí mít - třeba jako některé modely BMW - pneumatiky typu run-flat se zesílenou bočnicí, které umožní jízdu bez výměny i po defektu. Německý výrobce nařizuje omezit nejvyšší rychlost na 80 km/h a omezit také vzdálenost, kterou s takovým kolem ujedete do nejbližšího servisu. Třeba německý autoklub ADAC ale u run-flat pneumatik tvrdí, že zvládnou až 80 kilometrů. Tento typ pneumatiky však není jediný, který umožňuje nevozit v autě rezervu ani sadu na opravu pneumatiky.
Vyhláška totiž říká, že z nutnosti jsou vyjmuta také "vozidla s patřičným smluvním vztahem, na jehož základě bude zajištěna oprava poškozené pneumatiky nepřetržitě na celém území České republiky". Jinými slovy je potřeba doložit nepřetržitou asistenční službu, pak nemusíte mít rezervu ani lepicí sadu.
U lepicí sady není zákonem dané, jak dlouho lze zalepenou pneumatiku použít či jak s ní jet rychle. "Ovšem testy, které se prováděly, hovoří jasně o tom, že jen výjimečně se najdou sady, které dokážou zacelit tímto 'dočasným' řešením pneu natolik, aby se staly plnohodnotnými. Jinak řečeno, jen výjimečně nebudou těmito sadami opravené pneu unikat a jen výjimečně vydrží natlakované 24 hodin," vysvětluje mluvčí ÚAMK Igor Sirota.
"Tím je jasně řečeno, že je to vskutku jen a jen krátkodobé řešení a v praxi je tedy třeba počítat jak s omezenou výdrží, tak podle toho také jet rychle," dodává. Rychlost bývá výrobcem omezena na 80 km/h. Automobilky pak tuto možnost preferují i kvůli nízké hmotnosti a menšímu množství místa, které v autě zabírá.
Využití lepicí sady je ale omezené, lze ji použít u menších defektů běhounu zhruba do čtyř milimetrů, už ale ne při poškození bočnice. Navíc jen na jednom kole. Pokud má auto zároveň defekt dvou pneumatik, lepicí sadu už použít nejde. Ani opakovaně, ani souběžně. Pak nezbývá než zavolat odtahovou či asistenční službu.
"Těsnicí tmel v opravné sadě (jejíž součástí je samozřejmě ještě kompresor - pozn. red.) je nutné vyměnit každé čtyři roky bez ohledu na použití," dodává mluvčí automobilky Kia Vojtěch Čejka.
Přidává také zajímavost, že elektrické modely Kia mají vždy výhradně sadu na opravu pneumatiky. "Je to proto, že jejich vysoká hmotnost v kombinaci s umístěním baterie nedovoluje bezpečné použití nouzového heveru," říká. Rezervu nemohou mít ani další elektrické modely, nenajdete je v cenících Škodovky, Renaultu nebo Volkswagenu.
Pozor na rezervy
Rezervy jsou pak v zásadě dvojího typu: dojezdové a plnohodnotné. U plnohodnotné rezervy platí jen to, že je potřeba ji pravidelně kontrolovat a po určité době vyměnit. "Rezerva (plnohodnotná i dojezdová - pozn. red) stárne i nepoužitá, vyměňte ji po šesti až 10 letech a kontrolujte stav a tlak," říká technický specialista z automobilky Toyota Petr Frühauf. Kdy byla guma vyrobena, určuje DOT kód na její bočnici.
Jinak ale není potřeba po jejím použití zamířit do servisu, samozřejmě v případě, že odpovídá ostatním pneumatikám na autě, jak předepisuje výrobce a stanovuje zákon. Nevýhodou ale je vyšší cena, protože většina značek ji nabízí za příplatek, vyšší hmotnost i omezení zavazadlového prostoru. A někdy už ji proto v nabídce nenajdete vůbec.
Jiná je situace u dojezdové rezervy, kterou poznáte na první pohled podle velikosti a šířky pneumatiky. Rychlostní limit je u ní stanovený výrobci na 80 km/h. Třeba u redakcí dlouhodobě testované Dacie Bigster to indikuje skutečně velká nálepka přímo na disku. "Omezeno je to z důvodu zmenšeného profilu a jiné konstrukce, která výrazně mění chování vozu," vysvětluje Čejka.
"Dojezdová rezerva by měla být vždy nasazena na zadní nápravu. Pokud dojde k defektu předního kola, doporučuje se nejprve přehodit zadní kolo dopředu a dojezdovou rezervu nasadit vzadu. Důvodem je minimalizace rizika ztráty kontroly nad řízením," pokračuje dále mluvčí Kie.
Z principu dojezdové rezervy je pak určená jen na dojetí do nejbližšího servisu, nikoliv pro najíždění dalších stovek kilometrů. "Jak vyšší rychlostí jízdy, tak dlouhou trasou riskujete, že se dojezdové kolo poškodí a způsobíte havárii," říká Igor Sirota z ÚAMK.
V zákoně však není jasně daná vzdálenost, kterou maximálně může řidič na dojezdové rezervě ujet. "Řidič musí dle zákona užít vozidlo, které splňuje technické podmínky stanovené zákonem a vyhláškou. Vyhláška stanoví, že pneumatiky musí být vždy řádně nahuštěny na tlak předepsaný výrobcem vozidla, nesmí mít na vnějším obvodu trhliny nebo poškození a dále stanoví podmínky pro nouzové dojetí," vysvětluje mluvčí ministerstva dopravy František Jemenka. Platí, že pouze pro nouzové dojetí mohou být na autě pneumatiky dvou jiných rozměrů, jinak nikoliv.
Pokud by někdo jezdil s dojezdovou rezervou na autě déle a ta by pak nebyla řádně nahuštěná nebo měla na vnějším obvodu zjevné trhliny, postupuje se stejně jako u jakékoliv jiné takto poškozené pneumatiky. Na místě hrozí pokuta do 1500 korun, případně to lze vyřešit domluvou, ve správním řízení je možné udělit pokutu od dvou do pěti tisíc korun.
