První zprávy o smrti ajatolláha Alího Chameneího se objevily na zahraničních obrazovkách, mimo dosah většiny Íránců. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu 28. února prohlásil, že existují „známky, že tyran už není“, což naznačovalo, že byl zabit při americko-izraelském útoku. Vládní úředníci Chameneího smrt ani nepotvrdili, ani nevyvrátili. Na jednom z kanálů státního vysílání, IRTV3, moderátor vyzval diváky, aby „důvěřovali“ jemu a „nejnovějším informacím“, které vláda má. Zprávy o Chameneího smrti odmítl jako „nepodložené fámy“. Až následujícího rána íránská státní média informovala o smrti nejvyššího vůdce. Bylo to několik hodin poté, co to americký prezident Trump veřejně oznámil na sociálních sítích.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Válka USA s Íránem pomáhá plnit ruskou válečnou pokladnu. Analýza vysvětluje, z čeho Kreml těží
Od začátku války, která si v Íránu vyžádala životy více než 1200 lidí a rozšířila se do Libanonu a arabských států Perského zálivu, míchají íránská státní média fakta s fikcí, píše BBC. Přestože miliony Íránců sledují zahraniční satelitní televizní kanály, přístup k nezávislým informacím je obtížný. Výpadky internetu, cenzura a omezené kanály nechávají Íránce během nepokojů a konfliktů do značné míry odříznuté od okolního světa.
BBC sledovala první týden íránského zpravodajství o válce a zjistila, že se zaměřuje na utrpení civilistů, vyzývá k odvetě a prosazuje veřejnou loajalitu k Islámské republice, zatímco zasaženým vojenským a vládním zařízením věnuje jen malou pozornost. Podle britské stanice ukazovala íránská média v prvním týdnu války především utrpení civilistů, volala po odvetě a odvolávala se na loajalitu k Islámské republice. Objevila se navíc také řada dezinformací.
Íránský mediální aparát
Podle organizace Reportéři bez hranic je Írán jednou z nejrepresivnějších zemí světa, pokud jde o svobodu tisku. Od revoluce v roce 1979, kdy byla založena Íránská islámská republika, fungují všechna média pod přísným dohledem. Většina západních a persky psaných zpravodajských agentur, včetně BBC Persian, nesmí v Íránu reportovat.
Ačkoli hlavními platformami režimu jsou televize a rádio, funguje také online – prostřednictvím zpravodajských webů a sítí, jako je Instagram, Telegram a X (dříve Twitter). Přístup k těmto platformám z Íránu ale obvykle vyžaduje virtuální privátní síť (VPN) a samozřejmě funkční internet. Státní média se tak stávají hlavním zdrojem zpráv pro obyvatele země, zvlášť když je internet nedostupný. „Mají narativ, který prosazují – že jsou značně úspěšní a že jejich armáda je velmi silná,“ říká Mahsa Alimardaniová z lidskoprávní organizace Witness.
Několik íránských státních médií informovalo o tom, že íránské síly zabily nebo zranily stovky amerických vojáků. Například Tasnim news, polooficiální tisková agentura spojená s íránskými Revolučními gardami (IRGC), 3. března informovala, že v prvních dvou dnech války bylo zabito 650 amerických vojáků. Tuto informaci následně převzaly globální zpravodajské agentury ze zemí, jako je Indie, Turecko a Nigérie. V té době Pentagon ale potvrdil smrt jen šesti amerických vojáků. Dne 13. března pak potvrdilo americké centrální velení smrt dalších sedmi amerických vojáků.
Zkreslování reality
S propagandou pomáhají i nové technologie. V příspěvku na Facebooku, který byl následně smazán, sdílel státní anglicky psaný zpravodajský kanál Press TV video hořící budovy s oblaky kouře stoupajícími do vzduchu. „Kouř stoupá z výškové budovy v Bahrajnu po íránském útoku,“ psalo se v příspěvku. Při bližším prozkoumání však byly odhaleny neobvyklé detaily – dvě auta například zdánlivě splývala v jedno. Šlo o známku toho, že video bylo falešné a vytvořené pomocí umělé inteligence.
„Používání obsahu vytvořeného umělou inteligencí ve válečné propagandě není novinkou, ale to, že velká státní média, i ta, která obvykle nevynikají pravdivostí, používají AI padělky, je překvapivé,“ popsal Brett Schafer, šéf britského think tanku Institute of Strategic Dialogue. „Opakované nasazování deepfaků íránskými státními médii spíše ukazuje, že jde o součást jejich válečného zpravodajství, ne o náhodu,“ podotkl.
Stejně jako u většiny válečných bulvárních materiálů na sociálních sítích není jasné, kdo je vytváří a odkud pocházejí. Od začátku konfliktu však BBC zaznamenala, že íránská státní média sdílejí další obrázky vytvořené umělou inteligencí, aby podpořila svůj příběh. Většina těchto snímků je hyperrealistická a má spíše oslavný než klamný charakter.
Nedůvěra v informace ze strany íránského režimu se pak objevuje i v případech, kdy jde o realitu. Například když íránská státní média 3. března informovala, že při útoku na školu bylo zabito více než 160 dětí a zaměstnanců – což podle nezávislých expertů pravděpodobně byla operace USA zaměřená na blízkou vojenskou základnu – sdílela také letecký snímek masového pohřbu. Odpůrci vlády tvrdili, že pohřeb byl vygenerován umělou inteligencí. Šlo však o skutečnost.
„Musíme přijmout dvě pravdy najednou,“ vysvětluje Alimardaniová. Íránský režim podle ní často zatajuje důkazy, když je sám pachatelem, ale při válečných konfliktech zároveň pečlivě zaznamenává utrpení civilistů. Pokud jde o státní zpravodajství Íránu, je třeba zachovávat „zdravou skepsi“.
Obrázky nebo videa vytvořená umělou inteligencí nicméně využívají také Bílý dům, Donald Trump nebo Izraelci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nedávno sdílel na Instagramu AI obrázek, na kterém triumfálně pózuje s Trumpem a válečným premiérem Winstonem Churchillem. Donald Trump zase před několika týdny zveřejnil vygenerovaný snímek s grónskou vlajkou, na kterém se s tučňákem prochází zasněženou horskou krajinou. Tučňáci ale v tomto autonomním dánském regionu nežijí, a tak jde v obou případech o snadno odhalitelnou lež či nadsázku.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Štáb CNN prchal v Íránu před bombami. Slyšíme letadla, musíme zmizet, líčí reportér do kamery
