Ukrajinská vláda může po čtvrtku počítat s pravidelnými čtvrtletními platbami v příštích čtyřech letech z evropského rozpočtu do národní kasy. Půjde o 50 miliard eur (zhruba 1,2 miliardy korun), které Kyjev potřebuje na provoz státu, tedy platy lékařů, učitelů či na vyplácení penzí. První peníze by měla Zelenského vláda dostat v březnu.
Viktor Orbán dlouho odmítal s pomocí souhlasit. Tvrdil, že Ukrajina míří k porážce Ruskem a nedává tudíž smysl ji finančně udržovat při životě. První pokus o shodu mezi 27 státy na grantech a půjčkách pro Kyjev těsně před Vánoci maďarský ministerský předseda zablokoval.
Maďarská delegace dávala na stůl různé požadavky v posledních týdnech, které by ji přiměly změnit názor, ostatní země s tím ale nesouhlasily. Ještě tuto středu - den před druhým pokusem zlomit Orbánův odpor - vypadala situace zablokovaně.
"Nijak jsme od Vánoc nepokročili, frustrace mezi zbylými šestadvaceti je obrovská," okomentoval atmosféru mezi lídry ve středu těsně před summitem mimo záznam vysoce postavený zástupce EU.
Přesto bylo ve čtvrtek všechno jinak. V 11:21 předseda Evropské rady, tedy summitů EU, Charles Michel oznámil, že schůzka začala. Už v 11:26 tweetoval, že EU dosáhla dohody na pomoci Ukrajině.
Průlomu se dosáhlo na neformálních debatách menší skupinky lídrů ve středu večer na okraj uctění památky nedávno zesnulého Jacquesa Delorse a ve čtvrtek ráno bezprostředně před summitem.
Složení účastníků se měnilo, klíčovou roli ale sehráli francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz, předsedkyně italské vlády Giorgia Meloniová a zástupci společných institucí jako Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Z jejich debat s Viktorem Orbánem vzešel "šém", který ho přiměl stáhnout veto rozpočtu.
Z východoevropských politiků se vyjednávání zúčastnili jen litevský prezident Gitanas Nauséda a šéf polské vlády Donald Tusk. Premiér Petr Fiala (ODS) přiletěl do Bruselu ve čtvrtek ráno a nebyl účastníkem těchto schůzek.
Jak se rodil kompromis
Co tedy přesně Viktor Orbán získal, přesněji řečeno s čím se spokojil? Maďarsko na pracovní úrovni před summitem žádalo, aby se utrácení peněz Ukrajinci každoročně jednomyslně schvalovalo - a Orbán tak držel nad penězi neustále veto. To neprošlo.
Maďarský premiér se ale spokojil s možností zkomplikovat evropské peníze pro Ukrajinu. V závěrečném dokumentu ze summitu, s nímž všech 27 lídrů souhlasilo, stojí, že vedení EU povede každý rok debatu o utrácení peněz Ukrajinci. V této fázi Orbán nebude moct pomoc Ukrajině blokovat.
"Pokud se to ukáže jako nutné, za dva roky Evropská rada vyzve Evropskou komisi, aby předložila návrh na přezkum (peněz pro Ukrajinu, pozn. red.) v souvislosti s novým rozpočtem EU," píše se dále v textu. Tehdy už bude moct Orbán použít veto, protože každý přezkum rozpočtu unie provází jednomyslnost.
Diplomaté a insideři na summitu se rozcházeli v okamžité interpretaci toho, jestli jde o porážku Orbána, nebo zda přeci jen něco získal. Podle oficiálních závěrů schůzky získal jedno veto navíc. Příležitostí k tomu škodit Ukrajině má ale Maďarsko i tak desítky jiných.
Mezi novináři v dějišti summitu se proto začalo spekulovat, zda a jaký příslib dostal Viktor Orbán neoficiálně. Evropské instituce zadržují Maďarsku okolo 20 miliard eur z různých fondů EU kvůli porušování právního státu v zemi a Orbánova vláda tyto peníze potřebuje. Maďaři dlouhodobě mají nejvíc eurodotací na hlavu ze všech členských států a v minulých letech eurofondy tvořily tři až čtyři procenta maďarského HDP.
"Myslím, že Orbánova kapitulace je o penězích. Jakých a kolika přesně, to zjistíme později," okomentoval to evropský diplomat na schůzce, který přišel mezi novináře.
