Dlouhá léta platilo, že horečka tělu pomáhá bojovat s infekcí, a proto se nemá do zhruba 38–38,5 °C vůbec srážet. Jedná se však už o překonaný názor.
ČTĚTE TAKÉ: Alkohol je tichý zabiják. Podívejte se na pět způsobů, jak vám ničí tělo
Jak upozorňují odborníci, vždy je třeba přihlédnout k tomu, jak se nemocný cítí. V případě, že teploměr ukazuje 37,5 °C a dotyčný se cítí špatně, není důvod, proč mu léky nedat, ačkoli fakticky se ještě nejedná o horečku, ale jen zvýšenou teplotu.
Zjistěte, jak efektivně horečku zkrotit
„V každém případě je však důležitý klidový režim a dostatek tekutin,“ zdůraznila praktická lékařka Kristýna Veselá z pražské Flexi Clinic a pokračovala: „Medikamentózní snížení horečky lze zvládnout pomocí léků s paracetamolem nebo ibuprofenem, silnější metamizol je vázán na předpis. Cílem není dostat teplotu na normální hodnotu, stačí ji snížit o 1–2 °C, aby se tělu ulevilo.“
Účinné tak mohou být i nefarmakologické postupy, jako je sprchování vlažnou vodou (okolo 25 °C po dobu dvou minut, po 20 minutách případně opakovat) nebo zábaly hrudníku a břicha (na 10–15 minut do osušky namočené ve vlažné vodě, končetiny ničím nepřikrývat).
„Nikdy však nesprchujeme ani nedáváme zábaly při ‚mramorované kůži‘ nebo studených, promodralých končetinách. Důležité je také nepřehřívat místnosti, často větrat a nezabalovat se do příliš teplých peřin,“ zdůraznila lékařka.
Snažit se horečku za každou cenu potlačit není vždy nutné – jak bylo zmíněno, tělo ji do určité míry potřebuje. Co však během virových onemocnění nutné je, je dostatek tekutin a minerálních látek, rozumné zacházení s léky a samotný odpočinek. Dobře zvolený pitný režim dokáže nemoc značně zkrátit a zmírnit její průběh – skvělými pomocníky jsou přírodní minerální vody, poskytující organismu jak potřebnou hydrataci, tak i důležité minerální látky (ionty), o které nás horečka okrádá.
Co vše tělo při pocení ztrácí?
„S horečkou přichází i zvýšené pocení, které je přirozeným mechanismem ochlazování těla. Produkce potu může během 24 hodin dosáhnout až několika litrů, přičemž se s tekutinami ztrácejí i cenné minerální látky – zejména sodík, draslík a chloridy,“ vysvětlila biochemička Michaela Bebová, spolupracovnice AquaLife Institutu.
„Ty jsou přitom pro správné fungování nervů, svalů, srdce i celkovou rovnováhu vnitřního prostředí nezbytné. Pokud doplňujeme pouze čistou vodu bez minerálních látek, může se iontová nerovnováha ještě prohloubit. Organismus využije tekutiny daleko lépe, pokud zároveň přijme ionty, které naopak pomáhají hydrataci udržovat,“ pokračovala.
Potřeba tekutin roste přibližně o 12 procent s každým stupněm teploty nad 37 °C. Obvyklé dva litry denně se tak při horečce snadno promění ve tři, případně i více. Žízeň přitom nastupuje se zpožděním, takže spoléhat se na ni nestačí. Ideální je průběžně popíjet menší množství tekutin a nedělat velké pauzy.
„Přírodní minerální vody jsou vhodné pro všechny, včetně pacientů s vysokým krevním tlakem, kterým se často nesprávně doporučuje pití minerálek omezit. Naopak, pokud obsahují hořčík nebo draslík, mohou léčbu vhodně doplňovat. Určité močopudné léky, používané při léčbě srdečního selhání, totiž mohou hladiny těchto minerálů nebezpečně snižovat,“ doplnil internista a kardiolog Jan Piťha, předseda Fóra zdravé výživy.
Co při horečce jíst?
Tělo získává tekutiny nejen z nápojů, ale také ze stravy, což je při horečce, kdy obvykle nemáme chuť k jídlu, komplikovaná kapitola. „Organismus je při horečce ve stavu, kdy spotřebovává více energie, ale zároveň nechce být zatěžován složitým trávením. Těžká, tučná nebo nadýmavá jídla mohou zhoršit nevolnosti,“ poznamenala Veselá.
ČTĚTE TAKÉ: Dárcovská euforie v Česku. Příběh Madlenky lidi dojal, registry hlásí rekordní počty
Lepší volbou jsou proto podle ní lehce stravitelná jídla – polévky, kaše, jogurty, pyré, měkké ovoce či jednoduché sacharidové přílohy. „Vývary dodají kromě tekutin i sůl, aminokyseliny a malé množství energie. Zředěné ovocné šťávy zase pomohou doplnit rychlé cukry, což je užitečné při nechutenství. Pokud ale tělo vyžaduje odpočinek, jedno- až dvoudenní hladovění mu neublíží – samo si řekne, kdy a na co má nebo nemá chuť,“ vysvětlila dále lékařka.
Čemu se při zapíjení léků vyhnout?
Důležitou kapitolou během nemoci je také správné zapíjení léků. „Sebelepší léčivo nemusí působit správně, pokud je doprovázeno nevhodným nápojem. Nejvhodnější je neperlivá voda nebo slabě až středně mineralizovaná minerálka pokojové teploty. Sycené nápoje mohou zvýšit kyselost žaludečních šťáv a některé léky znehodnotit ještě před vstřebáním,“ zdůraznil Piťha.
K zapíjení léků se naprosto nehodí zejména pivo, mléko nebo ovocné džusy, jako grapefruitový či pomerančový. Problematické jsou ale také čaje. „Zelené a černé obsahují kofein a další aktivní látky, které mohou účinky léků zesilovat nebo naopak oslabovat. Podobné riziko mohou mít i některé bylinné čaje. Ovocné jsou sice bezpečnější, ale mnoho z nich obsahuje ibišek, který může vstřebávání léčiv také ovlivnit. Sázkou na jistotu je proto obyčejná nebo minerální voda,“ doporučila Bebová.
Kdy vyhledat lékaře?
Ačkoli lze většinu virových onemocnění zvládnout doma, jsou situace, kdy je nezbytná lékařská pomoc – pokud horečka přetrvává déle než tři dny, je extrémně vysoká, nereaguje na léky nebo je doprovázena zvracením, bolestí hlavy, břicha nebo na hrudi, ztuhlou šíjí či poruchami vědomí. Vyhledat lékaře je nutné také tehdy, když nemocný nedokáže dostatečně přijímat tekutiny. U dětí a seniorů je důvodem k ostražitosti již několik hodin nedostatečného pití. Právě dehydratace bývá častou komplikací, která průběh onemocnění významně zpomaluje a zhoršuje.
