K dlouhé tovární hale přirovnávají lidé stavbu, která má vzniknout nad dálnicí D55 mezi Bzencem a Bzencem-Přívozem. Právě o tomto krátkém úseku budoucí komunikace v plánované ceně 4,6 miliardy korun pojednává propagační film Ředitelství silnic a dálnic zveřejněný na kanálu YouTube. Plánovaná galerie dlouhá 2200 metrů rozproudila pod videem diskusi o vhodnosti takového řešení.
"Zvažovány byly možnosti od lehkých konstrukcí se sítěmi, až po technicky nejnáročnější variantu vedení trasy formou tunelu. Výsledná koncepce představuje vyvážený kompromis mezi požadavky na funkčnost, ochranu životního prostředí a technickou proveditelnost. Zohledňuje nejen investiční náklady na výstavbu, ale také dlouhodobé náklady spojené s provozem a údržbou překrytí," vysvětluje Lucie Trubelíková z komunikačního týmu Ředitelství silnic a dálnic s tím, že zastřešení je zhruba jedenapůlkrát levnější než klasický tunel.
Na méně peněz by měla vyjít i údržba - kromě pravidelné kontroly funkčnosti stavebních prvků a bezpečnostních systémů je konstrukce překrytí navržena tak, aby unesla i silnou vrstvu napadaného sněhu. "Vzhledem ke geografické poloze trasy na jižní Moravě však předpokládáme výskyt sněhové pokrývky v minimálním rozsahu," doplňuje Trubelíková.
Trasa D55 v těchto místech prochází územím zvané ptačí oblast Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví, která je součástí evropské soustavy Natura 2000. Žije tady chráněný čáp bílý, skřivan lesní i lelek lesní. Dálnice by jim neměla zkřivit jediné pírko ani je jiným způsobem rušit: Světlo z reflektorů aut totiž nepronikne větracími žaluziemi, které budou instalovány po bocích galerie. Před nimi navíc budou jemné sítě, které ptákům zabrání proniknout dovnitř stavby.
Na vizualizacích vypadá zastřešení dálnice neobvykle, podobné příklady ze světa se navíc hledají těžko. Ve švýcarském Curychu je 950 metrů dálnice schováno do podobné stavby, rozdíl je ale v tom, že zatímco curyšská varianta má rovnou střechu sloužící jako park a cyklostezka, její moravská obdoba má střechu sedlovou. A jediné, k čemu bude její plocha sloužit, je distribuce denního světla pomocí světlíků.
Střešní konstrukce sice umožňuje instalaci fotovoltaických panelů, v návrhu dálnice se s nimi ale nepočítá. Podle Lucie Trubelíkové byly očekávané komplikace spojené s výstavbou fotovoltaické elektrárny na chráněném území vyhodnoceny jako nepřiměřené riziko pro včasnou realizaci samotné dálnice. "Ze správního hlediska není fotovoltaická elektrárna součástí dokumentace EIA a její začlenění by vrátilo přípravu zpět na počátek, což by znamenalo zpoždění v řádu let," říká. Kromě toho zde není v ideálním stavu ani přenosová soustava, která byla v minulosti poškozena tornádem.
Zatímco ve dne bude uvnitř stavby dostatek světla ze střešních světlíků, v noci tu bude vládnout tma. "Jedním z klíčových ekologických požadavků bylo minimalizovat světelné znečištění v okolí trasy, a to jak z provozu vozidel, tak ze samotné konstrukce překrytí," popisuje Trubelíková. Netýká se to však únikových východů, ty budou osvětlené z bezpečnostních důvodů.
Ačkoliv s dokončením tohoto úseku dálnice D55 se počítá až v roce 2031, zdá se, že řidiči tady nebudou nuceni zpomalit. "V rámci návrhu standardního dopravního režimu se v překrytých úsecích neuvažuje s omezením rychlosti. Běžný provoz bude veden bez omezení, v souladu s platnými předpisy pro dálniční komunikace," uzavírá Lucie Trubelíková.
