Lidé jisté generace, řekněme od padesáti let výš, si z mládí pamatují píseň Je t’aime moi non plus. Z hlasů zpěvačky i zpěváka sálala erotika provázená vzdechy, ale ne oplzlost. Nečišelo z nich to, čím se hájil Ivan Jirous, když soud napadal Plastiky za vulgaritu, a on prohlásil, že skutečnou oplzlost zažil na venkovských zábavách, kde sál zpíval „Já ti ho tam našroubuju, já ti ho tam dám“.