Jako cenu za klid zbraní na Ukrajině si ruský prezident Vladimir Putin stanovil Donbas, rozsáhlý průmyslový region na východě napadené země, který je však v současné době z velké části pod kontrolou ruských okupačních jednotek. O Putinově požadavku bude v pondělí večer jednat ve Washingtonu ukrajinský prezident s evropskými lídry a šéfem Bílého domu. Proč má vůbec Kreml o toto území takový zájem?
Ruský požadavek vzešel na páteční schůzce Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce. Výměnou za to Moskva nabídla zmrazení frontové linie v oblastech Chersonu a Záporoží.
Zisk celého Donbasu je z ruského pohledu lákavý z několika důvodů. Region tvořený Doněckou a Luhanskou oblastí dlouhodobě platil za průmyslové srdce Ukrajiny. To puklo v roce 2014, kdy si jeho část odtrhl Kreml skrze dvě separatistické republiky – Doněckou a Luhanskou.
Svůj vliv v regionu rozšířil po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Dnes má Moskva pod kontrolou v zásadě celou Luhanskou oblast, Doněckou pak ze zhruba sedmdesáti procent. Zbylých třicet procent stále drží včetně několika klíčových měst Kyjev.
Celý region má jedny z největších zásob uhlí na Ukrajině, které kdysi zásobovalo velkou část tamní energetické sítě a ocelářské výroby.
Podle serveru Economic Times se tam nachází přes šestapadesát procent ukrajinských zásob černého uhlí, které patří k největším na světě a jejichž hodnota se odhaduje na přibližně dvanáct bilionů dolarů.
V regionu jsou i ložiska zemního plynu, železné rudy nebo manganu. A tím to nekončí. Je rovněž bohatý na kritické nerosty, jako je lithium (klíčová surovina při výrobě baterií), tantal, cesium a stroncium.
Je zároveň potřeba říct, že většinu toho nyní ovládá Rusko. Byť část surovin je i na území pod kontrolou Ukrajiny. „Není to ale žádná bedna plná pokladu, na které někdo sedí,“ upozorňuje Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.
Podle něj byla velká část uhelných dolů poškozená válkou a celkově je ukrajinské území, o které Putin stojí, zdevastované. Důvodem, proč má Rusko o zbývající kus Donbasu zájem, je ve skutečnosti jiný.
Foto Sven Teschke, CC BY-SA 3.0, wikipedia.org
Ukrajinci tam po roce 2014 vytvořili obrannou linii táhnoucí se přes města Slovjansk, Kramatorsk, Družkivka a Kosťantynivka. Ta brání ruským vojákům vniknout dál do země.
„Putin tedy v zásadě chce, aby Ukrajina vyklidila území, které by jinak trvalo měsíce, spíše roky dobýt,“ říká Havlíček. „Kdyby na to přistoupili, tak je to jako když Čechoslováci vyklidili svoje pohraniční opevnění po Mnichovské dohodě v roce 1938. Bylo by to podobné v tom smyslu, že by se ten široký region obtížně bránil.“
Navíc za udržení části Donbasu už Kyjev podle odhadů zaplatil desítkami tisíc ukrajinských životů. Postoupením území by si navíc zavařil do budoucna. „Rusové by odsud pak mohli podnikat další výpady na ukrajinské území,“ varuje analytik.
Odborníci ani sami Ukrajinci totiž nevěří tomu, že by Kreml skutečně dlouhodobě dodržel slib, že nebude dál postupovat. Zároveň se ukrajinská strana obává o osudy lidí, kteří dnes na Donbasu pod kontrolou Kyjeva žijí.
Od začátku ruské agrese v roce 2014 uprchlo z Donbasu nejméně jeden a půl milionu Ukrajinců. Podle odhadů jich tři sta tisíc žije na území, které má Ukrajina stále pod kontrolou. Další zhruba tři miliony lidí žijí pod ruskou okupací.
„Ti, co tam zůstali a chtěli bojovat za ruskou myšlenku, už jsou často dávno mrtví. Rusko je zchroupalo ve své válečné mašinérii a poslalo do první linie,“ uvádí Havlíček. Z příznivců separatistických republik tam podle něj zůstali hlavně staří lidé.
„Jde o region vyčištěný od všech ukrajinských vlivů,“ líčí analytik. Podobné by to velmi pravděpodobně bylo i v případě části Donbasu, o kterou Putin požádal v pátek na schůzce s Trumpem.
Kvůli všem předchozím zkušenostem s ruskou stranou se Ukrajinci od začátku konfliktu odmítají vzdát území výměnou za příměří. Podobné stanovisko se očekává i na nynější schůzce ve Washingtonu, které se vedle Trumpa zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři několika evropských států.
Dá se předpokládat, že ruská strana bude vedle Donbasu požadovat také mezinárodní stvrzení Krymu pod ruskou správou. Tento ukrajinský poloostrov Moskva okupuje již od roku 2014, Kyjev nicméně stále usiluje o jeho navrácení.
The post Jestli chcete mír, zaplaťte. Proč má Putin zájem o ukrajinský Donbas? appeared first on Forbes.
