Připomíná to přeskakující gramofonovou desku, kdy se jeden úsek skladby vrací stále dokola, dokud nepohnete jehlou. S novou přicházející vládou pod taktovkou hnutí ANO se vrací i sliby týkající se nového stavebního zákona. A s tím i očekávání developerů.
Novou stavební legislativu má přitom Česko platnou jen něco přes rok. Veškeré stavby se začaly podle současného stavebního zákona z dílny končící vlády Petra Fialy posuzovat od 1. července loňského roku. Očekávaná legislativa však nepřinesla kýžený efekt. A v počátcích platnosti to byly naopak spíše zmatky.
Úředníci na stavebních úřadech si stěžovali na nefunkční digitalizaci a nedostatek informací, developeři zase kritizovali krátkou lhůtu na seznámení se s novými pravidly, a proto raději všechny projekty, u kterých to bylo možné, podali k žádosti o stavební povolení ještě podle starého zákona. Navíc upozorňovali na to, že řada slibovaných věcí ze stavební legislativy zmizela a revoluce v povolování se tak nekoná.
Teď se zdá, že celý proces se rozjede nanovo. Hnutí ANO totiž oznámilo, že hodlá oprášit svůj původní návrh stavebního zákona, který vznikal ve spolupráci s Hospodářskou komorou a sliboval zavedení principu „jeden úřad, jedno povolení, jedno razítko“.
Co platí teď?
Stavební záměry se v současnosti povolují podle nového stavebního zákona, který sice vychází z původního návrhu z roku 2020 z pera tehdejší ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové, nicméně jde o podstatně přepracovanou podobu, kterou připravil její nástupce Ivan Bartoš.
„Přestože současný zákon představuje vylepšení oproti staré úpravě z roku 2006 celkový stav není dobrý. Do nového zákona se po minulých volbách vrátily některé nešvary, s nimiž se zákon z Babišovy vlády vypořádal,“ konstatuje advokát Jakub Štilec, který se zabývá stavební legislativou. Zásadní podle něj bylo například opuštění od záměru zavést Nejvyšší stavební úřad.
Namísto něj vznikl Dopravní a energetický stavební úřad, který ale rozhoduje jen o vyhrazených stavbách jako jsou dálnice, dráhy a letecké stavby. „Tím, že se zrušil vznik státní stavební správy, se nenaplnila očekávání o principu jeden úřad jedno razítko, který měl pod stavební úřady zanést agendu vydávání závazných stanovisek dotčených orgánů,“ dodává Štilec.
Pozitivním momentem stávajícího zákona bylo například sloučení územního a stavebního řízení do jednoho a odstranění odvolacího „pingpongu“, kdy odvolací orgán by již neměl věci vracet ale sám o nich rozhodovat. Zavedlo se také zrychlené řízení pro jednoduché stavby a jednotné enviromentální stanovisko, nebo přísnější náhled na černé stavby a pevné lhůty v rámci povolovacích procesů.
Co plánuje nová vláda?
Asi tou nejvýznamnější změnou by mělo být zavedení státní stavební správy v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. Povolování staveb tak už nepoběží pod taktovkou obcí a městských částí, ale bude o nich rozhodovat stát. Podobně jako třeba u finančních úřadů. To by mohlo odstranit odvěký problém systémové podjatosti obecních úředníků a přispělo k jednotnosti a předvídatelnosti rozhodování.
Bydlení se také má označit za veřejný zájem, čímž se mu přiřadí určitá vyšší legislativní důležitost. V důsledku toho by měla výstavba lépe obstát v konkurenci jiných veřejných zájmů. Velké rezidenční projekty by navíc měly získat kvalitu státních strategických projektů, které by pak povoloval specializovaný úřad ve zrychleném procesu.
Slibem vítězů voleb je také reforma územního plánování. Chce vytvořit legislativu, která by městům umožnila pružněji reagovat na neustále se měnící potřeby v jejich obvodech. Tuto problematiku již rozpracovala končící vláda a bude třeba ji jen dotáhnout.
Končící ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek ale upozorňuje, že další překopávání legislativy není dobrý nápad. „Pokud by skutečně ANO navrhlo a legislativním procesem prošel staronový zákon, tak i v případě, že vše půjde snadno a rychle, začne se teprve v letech 2027 až 2028 budovat centralizovaná státní stavební správa s Úřadem rozvoje území v čele, krajskými úřady a jejich pobočkami. Tato úplně nová struktura bude vznikat na základě diskuzí, které v té době už budou více než deset let staré,“ říká Kulhánek.
Navíc podle něj stále není jasné, zda vznik stavebního „superúřadu“ skutečně vyřeší zásadní problémy českého plánování a povolování staveb. „To, co nevyřeší určitě, je problém nedostatečných personálních kapacit ve stavebnictví nebo na úřadech,“ dodává.
Co na to developeři?
Stavitelé bytů, kteří na pomalé povolování staveb upozorňují asi nejhlasitěji, z aktuálně platného stavebního zákona nadšení nejsou. Proto se část z nich hned po zveřejnění programového prohlášení nové vlády vyjádřila v tom smyslu, že by se v případě naplnění slibů mohla výstavba v Česku více rozhýbat. „Vítáme, že po dlouhé době zazněla jasná politická vůle vrátit se k modernizaci stavebního práva,“ komentoval to prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza.
„Je velmi pozitivní, že nově vznikající vláda staví bydlení mezi své priority, protože podle průzkumů jde o oblast, která lidi nejvíce trápí. Navrhovaná opatření, pokud budou skutečně realizována tak, jak bylo avizováno, mají potenciál současné kritické situaci výrazně pomoci,” dodala Michaela Váňová, výkonná ředitelka developerské společnosti Central Group.
Kdy by mohl nový zákon platit?
Ambicí nové vlády je zákon připravit tak, aby se podle něj rozhodovalo už od začátku roku 2027. I proto ho chce hnutí ANO legislativně přijmout ve zrychleném řízení. „Je třeba ale vnímat, že ta úprava je provázána s celou řadou dalších zákonů a prováděcích vyhlášek. Bez nich nikdy nebude fungovat správně. I na ty je třeba myslet,“ upozorňuje Štilec.
Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka musí na novou podobu stavebního zákona navázat i reforma územního plánování a po dokončení legislativy také digitalizace stavebního řízení. „Možná nebude nový zákon dokonalý úplně ve všem, to poupravíme v průběhu toho, jak bude fungovat. Musíme ho ale spustit, abychom neměli žádné další prodlevy,“ řekl Havlíček.
Jak je to s digitalizací?
Digitalizaci stavebního řízení měl na starosti bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš, který byl kvůli problémům se systémem loni na podzim odvolán z postu ministra pro místní rozvoj, což nakonec to vyústilo i v odchod Pirátů z vlády. Ta se rozhodla v dalším vývoji systému nepokračovat s tím, že bude na nový systém digitalizace stavebního řízení vypsaná nová zakázka. Do té doby běží digitalizace v provizorním režimu.
Vláda mluvila o spuštění digitalizace na začátku roku 2028, což ale mnozí zástupci architektů a stavebních úřadů zpochybňovali. Podle hnutí ANO bude potřeba digitalizaci vyřešit po přijetí nové stavební legislativy.
Zároveň je nutné dodat, že se stav digitalizace stavebního řízení se v posledním roce zlepšil. Vyplývá to například z aktuálního průzkumu CEEC Research, kterého se na přelomu září a října zúčastnilo 631 zástupců zástupců měst, obcí, krajů a stavebních úřadů z celé republiky. Téměř polovina respondentů v průzkumu uvádí, že Portál stavebníka je oproti loňsku funkčnější. Přesto většina úřadů však upozorňuje, že systém stále běží s obtížemi.
Ambici dotáhnout digitalizaci stavebního řízení podporují i sami stavebníci. „Správně provedená digitalizace zrychlí výstavbu, zjednoduší komunikaci úřadů se stavebníky a sníží administrativní zátěž. Digitální technická mapa je pro nás nástroj moderní ekonomiky, nikoli byrokratický experiment,“ dodává prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Nouza.
The post Jsme opět na začátku. Tohle je pět bodů o stavebním zákoně, které byste měli znát appeared first on Forbes.
