"Když se bavíme o kvalitě života seniorů, tak to zdaleka není jen téma důchodů," tvrdí ministr práce a sociálních věcí Marian Juračka.
"My máme daleko větší tikající bombu - zajištění sociální a zdravotní péče o jeden milion seniorů, kteří nám přibydou během příštích zhruba 11 let," řekl před několika dny šéf resortu práce v předvolebním duelu serveru iDnes.cz, kde se střetl se svým stínovým protějškem z hnutí ANO Alešem Juchelkou.
Na vybudování pobytových a nepobytových kapacit budou podle ministra potřeba miliardové investice. A to každý rok.
"Péče o stárnoucí populaci je jedno z největších témat, úplně stejně jako když mluvíme o obraně, bezpečnosti a dopravní infrastruktuře," zdůraznil Jurečka ve zmíněném rozhovoru. Podle ministra práce dnes stát pečuje "na zdravotním a sociálním pomezí zhruba o půl milionu seniorů".
"A my víme, že do roku 2030 jich budeme potřebovat opečovat skoro 900 tisíc, to je skoro 50procentní nárůst. Tady musí být ze strany státu jednoznačně investiční podpora," zdůrazňuje Jurečka.
Juchelka se s Jurečkou shoduje, pokud jde o investice do péče o seniory. Stínový ministr nicméně zdůraznil, že pokud bude ANO ve vládě, první, co udělá v sociální oblasti, bude snížení úrovně věku odchodu do důchodu. Tu současná vláda posunula ze současných 65 let na 67 let.
Dnešní úroveň se začne postupně posunovat k nové vyšší věkové úrovni až po roce 2030.
Na akutní potřebu zvyšovat kapacity týkající se péče o nejstarší část populace upozornil i šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek na nedávné konferenci v Senátu. "Do roku 2030 se v této zemi přibližně 2,5krát zvedne počet žijících lidí ve věku 80 plus," upozornil Dušek.
Stát se nově propojením a detailní analýzou dostupných dat ministerstva práce a ministerstva zdravotnictví snaží získat přesnější představu o tom, jak bude česká populace stárnout a jakou budou jednotlivé skupiny pravděpodobně vyžadovat péči. Z dat například vyplývá, že dnes využívá pobytové sociální služby 98 tisíc klientů. V roce 2035 by jich pak při zachování současných trendů prý mohlo být až 140 tisíc, což by nutně znamenalo navýšení kapacity, a to ze současných 76 tisíc na více než 107 tisíc lůžek.
Ze zmíněných dat vytvořil úřad predikci potřeb na úrovni krajů i okresů. Informace o tom, jaké kapacity sociálních služeb je potřeba do roku 2035 naplánovat, dostanou teď podle Jurečky kraje, pod které tyto kompetence spadají. Nárůst v krajích přitom nebude stejný, například nejvíc klientů sociálních služeb do deseti let přibude v Praze a Středočeském kraji.
O přípravě Česka na stárnutí populace se mluví už několik let. Experti už dlouho volají po tom, aby se zdravotní systém výrazně zefektivnil. Už před pěti lety tehdejší vláda s Janou Maláčovou v křesle ministryně práce za sociální demokraty slíbila vypracovat dokument Strategie přípravy Česka na stárnutí populace. Ta měla navázat na národní akční plán na podporu pozitivního stárnutí, několikrát se ale odložila.
Dokument nakonec vznikl a lze ho dohledat na stránkách ministerstva. Z velké části se přitom věnuje popisu tehdejšího stavu a změnám v systému starobních důchodů. V případě konkrétních opatření pak navrhuje například dotace na bezbariérové byty pro seniory do 50 metrů čtverečních anebo na bezbariérové rekonstrukce. Dotace by dle dokumentu měly putovat rovněž do podpory budování komunitního seniorského bydlení na venkově.
Ulevit by se mělo i lidem, kteří pečují o stárnoucí příbuzné. A to tím, že stát by měl výrazněji podpořit terénní a odlehčovací služby.
