Patří ke klíčovým osobám, díky nimž vznikl napjatě očekávaný snímek Franz. A teď udělají vše pro to, aby uspěl. Mluvili jsme s producenty Šárkou Cimbalovou a Mikem Downeym o rozpočtu, plánování premiéry i o tom, čím se bude nový filmový životopis Franze Kafky vyjímat.
Měli zásadní roli ve shánění neskromného rozpočtu 140 milionů korun. Přemítali o tom, kdo by mohl Franze Kafku v očekávaném filmovém životopisu od Agnieszky Holland ztvárnit. A pak dělali vše, aby natáčení hladce proběhlo: bylo třeba jejich prací zařídit, aby se Karlův most uzavřel pro čtyři sta komparzistů, koně a staré povozy.
Šárka Cimbalová a Mike Downey (na úvodní fotce s představitelem titulní role Idanem Weissem).
Ona je zkušená producentka, která je v oboru od roku 1990, podílela se na hollywoodských snímcích jako Hartova válka nebo Oliver Twist, teď roky spolupracuje s Agnieszkou Holland na snímcích Šarlatán, Zelená hranice a právě Franz. Na všech spojila síly právě s Downeym, producentem a předsedou Evropské filmové akademie, jehož úkolem je, aby se snímek prosadil v zahraničí.
„Franz se prodal do mnoha zemí po celém světě ještě dlouho předtím, než ho mohli kupující vůbec vidět,“ pochvaluje si Downey. Jako první ho budou moci vidět diváci na festivalu v kanadském Torontu na počátku září, pak zamíří na španělský San Sebastián.
A dál? Dvacátého pátého září v Česku, to je ostře sledované datum možná nejvyhlíženější tuzemské premiéry roku.
„Jestli chceme, aby film rezonoval spíše na festivalech, nebo mezi běžnými diváky? Důležité je oboje a kdo říká, že ne, tak lže,“ usmívá se Cimbalová.
Jak se projekt Franze zrodil?
Cimbalová: Když jsme s Agnieszkou dokončovaly Šarlatána, začaly jsme přemýšlet, jaké další téma bychom chtěly společně rozvíjet. Přirozeně jsme měly více nápadů, ale stále jsme nějak váhaly. Při vyslovení myšlenky filmu o Kafkovi jsme ale obě okamžitě zbystřily. Agnieszka má ke Kafkovi velice blízko, dokonce šla kvůli němu studovat FAMU do Prahy!
A já to nemám jinak. Kafka pro mě byl vždy velmi přitažlivý až magický a jeho přítomnost cítím každý den v ulicích Starého Města. Každopádně jsme si řekly, že to zkusíme, oslovily jsme scenáristu Marka Epsteina a ten začal psát…
Jaký je váš názor na scénář Marka Epsteina? Změnil váš pohled na Kafku jako postavu nebo historickou osobnost?
Downey: Nejde o tradiční životopisný film. Marek se dokázal vžít do Kafkovy mysli a vzít nás na divokou cestu jeho životem, dílem a psychikou. Místo toho, aby představil jeho život skrze běžnou biografickou strukturu, vytvořil spíše impresionistické vyprávění – z Kafkovy beletrie, dopisů, deníků a historických souvislostí poskládal originální celek.
Agnieszka a Marek spolupracovali už na filmu Šarlatán, a na rozdíl od tehdejší lineární struktury scénář Franze tvoří poetickou mozaiku, která překračuje čas a prostor. Je to skvělá jízda.
I vy jste už s Agnieszkou opakovaně pracoval. Jak byste z pohledu producenta popsal její vizi a způsob práce?
Downey: Poslední tři filmy se od sebe v mnohém lišily tématy – ale zároveň je spojuje jeden rys, který bych nazval „hollandovský“. Tři hlavní postavy jsou jednotlivci, kteří se vzpírají přijmout svět takový, jaký je.
Totéž lze říct o mnoha jejích dílech, zejména o Janině Dušejkové z jejího dřívějšího filmu Přes kosti mrtvých: jsou to postavy, které se snaží o lepší svět. To je důležitá součást její vize a pro mě jako producenta to má velké kouzlo. Komplexní altruismus její tvorby je inspirující pro mě i pro diváky – a pomáhá nám všem, včetně mě jako producenta, posunout se jako lidé o úroveň výš.

Kafka je pro české publikum téměř mytická postava, mimořádnou pozornost má i ve světě a na film je upřená velká pozornost. Vnímala jste při produkci větší zodpovědnost než obvykle?
Cimbalová: Zajímavá otázka. Zodpovědnost musí mít producent u každého díla, které vytváří. Takže nemyslím si, že by šlo o větší zodpovědnost než třeba u Šarlatána nebo Hranice. Jednalo se spíše o pečlivé zvažování každého kroku, který jsme podnikali. Jak ve výběru zahraničních koproducentů, tak ve výběru herců, lokací a vůbec vlastně o přípravu celé strategie filmu.
Úplně v prvopočátku jsme se setkali s potomky Franze Kafky, tedy jeho rodinou, což bylo absolutně dechberoucí a neskutečně inspirativní setkání. Tento moment mě zásadně ovlivnil, a ukázal nám všem vlastně další cestu.
Jak jste pracovali s osobností, kterou znají všude po světě? Jak jste chtěli Kafku ukázat?
Downey: Kafku není třeba představovat. Je globální ikonou. Značkou. Rockovou hvězdou. Celosvětově uznávaným pojmem, který pronikl do všech řečí světa. Výzvou bylo učinit ho skutečným a relevantním, ne jen ikonou. Je známý, ale čte ho málo lidí. Bylo by skvělé, kdyby náš Franz lidi přivedl zpět k jeho knihám, k psanému slovu – k samotnému dílu. A ne jen k jeho klišé obrazu.
Jak obtížné bylo natáčet historický film v dnešní Praze? Museli jste město výrazně stylizovat?
Cimbalová: Franz bydlel s rodinou na Starém Městě, takže jsme točili převážně na Praze 1. Lokace byly opravdu velmi komplikovaně řešitelné – Karlův most, Široká, Maiselova, Zlatá ulička…
Uzavírat Karlův most, na kterém bylo čtyři sta komparzistů, koně, auta, staré povozy, trh. Asi si umíte představit, že přípravy trvaly několik měsíců a bylo to velmi náročné, jak z hlediska produkce, tak dodržení historicky známých skutečností a umělecké invence režisérky a architekta filmu.
Volba Idana Weisse do role Kafky je odvážná. Co vás přesvědčilo, že je pro roli ten pravý?
Cimbalová: Dlouho jsme řešili, jakou cestou jít, ale vše se vyjasnilo ve chvíli, kdy se Agnieszka rozhodla točit film přesně podle skutečnosti, to znamená, jak se v té době v Praze mluvilo, a to bylo hlavně německy. Z českých herců, kteří mluví německy, bylo takřka nemožné někoho najít, proto jsme oslovili německou castingovou agenturu, která nám přivedla spoustu talentovaných mladých herců, a tak jsme našli Idana. Hned jsme věděli, že je to on.
Downey: Objevila ho má přítelkyně, skvělá a bohužel už zesnulá Simone Bär. Měl jsem s ní zkušenosti z několika filmů, hlavně ale ze skvěle obsazeného Daldryho Předčítače, kde tehdy objevila také Davida Krosse.
Najít správného Kafku je věčný oříšek – každý má o něm svou vlastní představu, často založenou na klišé, které nemá s jeho životem ani dílem mnoho společného. Agnieszka má úžasný cit pro obsazení, a když se pro někoho rozhodne, stojí si za tím. V případě Idana to bylo jasné hned a bez diskuse – vyhrál na celé čáře velmi brzy.
Mikeu, často mluvíte o tom, jaké je podporovat „riskantní“ filmy. V čem byl Franz riskantní a jak taková rizika zvládáte?
Downey: Samotný proces proměny peněz ve film je riskantní – i když naštěstí bez obětí na životech. Tedy až na případ, kdy „zemře“ samotný film, což se stává.
Neexistuje na to jednoduchý recept. Produkce filmu je vysoce rizikové odvětví vyžadující velké počáteční investice. Pomoci mohou koprodukce, úvěrové syndikace, pojištění a přenesení rizika mezi partnery. V USA se více než v Evropě často používají práva k duševnímu vlastnictví jako záruka pro filmové financování.
U Franze bylo největším rizikem to, že jsme museli začít natáčet, aniž jsme dosáhli potřebného finančního „strike price“ – podobně jako když Kafkův otec hodil syna do Vltavy, aby se naučil plavat. Neměli jsme pojištění dokončení. Bylo to kalkulované riziko, které se nakonec vyplatilo.






Co očekáváte od účasti na festivalech v Torontu a San Sebastianu? Proč jste zvolili premiéru právě v Torontu a ne třeba v Benátkách?
Cimbalová: Každý film je jiný a potřebuje odlišný přístup. Společně s mezinárodním sales Films Boutique jsme vytvořili prodejní a festivalovou strategii a shodli jsme se, že velká světová premiéra na místě, jako je Toronto, může zvýšit povědomí o filmu na americkém kontinentu, kde jde hodně i o obchodní kontakty, prodej filmu a cestu za světovými oceněními.
Je třeba říct, že Franz se dobře prodával po celém světě ještě předtím, než ho kupující viděli. A ten předprodej do velkého počtu teritorií nám dal určitou svobodu, abychom byli flexibilnější a kreativnější při výběru festivalů. Byli jsme i na shortlistu Benátek, ale museli bychom čekat další dva týdny a tím bychom mohli přijít o Toronto, měli jsme i nabídku do hlavní soutěže Locarna, ale to jsme bohužel museli s velkou omluvou a lítostí odmítnout, proto jsme se museli rozhodnout.
San Sebastián je překrásný festival, který nás opět zařadil do hlavní soutěže. Navazují nám další festivaly, o kterých ale ještě nemůžeme mluvit. Jsme moc zvědaví, jak publikum film ať už v Torontu, nebo San Sebastiánu přijme.
Downey: Velká severoamerická premiéra na festivalu, jako je ten torontský, může zvýšit šance na uzavření dobré distribuční smlouvy pro USA a na účast v oscarovém klání.


Jak komplikované bylo sehnat rozpočet 140 milionů korun?
Cimbalová: Zafinancovat film je pokaždé velice složité. A je jedno, jestli máte menší film, nebo velký evropský projekt. V tomto případě jsme vycházeli z logiky postavy a života Franze Kafky. Byl to německy mluvící spisovatel, který žil v Praze.
Z toho vyplynulo, že koprodukce bude česko-německá a tím, že Agnieszka pochází z Polska, jsme celkem logicky doplnili Polsko. Mimoto nás podpořily velké evropské, ale i lokální regionální fondy a televize jednotlivých zemí.
Míří film spíše na festivalové publikum, nebo má potenciál oslovit i mainstream?
Downey: Stejně jako rozpočtem stojí film mezi artovkou a blockbusterem. Mainstreamovému publiku ho přibližuje globální rozpoznatelnost značky Kafka. Hodnota této značky je nevyčíslitelná – Kafka je jedním z mála literárních jmen, která pronikla do běžného jazyka. Popularita značky má větší dosah než u mnoha nedávných životopisných filmů a Kafka si svůj status rockové hvězdy drží už sto let bez známek úpadku.
O Franzi Kafkovi už vzniklo několik filmů – čím je podle vás tento jiný?
Downey: Nejde jen o jiné filmy. O Kafkovi se ví hodně – a přitom mu pořád málo rozumíme. Existuje obrovské množství detailních biografií, analýz a knih. Tento film je jiný tím, že ho pohání právě velká záhada Kafky – proč jeho význam stále roste? Máme spoustu důkazů, ale on a jeho osobnost zůstávají záhadou.
Tento film si nehraje na to, že má odpovědi – bere diváka na kaleidoskopickou jízdu všemi otázkami, velkými i malými, a publikum má pocit, že se aktivně podílí na skládání mozaiky nebo puzzle.
The post Kafka je rockstar, říkají producenti filmu Franz. Chtějí ukázat spisovatele bez klišé appeared first on Forbes.