Digitalizace, reforma vzdělávání nebo řešení dostupného bydlení. Nejen proto vláda zažádala Evropskou komisi o půjčku. Bývalý ministr financí Kalousek si právě proto nebral servítky „Rozhodli jsme se skončit s dotační ekonomikou, a proto si půjčujeme 137 miliard na dotace,“ uvedl uštěpačně na Twitteru.
ČTĚTE TAKÉ: Pavel se školácky vymlouval. Sklouzává k těžko vysvětlitelným výrokům i populismu, říká Korecký
„Rozhodli jsme se konsolidovat státní rozpočet, a proto budou naše deficity vyšší. Rozhodli jsme se snížit počet sazeb DPH ze tří na dvě, a proto budeme mít sazby tři. Máme plakat, nebo se smát?“ pokračoval Kalousek.
Příspěvek během pár hodin získal přes tisíc „lajků“ a řada uživatelů se ke kritice přidala. „Smutné je, že strany pětikoalice ale v zásadě nejde vytrestat jejich nevolením v příštích volbách, protože alternativa (dá-li se to tak vůbec nazvat) je ještě milionkrát horší,“ uvedl jeden z uživatelů.
„Když nemáš, půjč si 137 miliard. Na boj s větrnými mlýny,“ opřel se do vlády například i lékař Lukáš Pollert. Část financí má sloužit i žadatelům ve formě výhodných půjček. „Rád bych věděl, jak důkladně vláda zvažovala kurzové riziko. Tahle ‚výhodná půjčka‘ se může zatraceně prodražit,“ dodal Kalousek.
Kurzové riziko
Vládní politici v čele s premiér Petrem Fialou (ODS) přitom často mluví o tom, že dělají nepopulární rozhodnutí, která ale představují odpovědnou politiku. „Poškrtat 30 až 40 miliard chce velkou odvahu a důraz,“ sdělil po představení plánu ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Původně z EU mělo totiž připlout 179 miliard.
Členské státy musejí žádost o půjčku předkládat současně se žádostí o změny v už schváleném národním plánu obnovy. Ten vznikl ke zmírnění dopadů epidemie covidu a znovunastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027, píše ČTK.
