Poslední měsíce Kanada zápolí s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který hrozil novými cly a obchodní válkou, pak zase bral zpátečku a dával různé výjimky. Vztahy mezi Kanadou a USA jsou tak přinejlepším zvláštní. Jak se v Kanadě na Trumpovo počínání díváte?
S Američany sdílíme hranice a měli jsme po dlouhé roky úzce propojené ekonomiky. Jsou naším suverénně největším obchodním partnerem skrze smlouvy NAFTA a CUSMA, takže se samozřejmě kvůli Trumpovým clům a dalším záležitostem strachujeme. I přesto všechno ale udržujeme otevřený dialog. Ministerský předseda Mark Carney už od začátku udržuje komunikaci s prezidentem Trumpem a mnoho dalších lidí včetně politiků neustále hlásí, že jsme připraveni spolupracovat a dosáhnout společných cílů. Hlavně zůstat ekonomicky silní a být si vzájemně spolehlivými partnery.
ČTĚTE TAKÉ: Ruští špioni jsou aktivnější a agresivnější. Používají metody ze studené války, varují Němci
Je ale Kanada vzhledem k Trumpově nepředvídatelnosti připravena na další možnou eskalaci?
Prezident Trump šéfuje jedné z největších ekonomik světa, dost možná opravdu největší. Myslím, že jsme všichni za poslední měsíce mohli vidět, jak nepředvídatelnost poškozuje naše ekonomiky. A jestli jsme připraveni? Snažíme se zajistit, abychom s nimi neustále komunikovali. Snažíme se pochopit, co je cílem Američanů, a zároveň vysvětlujeme, jaké jsou naše potřeby. Zajišťujeme, budujeme a chráníme naši vlastní ekonomiku.
Díváme se hlavně na naši prosperitu, což znamená, že se také díváme po nových příležitostech a zlepšujeme naše partnerství například s Evropskou unií. Přemýšlíme o větší diverzifikaci, jak lépe růst a jednat o nových dohodách. Takže bych řekla, že aktuálně jsou tyto střety spíš v médiích než v reálném světě.
Nedávno na druhou stranu premiér provincie Ontario Doug Ford varoval, že pokud bude Trump eskalovat situaci, tak by Kanaďané mohli přerušit dodávky elektřiny do několika amerických států. Je tohle jedna ze zbraní, které Kanada opravdu může použít?
Nenazvala bych to úplně zbraní a nechci odhadovat, co si premiér Ford myslí ani co opravdu plánuje. Díváme se na naše obchodní dohody, protože mezi našimi dvěma zeměmi je obrovský pohyb výrobků, zboží i služeb. Je potřeba zmínit, že Kanada je federací a jednotlivé provincie jsou velmi mocné. V porovnání s českými kraji mají větší ekonomickou váhu, co se týče kontroly zboží, služeb i propojení mezi jinými provinciemi. Začali jsme tak řešit hlavně meziprovinční obchod, protože v něm dosud panují docela závažné bariéry. Zjišťujeme, že vlastně nedávají moc smysl, a řešíme, jak vnitrostátní obchod zjednodušit. Tuto dobrou příležitost máme díky současné situaci.
Zmínila jste, že Kanada se začíná dívat také po dalších partnerech mimo USA. Bavíme se tedy o větším zájmu Ottawy po evropských či asijských partnerech?
Rozhodně ano a velmi mě to těší, protože právě v Evropě se nyní nacházím a mám za to, že je tu obrovský potenciál. S Evropou máme prostřednictvím EU dlouhodobé vazby, ale můžeme jít mnohem dál. V Kanadě se to doposud moc neřešilo kvůli blízkosti a ekonomické váze našeho souseda, protože společnosti jednoduše prodávaly do USA, které jsou hned vedle.
Teď je tu ale příležitost objevit nové trhy. Stále prodáváme do USA, ale zároveň chceme více růst v Evropě a Indo-Pacifiku. Před zhruba dekádou jsme s EU vyjednali dohodu CETA, která odstraňuje mnoho překážek, ale stále je prostor pro zlepšení. Dnes pracujeme na tom, abychom přivedli více kanadských společností do Česka a naopak více českých do Kanady. Budujeme proto infrastrukturu a chceme firmám pomoci zaplnit jejich rezervy.
Vrátím se ještě na skok k Donaldu Trumpovi. Ten v uplynulých měsících urážel vašeho dnes už bývalého předsedu vlády Justina Trudeaua, kterého nazýval „guvernérem“. Stejně tak opakovaně hlásil, že by chtěl z Kanady učinit „51. stát USA“. Chápu, že nikdo z nás nevidíme Trumpovi do hlavy, proč ale podle vás měl směrem k vaší zemi a vašemu premiérovi takové komentáře?
Nikdy bych nepředjímala, co se prezidentu Trumpovi honí hlavou, ale myslím, že náš nový ministerský předseda Carney téma 51. státu vyřešil jasně, když Trumpovi v Bílém domě řekl: „Kanada není na prodej!“ Vztahů s USA si vážíme, ale rozhodně se k nim neplánujeme připojit. Jsme suverénní stát s unikátní charakteristikou a silnou ekonomikou. Otázka suverenity je pro mě ale velmi zajímavá.
Pročpak?
Kanada je – mimo jiné s Českou republikou – silným zastáncem Ukrajiny. Když řešíme otázku nezávislosti a územní celistvosti, tak mi to pomáhá chápat, proč Češi podporují Ukrajinu, a že Rusko je agresor, který tuto nezávislost i celistvost ohrožuje.
Zde rovnou navážu, protože Kanada je jedním z několika neevropských členů nově budované koalice ochotných. My Evropané máme Rusko za velmi blízkou hrozbu a mnohé z našich národů jeho nadvládu ostatně i zažily. Proč se ale přidali Kanaďané?
I my máme Rusko poměrně blízko, jen z opačného směru. Navíc věříme v mezinárodní právo. Nemohu uvěřit, že to říkám, protože je to už velmi dlouho, ale za Ukrajinou stojíme celých tři a půl roku. Nevnímáme válku jako problém Evropy, ale vidíme geopolitické souvislosti. Máme svá vlastní slabá místa a zároveň chceme pomoci našim partnerům v NATO i v této koalici.
Když zmiňujete, že máte ruské území také relativně blízko, jak se na něj dívají běžní Kanaďané? Je to pro ně ta největší hrozba?
V Kanadě k Rusku přistupují jinak než v Česku. Jednak je to dáno historicky, kdy vy jste žili pod komunistickým režimem a Kanada je zemí přistěhovalců. Mnoho Ukrajinců u nás žije a stejně tak i Rusů. Dnes tam nežiji, tak neznám aktuální nálady Kanaďanů a co považují za největší hrozbu, ale Rusko rozhodně na tomto seznamu je. Ačkoliv Češi a Kanaďané pochází z jiných koutů světa a máme jinou historii, ohledně ruské hrozby a její vážnosti se shodneme.
Ukrajina už delší dobu volá po bezpečnostních zárukách. Nezdá se, že by je získala prostřednictvím NATO, ale co koalice ochotných? Jaký je pohled Ottawy na možnost, že by Kyjev získal garance přes novou alianci?
To je dobrá otázka, ale nevím, zda jsme v otázce bezpečnosti v koalici tak daleko. Mezitím s Ukrajinou spolupracujeme bilaterálně, dodali jsme jí asistenci v hodnotě 22 miliard dolarů, z toho šest a půl miliardy je přímo vojenský materiál. Se spojenci v NATO i koalici ochotných se průběžně bavíme a toto řešení se diskutuje. Stejně tak dobře víme, že Ukrajina musí být součástí těchto jednání. Nesmí to být o Ukrajině bez Ukrajiny. Těžko říct, jak to ale dopadne, protože se řeší mnoho věcí.
Kanada je po Rusku geograficky druhým největším státem světa, přesto se zdá být ve stínu jiných západních mocností, jako jsou USA či Velká Británie. Když se bavíme o diplomacii a vojenství, co vlastně Kanada přináší svým spojencům včetně České republiky?
Kanada je zemí s přístupy ke třem oceánům – Atlantiku, Pacifiku a Severnímu ledovému. V Tichomoří máme už mnoho let silné vztahy s tamními partnery, kteří jsou od většiny našich spojenců jinak opravdu daleko. Na stůl jsme schopni dodat využití těchto a dalších kvalitních vztahů, stejně tak obchodní, obranný i politický kapitál. Když se třeba s evropskými spojenci bavíme o vztazích se zeměmi v Pacifiku, tak jsme schopni je posunout ještě dál. Kromě toho přijímáme naši roli spíše středně velké mocnosti.
Moc o tom nemluvíme, ale je nám vlastní se dívat spíše z koutu, abychom se do věcí posléze vložili a posunuli je. Kupříkladu aktuálně poskytujeme výcvik velkému množství ukrajinských vojáků v jiných zemích. Jde až o 44 tisíc vojáků. Ve velkém poskytujeme zdravotnický materiál. Neposíláme ani tolik tanky či děla, ale místo toho se zaměřujeme na jiné věci, kde můžeme být platní. A protože jsme Kanaďané, tak to příliš nevykřikujeme do světa. Když se ale bavíme s našimi partnery, tak o nás dobře ví a váží si nás. Ve světových konfliktech se angažujeme už dlouho a tím pádem víme, v čem jsme silní, právě v těchto oblastech se snažíme co nejvíce pomoci. Nepovažujeme se za obří mocnost, jsme spíš kdesi uprostřed, ale víme také, že jsme schopni být velmi platní.
Česko-kanadské toulky přírodou i hokejové bitvy
V České republice jste coby velvyslankyně již skoro dva roky. Jaká je vaše dosavadní zkušenost s naší zemí?
Velmi pozitivní. Je to můj první velvyslanecký post, ale nejsem takto pracovně v zahraničí poprvé. V novém místě vždy očekáváte změny i kulturní šok. Ale musím uznat, že Praha je úžasné město k životu. Země je nádherná a zajímavá, s manželem často objevujeme nová místa. Samozřejmě je tu jazyková bariéra, češtinu se nezvládám učit, což je trochu frustrující. I tak si užívám vaši kulturu, hlavní město i zemi, která je mimořádně zajímavá a plná historie.
Částečně to už zmiňujete, ale co si zde užíváte opravdu nejvíce?
Moc se mi líbí český přístup k životu a jak Češi vyrovnávají pracovní a osobní život. Český národ si prostě chrání své víkendy, kdy vyrazí do přírody, k vodě a schází se s rodinou či přáteli. Myslím, že na to se v Severní Americe bohužel tolik nezaměřujeme.
Co naopak negativní poznatky?
Zmiňovala jsem jazykovou bariéru, ale to je prostě můj problém. Frustruje mě, že nedokážu vždy říci, co chci, nebo nerozumím vtipům. Lidé kolem se mi je snaží vysvětlit, čehož si vážím, ale to není to samé, jako když se v hloučku zasmějete dobrému vtipu. Chybí mi pocit, že sem opravdu patřím. Na druhou stranu, mám kolem sebe dobrou společnost, takže to takový problém není.
Řekla jste, že čeština je pro vás problém. Snažíte se ji ale přesto stále učit po vzoru britského velvyslance Matta Fielda?
Bohužel jsem po mé nominaci na velvyslankyni kanadskou vládou neměla dostatek času na intenzivní jazykový kurz. Pár týdnů jsem zvládla a pak jsem si řekla, že se budu dále zlepšovat. Ale upřímně řečeno, čas, který bych k tomu potřebovala, by mi neumožnil naplno vykonávat moji práci. Snažím se učit nová slova i fráze, ale bohužel teď žádné intenzivní studium nezvládám. Z češtiny Matta Fielda jsem oslněná.
Obecně by se dalo říci, že nás Čechy a vás Kanaďany spojuje hlavně příroda a také lední hokej. Řekla byste to samé?
Souhlasím. Teď v létě je plno mých přátel v Kanadě u jezerních chat nebo kempují u moře a oceánu. Stejně jako vy Češi i my jsme rádi u vody, když je teplo, nebo relaxujeme v lesích. Hokej je samozřejmě věc, která nás jasně spojuje. Bylo skvělé, že loni a letos se v Česku pořádal mužský, respektive ženský světový šampionát, takže jsme mohli vidět pár zápasů. A čeští hokejoví fanoušci jsou prostě úžasní. Je neuvěřitelné sledovat, jak celý stadion skáče a řve. Ačkoliv je to na ledě boj, hokej nás fanoušky spojuje dohromady.
Jen teda nesmíme zrovna my Češi hrát proti Kanadě, protože to skoro vždy končí rvačkou.
No, možná trochu ano. Ale fanoušci to milují. (smích)
Když se loni uskutečnilo mužské mistrovství světa v Praze a Ostravě, zavítaly sem kanadské hvězdy jako John Tavares či Brandon Hagel a doplnili je mladé pušky typu Connora Bedarda a Owena Powera. Setkala jste se s nimi? A co říkali na Česko?
Krátce jsem se s nimi setkala, ale neměli jsme příliš času se bavit o jejich pobytu ve vaší zemi. Viděla jsem ale dost příspěvků na sociálních sítích, že si užívali pražský noční život. Tento aspekt Česka se jim rozhodně líbil. Když se ale běžně bavím s kanadským hokejistou, tak je znát, že cítí spojení mezi Kanadou a Českem právě díky hokeji a vášni pro tento sport. Když je Kanaďan v Česku, nebo naopak Čech v Kanadě, tak nás téma hokeje vždy propojí.
Koneckonců, řada kanadských hokejistů má v NHL české spoluhráče.
Ano. Silné hokejové propojení mezi našimi státy ostatně dokládá i to, že zde čas od času vydáváme nové pasy. Občas je totiž hokejová láska mezi Kanaďany a Čechy tak silná, že z toho vznikne žádost o udělení občanství – často pro čerstvě narozené miminko. Kanadský hráč přijde hrát do Česka, potká místní dívku, vezmou se a vznikne taková hokejová romance.
Nedávno aerolinky Air Canada znovuotevřely přímou linku mezi Prahou a Torontem. Je to lákadlo spíš pro Kanaďany, aby přiletěli do Česka, nebo naopak?
Řekla bych, že obojí. Jsme opravdu nadšení, že se povedlo mít znovu přímou linku, která je zatím sezónní záležitostí, ale doufáme, že bude fungovat dál. Linka je velmi populární a co vím, tak lety z obou stran bývají takřka vždy vyprodané. Není to ale jen o spojení Česka s Kanadou. Toronto je také cestovatelský uzel.
Co byste Kanaďanům, kteří přiletí do Čech, doporučila?
Vyjeďte z Prahy. (smích) Nechápejte mě špatně, Prahu miluji a je to nádherné město. Ale mimo Prahu je toho tolik k vidění. Cestovatele vždy vyzýváme, aby v Praze zůstali jen pár dní a pak nasedli na vlak nebo si půjčili auto a vyrazili ven.
A co kdybych naopak já vyrazil do Kanady? Co bych měl podle vás vidět nebo zažít?
Rozhodně záleží na ročním období. V zimě radím vyjet do hor si zalyžovat, ale abych řekla pravdu, tak Kanada je tak rozlehlá země, že ji sama nemám dostatečně prozkoumanou. Máme hned šest časových pásem a jsme skoro stejně velcí jako celá Evropa dohromady. Čechům se snažím vysvětlovat, aby se soustředili na jeden region či provincii. Radím jim zkombinovat velké město s jezerem či oceánem a k tomu přírodu, protože tak ochutnají náš městský život s úžasnými výhledy, které nabízí naše krajina. Sama pocházím ze západu Kanady z Vancouveru, takže lidem doporučuji, aby jeli hlavně tam. Je tam skvělé jídlo a mimochodem také docela silná česká komunita.
PODÍVEJTE SE: Naděje na klid zbraní? Zelenskyj oznámil přímá jednání s Ruskem, chce řešit i unesené děti
