V neděli 1. června se v Polsku uskuteční druhé kolo prezidentských voleb. V něm budou Poláci rozhodovat, kterým směrem se má jeden ze strategicky nejdůležitějších států NATO i Evropské unie ubírat. Vystaví tak ale také vysvědčení současné vládě premiéra Donalda Tuska (Občanská platforma).
ČTĚTE TAKÉ: Ruský letecký teror proti civilistům má hlubší smysl, míní analytici. Válku prohrávají všichni
Proti sobě stojí konzervativní národovec, který se snaží zaujmout voliče tradičními křesťanskými hodnotami, fotkami s Donaldem Trumpem a heslem „Polsko na prvním místě“, a proevropský liberál s kontakty z prestižních univerzit i Evropského parlamentu a slovy zastání pro LGBT+.
Historik a boxer Nawrocki
Prvním z potenciálních budoucích prezidentů je Karol Nawrocki. Dvaačtyřicetiletý historik bez dřívějších politických zkušeností, bývalý ředitel Muzea druhé světové války, současný vedoucí Institutu národní paměti a kromě toho vášnivý boxer.
Jako nezávislého prezidentského kandidáta si ho strana Právo a spravedlnost (PiS) vybrala v listopadu 2024. Vsadila tak na veřejnosti prakticky neznámou tvář podobně jako při prezidentských volbách v roce 2015. Tehdy zvítězil kandidát PiS a současný prezident Andrzej Duda.
Nawrocki je známý hlavně díky propagaci patriotismu a národní historie, u které se ale podle svých kritiků dopouštěl přepisování dějin ve prospěch oslavy Polska, píše agentura AP.
Pod pseudonymem Tadeusz Batyr napsal knihu o gangsterovi žijícím v komunistickém Polsku 80. let. V roce 2018 se dokonce v převlečení za své alter ego objevil v televizi, kde v čepici a s rozmazaným hlasem sám sebe coby historika vychvaloval:
„Tenhle historik (Karol Nawrocki) mě vlastně skutečně inspiroval. (…) Byl to první člověk, který zkoumal organizovaný zločin v komunistickém Polsku,“ cituje prezidentského kandidáta BBC.
Fotbalový rváč
Kromě národovce je podle některých médií také někdejším rváčem, který se účastnil organizovaných bitek fotbalových fanoušků, známých v polštině jako „ustawki“.
Konkrétně se podle informací serveru Wirtualna Polska (WP) jednalo o incident z října roku 2009, kdy se skupina chuligánů Lechie Gdańsk, včetně Nawrockého, střetla s fanoušky Lechu Poznań.
Podle serveru WP tyto pouliční rvačky skončily pro řadu „spolubojovníků“ možného budoucího polského prezidenta několika rozsudky. „Identifikovali jsme již 32 účastníků tohoto boje. Polovina z nich byla za svou účast odsouzena, včetně absolutního trestu odnětí svobody,“ píše server.
Po boku vrahů a dealerů
Mezi stoupenci, kteří měli bojovat po boku Nawrockého, byli dokonce zločinci odsouzení za vraždy, obchod s drogami, účast v organizované zločinecké skupině, krádeže nebo defraudace bytů.
Redakce WP následně část z účastníků „soubojů“ oslovila. „Nikdo z našich respondentů nepopíral účast Karola Nawrockého na střetu s fanoušky Lechu,“ konstatuje server. „Pouze jeden z nich, dnes známý gdaňský podnikatel, požadoval po Wirtualna Polska 100 000 zlotých (zhruba půl milionu korun, pozn. red.) za poskytnutí informací o svých přátelích,“ uvádí.
Nawrocki obvinění z účasti na podobných bitkách zprvu nepopíral a pouze je bagatelizoval. „Vystupoval jsem v různých modulech ‚vznešených‘ zápasů,“ okomentoval svoje působení podle serveru kandidát.
Prostitutky i oškubaný senior
Kontroverze kandidáta Práva a spravedlnosti nicméně nekončí fotbalovými rvačkami. Podle polského serveru Onet se měl v době, kdy pracoval jako bodyguard pro hotel Grand v Sopotech, podílet také na zajišťování sexuálních služeb. Několik bývalých zaměstnanců ochranky hotelu tvrdí, že je Nawrocki kdysi zapojil do shánění prostitutek hotelovým hostům.
Nawrocki jim za to údajně slíbil, že dostanou podíl z vydělaných peněz, vypověděli tehdejší členové ochranky pro Onet.
Právě toto odhalení vyvolalo bouři nejen v médiích a mezi politiky, ale také v samotných institucích. Vedení Institutu národní paměti, v jehož čele Nawrocki sedí, například upozornilo na řád, který vysloveně říká, že ředitel institutu se musí „vyznačovat vysokou morální úrovní a znalostmi užitečnými pro práci Ústavu“, píše web Polského rádia.
Ministr zahraničí Radosław Sikorski (Občanská platforma) byl ještě přímější. „Pasáctví není mou definicí vysokých morálních standardů,“ napsal na X.
Po publikaci článku pohrozil Nawrocki serveru Onet žalobou.
Dalším skandálem a důkazem o pochybné etice Nawrockého se stalo sporné převzetí bytu od seniora ve Gdaňsku. Nawrocki podle kritiků slíbil, že se o důchodce výměnou za byt postará, nicméně svůj závazek následně nesplnil a senior skončil ve státem financovaném domově důchodců, píše agentura AP.
Pozornost vzbudilo i chování kandidáta strany PiS během prezidentské debaty minulý týden. V jednom okamžiku během debaty, když jeho oponent Trzaskowski mluvil, si Nawrocki něco strčil do úst. Přestože zprvu trval na tom, že šlo o žvýkačku, jeho tým později uvedl, že si Nawrocki do úst vkládal žvýkací tabák.
Trzaskowski: Polyglot a proevropský liberál
Na druhé straně barikády stojí 53letý Rafał Trzaskowski. Syn jazzového muzikanta, student Oxfordské univerzity, bývalý učitel, vysloužilý europoslanec a blízký spojenec premiéra Donalda Tuska.
V roce 2018 se stal primátorem Varšavy, kde se podle AP od té doby zasloužil o modernizaci města, zejména díky investicím do veřejné dopravy a kultury.
Kandidát Občanské platformy má za sebou také již jednu prezidentskou kandidaturu: V roce 2020 těsně prohrál se současným prezidentem Dudou.
Trzaskowski vystupuje jako výrazně proevropský, v kampani mnohokrát vyjádřil vůli pokračovat v reformě polského soudnictví. Plynně hovoří několika cizími jazyky včetně angličtiny a francouzštiny, za což ho část voličů obdivuje, zatímco druhá část mu výsměšně přezdívá „Pan Bonjour“.
Pokud jde o kontroverze, má jich Trzaskowski na kontě podstatně méně než jeho konkurent. Na začátku krize na Blízkém východě sklidil vlnu kritiky za zákaz propalestinské demonstrace ve Varšavě, který podle Polské tiskové agentury následně zrušil soud. Vlnu nevole vyvolalo také jeho rozhodnutí odstranit křesťanské náboženské symboly z budovy varšavské radnice.
V posledních týdnech si vysloužil posměch kvůli sklenici kyselých okurek, uvádí Onet. Během kampaně propagoval produkt, o kterém odpůrci tvrdili, že je „německý“. Ukázalo se však, že šlo o výrobek polské firmy Urbanek.
Kdo s koho?
Zda voliči dají přednost ostřílenému veteránovi polské i evropské politiky, anebo patriotovi s pochybnou minulostí, zůstává do poslední chvíle nejasné.
Podle aktuálního průzkumu, který provedla agentura Fieldwork mezi 25. a 27. květnem, jsou síly obou kandidátů vyrovnané. Přestože s mírným náskokem vede Trzaskowski, jeho náskok je v rámci statistické chyby.
Hlavním cílem obou kandidátů tak nyní bude získat hlasy voličů, jejichž původní favorité neprošli prvním kolem voleb, píše server Euronews.
Jde například o kandidáty „nejpravicovějších“ stran Sławomira Mentzena a Grzegorze Brauna, kteří získali 14,8 procenta, respektive 6,34 procenta hlasů. Podle odborníků mohou právě jejich příznivci rozhodnout o výsledku druhého kola.
Pondělní průzkum agentury IBRIS zjistil, že mezi nerozhodnutými zůstávalo v době sběru dat kolem osmi procent respondentů, informuje DW.
Cílová rovinka kampaně
Ve snaze přitáhnout nerozhodnuté voliče či příznivce druhého tábora uspořádal Trzaskowski minulou neděli „pochod vlastenců“ přímo ve své baště, ve Varšavě.
Na okázalém shromáždění ho podle DW podpořili lídři všech stran Tuskovy vládnoucí koalice, včetně dvou propadlých prezidentských kandidátů: Magdaleny Biejatové ze strany Nová levice a Szymona Hołowni, předsedy polského parlamentu a člena křesťanskodemokratické strany Polsko 2050.
Ve stejnou dobu se jen několik set metrů od pochodu Trzaskowského konala akce Nawrockého s názvem „Pochod pro Polsko“.
O výsledku tak pravděpodobně rozhodne až víkend, uvedla pro polskou tiskovou agenturu politoložka Anna Materska-Sosnowska.
„Ti, kteří již mají pevný názor, se nenechají zviklat. Jde o ty, kteří se ještě nerozhodli, a o ty, kteří 18. května (v prvním kole prezidentských voleb, pozn. red.) zůstali doma,“ myslí si. Volební účast v prvním kole dosáhla podle webu polské vlády 67,3 procenta.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Muskovo příliš velké sousto: Slibovaný průvan v úřadech nepřišel, kritikou nešetřil ani otec
