Kdo a jak zaplatí obnovu Ukrajiny ve chvíli, kdy válka, kterou Rusko rozpoutalo plnohodnotnou invazí v únoru 2022, skončí? Podle Kovandy je odpověď jasná. „Vše naznačuje tomu, že to budeme platit z vlastních kapes. Spojené státy budou chtít z mírových jednání vytěžit maximum, a to jak obrazně, tak doslova,“ poznamenal ekonom s odkazem na dohodu o nerostných surovinách.
ČTĚTE TAKÉ: Mohli doladit poslední detaily míru, řekl Šándor o pohřební schůzce Trumpa a Zelenského
Se zdůvodněním si podle něj americká vláda hlavu lámat nebude. „Řeknou, že už pomohli dost. A je pravda, že žádná jiná země Ukrajině nepomohla tolik jako USA. I kvůli tomu si myslím, že si budou nárokovat nejen to nerostné bohatství, ale také budou chtít do celého procesu co nejvíce zapojit své firmy,“ nastínil Kovanda.
„Ale potom by se EU ocitla na vedlejší koleji, tahá za kratší provaz. Evropa nemá takovou vojenskou sílu jako USA, a navíc je na nich do jisté míry energeticky závislá. Trump toho využije, Američané si tak budou podmínky diktovat, a to tak, že sami budou na Ukrajině těžit, co to půjde, ale náklady i bezpečnostní záruky pro napadenou zemi budou chtít přenést na Evropu,“ dodal.
Hostem pořadu Co na to vaše peněženka byl také ekonom Vladimír Pikora, podle kterého může právě diskuze o obnově Ukrajiny ovlivnit české parlamentní volby, které se konají na podzim. „Je to jedno z možných nových témat, je však otázkou, kdy to do kampaně zasáhne,“ uvedl.
Nerostné bohatství jako kompenzace?
„Pokud by to bylo například v srpnu, mohlo by se z toho stát krásné téma. Pro hodně voličů by to však bylo nepříjemné, protože nechtějí obnovu napadené země platit,“ uvedl Pikora.
Podle něj by evropské země, které se budou podílet na obnově Ukrajiny, mohly dostat část jejího nerostného bohatství jako kompenzaci. Sám v realizaci takového nápadu ale nevěří. „Bylo by to fér a logické. Ale takhle se na to dívá jen malý národ, velké národy totiž mají pocit, že je všechno jejich a že je to zdarma,“ řekl.
Další možností, jak lze pomoci postavit napadenou zemi zpátky na nohy, je podle něj využití zmrazeného ruského majetku. „Stačilo by to na pokrytí tak 55 až 60 procent celkových nákladů a bylo by to rychlé. Ale pochybuji, že by Rusko přistoupilo na příměří, podle jehož podmínek by o svůj majetek přišlo. A právě o těchto aspektech se během jednání o míru nejspíš čile diskutuje,“ dodal Pikora.
Trump v pondělí prohlásil, že chce, aby jeho ruský protějšek Vladimir Putin zastavil útoky na Ukrajině a podepsal s Kyjevem mírovou dohodu. Prezident USA také řekl, že jeho sobotní setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Vatikánu proběhlo dobře, a že si myslí, že Zelenskyj je připraven vzdát se poloostrova Krym. Napsala o tom agentura AFP.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Chci, aby Putin přestal střílet a podepsal dohodu, řekl Trump. Zelenskyj se vzdá Krymu, věří
