Díky němu si tisíce lidí ochotně platí za nové epizody podcastů a pořadů Mikýře, Ornelly a Agáty nebo Čestmíra Strakatého. Vojtěch Otevřel je otec zakladatel Herohero, platformy, kde tvůrci nabízejí svůj obsah za peníze fanouškům. Říkat této platformě „intelektuální OnlyFans“ by bylo příliš primitivní přirovnání, ale i tady chcete ukázat, co ve vás je, abyste získali odběratele a vydělali si peníze. V utajeném – alespoň pro většinu běžných lidí – bistru hovoříme o budoucnosti v New Yorku i o tom, proč je Česko zlatou klecí.
Vojtěch Otevřel je doslova nepřehlédnutelný a toto už je druhé intelektuální faux pas, kterého se v začátku svého textu dopouštím. Nejde to ale vyjádřit jinak.
Zaprvé, je velmi vysoký. Zadruhé, má výrazné brýle a vzezření člověka, který v Praze nežije. A to i přesto, že se hlavní město za poslední roky dostalo na takovou úroveň, že jeho stylové zajímavé obyvatele neodlišíte od těch z jiných metropolí, ke kterým jsme dřív vzhlíželi.
„Česko je zlatá klec,“ rozmetá mé, Forbesem ovlivněné idealistické představy o naší vlasti Otevřel. Muž, který spoluzaložil platformu a aplikaci, která slouží jako kulturní přehled a prodej lístků GoOut, v posledním roce a půl žije společně s manželkou v New Yorku.
Koupil si tam byt, na což si vydělal tím, když GoOut v roce 2021 prodal a zároveň založil platformu HeroHero. „Máte dost místa?“ posouvá talíř s gratinovanými bramborami s nivou. Sedíme v bistru, kam se pro vstup musíte nahlásit u vchodu na vrátnici. Jmenuje se Imbus a patří do technologického centra UMPRUM.
„Vzala mě sem kamarádka, fotografka Viktorie Macánová. Připomíná mi to časy, kdy jsem žil a studoval v Londýně,“ říká a zadívá se přes obrovské okno do zeleného vnitrobloku. Oba se těšíme, až hlavní chod, který příjemně evokuje domácí studentskou kuchyni, vystřídá štrůdl. Ne, že by nám jídlo nechutnalo, ale obsluha barvitě vyprávěla o dezertu z vlastnoručně natrhaných jablek.
„Co chceš od života? Všechno,“ odpověděl Otevřel sám sobě na svůj status na síti X v roce 2020. A klasickým měřítkem úspěchu se mu to povedlo. Věnoval se tomu, co ho bavilo, spoluzaložil jednu úspěšnou firmu, tu prodal, pak spoluzaložil další, odstěhoval se do New Yorku. Slušná bilance na jednačtyřicet let.
Výsadou bohatých a mocných bylo stolovat před celou suitou. Dnes je tento rituál zrakům ostatních odepřen. Naše rubrika Ke stolu! má ambici to změnit. Vzkřísit magii, kterou přinášejí situace, kdy s pozoruhodnými osobnostmi sdílíme jídlo.
Respondenty, o kterých si v ní budete číst, znáte. A tak je chceme představit trochu jinak. Ne přes klasická formální setkání, ale nad jídlem v jejich oblíbeném podniku. Ukázat, jak přemýšlejí, čím žijí a kam si rádi zajdou na oběd. Každý měsíc vám na Forbes Life skrze novou rubriku rezervujeme místo u stolu se špičkami z kultury, byznysu, vědy či sportu. Dobrou chuť!
„Tohle mi ale vůbec nestačí. Taky proto nejsem v Praze, protože by bylo hrozně snadné tu fungovat, chodit na večírky takových těch úspěšných lidí, které všichni známe. A co dál? Kam bych rostl dál?“ ptá se. Zahraniční zkušenost, ať už ta během studií, nebo nynější, dala Vojtěchovi Otevřelovi okusit měřítko.
Pochopil, že se všude skrývá příležitost. Jako když student na London College of Communication chodil ve čtvrtek na vernisáže. Nejen za uměním, ale také za alkoholem zdarma. „Obíhali jsme je jako pre-party,“ vzpomíná. „Tam začal můj vztah k umění. A z toho později vznikl GoOut,“ rekapituluje Vojtěch Otevřel.
GoOut měl být původně přehledem akcí, nic víc. „Prodávat vstupenky nás napadlo až potom. Chtěli jsme, aby to mělo ekonomiku, ne reklamy. Když jsme vymýšleli, jak to udělat, přišlo to přirozeně.“ A i když mluví o cashflow a modelech, pořád z Vojtěcha Otevřela čiší osobnost, která uvažuje spíš vizuálně než přes čísla.
Když přišel covid, v GoOutu pracovalo zhruba 80 lidí, dvě třetiny museli se společníkem Vojtěchem Knyttlem propustit. „Bylo to těžké, ale chápali to. Najednou nebyly koncerty, žádné vstupenky. Věřili jsme, že to za dva měsíce přejde. Nepřešlo.“
Záchranou se stalo vládní opatření, které umožnilo vracet kredity místo peněz, což GoOut zachránilo. „Kdybychom měli všem vracet hotovost, položilo by nás to,“ říká Vojtěch Otevřel zcela nepokrytě.
Podle něj nefungovala ani streamovaná představení, na která si diváci kupovali vstup spíše ze solidarity. „Kultura je nenahraditelná. Lidi chodili za zážitkem už ve starověkém Římě. Online koncert to prostě nevyřeší.“
Během druhé pandemické vlny se zrodilo Herohero. „Pamatuju si ten sentiment, každý vymýšlel, co by mohl dělat online, jak se uživit. My jsme chtěli udělat platformu, která lidem umožní zpeněžit to, co milují dělat,“ prozrazuje Vojtěch Otevřel a dokazuje tím, proč je výjimečný. Dokáže v přesný čas přinést na trh produkt, který budete chtít používat a vybudovat okolo něj komunitu.
Herohero jako forma šíření obsahu pomocí předplatných není ničím novým, v zahraničí existuje Patreon, který ale Otevřel nepovažuje za platformu, se kterou by se chtěl poměřovat. „Nechci, aby tvůrci žadonili o podporu. Chtěli jsme říct: Dělám něco, co má hodnotu, a proto si mě předplať. Nikoli buď můj patron a zachraň mě. Ale jsem tvůrce, jsem hrdina. A ty, kdo mě podpoříš, jsi taky hrdina.“
Během roku a půl měli jen několik tvůrců. Trvalo to, než publikum pochopilo, že fungují jako podnikatelé a za obsah se musí platit.
Kavárna v pražském technologickém centru UMPRUM (Mikolandská 5) láká na špičkovou kávu z berlínské pražírny Barn, vegetariánské jídlo a atraktivní prostředí velkého vnitrobloku. Kdo do něj chce vstupovat přímo, ne přes vrátnici, musí se zdarma zaregistrovat a získat klubovou kartičku.
Kariéra každého budovatele podnikání prochází různými zvraty a jedním z nich byl pro Otevřela i okamžik, kdy se přišlo na to, že jeden z ambasadorů GoOutu byl obviněn ze sexuálního obtěžování.
„Jsem feminista a takové věci jsou neakceptovatelné. Bylo to profesionální rozhodnutí, ale zásadní: rozloučit se s ním. Každá značka musí vědět, s kým se spojuje,“ zazní Otevřelův hlas rozhodně. Na integritě byznysu, který vytváří, mu záleží.
Škodlivost sociálních sítí a jejich někdy agresivní prostředí by rád změnil právě skrz Herohero. „Máme ambici, aby to byla nerušivá sociální síť. Místo, kde si člověk sám volí, koho sleduje, bez feedu, bez algoritmů, bez srdíček. Internet podle tvých pravidel,“ hlásá.
HeroHero má podle Vojtěcha Otevřela růst tak, aby bylo jako firma zdravé. „Chci, aby to lidé používali každý den, ale aby to nekřičelo, nekradlo jejich pozornost,“ dodává.
Jak ale poznat, že je čas firmu prodat? „U GoOut to bylo po deseti letech, kdy jsem chtěl změnit i prostředí, kde žiju,“ vypráví Otevřel. Teď říká „doma“ Brooklyn Heights a do Česka se vrací jen párkrát ročně.
New York ho fascinuje i unavuje zároveň. „Je to město, kde se setkává nejvíc kultur na světě. Inspirující, chaotické, hlučné. A přitom geniální.“
Byla to právě americká pulzující metropole, kde si Vojtěch Otevřel uvědomil laskavost evropského sociálního systému. „Je to, jako když spadnete do peřiny, ale v Americe spadnete do díry. A hodně lidí z ní nevyleze,“ zvážní.
Mám hlad po dalších věcech. Jak jinak pokračovat v životě dál, než je neustále tvořit?
Amerika ho nutí se konfrontovat i být svobodný. „Mám hlad po dalších věcech. Jak jinak pokračovat v životě dál, než je neustále tvořit?“ ptá se. Za oknem vítr rozvířil popínavý břečťan na prastaré zdi. A je to okamžik, kdy chce Vojtěch Otevřel mluvit o přesahu.
„Baví mě pomáhat jiným, mám spoustu přátel, co se neumějí prodat. Chci objevovat v lidech jejich potenciál,“ prohlašuje energicky.
A je to možná ten nejautentičtější moment celého oběda, ve Vojtěchu Otevřelovi je kus mentora, který nevěří na instantní úspěch. „Myslím, že trvá roky, než něco vyroste. Ty rychlé věci jdou rychle nahoru a ještě rychleji dolů. Důležité je vydržet.“
To platí i s ohledem na globální úspěch Herohero. Dnes je na této platformě dvacet procent zahraničních tvůrců. „Přeju si, aby se to obrátilo. Potřebujeme tři až pět milionů dolarů, abychom se dostali na celosvětovou úroveň. Ale není to o růstu, nýbrž o zlepšování. A tím musí projít všechno: od produktu, týmu, marketingu i našeho myšlení,“ vypočítává.
O konkurenci mluví bez obalu: „Jsem rád, že existuje Gazetisto, Forendors, protože učí trh. Ale myslím, že my máme větší potenciál. My nechceme jen digitalizovat obsah, chceme vytvářet prostor pro komunitu. I offline. Třeba město může mít svoje Herohero,“ navrhuje.
Kavárna se vyprazdňuje a i štědrý čas na oběd, trvající přes dvě hodiny, se naplnil. Pro člověka, jako je Vojtěch Otevřel, který opravdu nerad stojí na místě, je to velkoryse investovaná doba. Společně vycházíme vstříc pražským ulicím, Vojtěch Otevřel tu pobyde jen pár dnů, než se vrátí do své americké reality.
„Internet podle tvých pravidel,“ řekne s mírným úsměvem. „Snadno se to řekne, ale realizovat to až tak jednoduché není,“ říká, než se úplně rozloučíme.
The post Ke stolu! Na obědě s Vojtěchem Otevřelem, zakladatelem Herohero appeared first on Forbes.
