Na případu dělali nejlepší vyšetřovatelé a nechybělo jim mnoho, aby čtvrteční tragédii zabránili. Možnou spojitost mezi dvojnásobnou vraždou v Klánovicích a pachatelem, který na filozofické fakultě usmrtil 14 studentů a pracovníků univerzity, měli policisté na papíře. Mezi podezřelými osobami byl právě i mladý střelec.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Čtrnáctiletý žák chtěl vystřílet školu. Vondrášek popsal vyšetřované případy napodobovatelů
„Náš podezřelí bohužel bydlel ve Středočeském kraji. Bohužel nám zbývalo jen pár dní, abychom předešli tragédii, která se stala. Je mi to líto,“ oznámil na tiskové konferenci Aleš Strach, šéf pražských kriminalistů. Následně poznamenal, že se nalezly velmi přesvědčivé indicie, které potvrzují provázanost mezi zmiňovanými tragickými případy. Během odpoledne se pak jeho slova potvrdila.
„Víme, jaký je to typ zbraně. Víme, co hledáme. Víme, co potřebujeme porovnat,“ podotkl na tiskové konferenci. Potvrzení pak přišlo v pátek po 16. hodině: zbraň, kterou našli kriminalisté v domě střelce, se shodovala s důkazy z Klánovického lesa.
Otisky na střelách a nábojnicích
Právě balistická analýza odhalila, zda náboje z dvojnásobné vraždy vyšly ze zbraně, kterou vyšetřovatelé nalezli v domě na Kladensku. Zpravidla ovšem nejde o jednoduchý test – kriminalistická balistika vyžaduje maximální pozornost a hromadu znalostí i zkušeností.
„Práce balistika na komparačním mikroskopem patří mezi nejnáročnější a nejzodpovědnější činnosti, které provádí. Vždyť je třeba si uvědomit, že verdikt experta často rozhoduje o osudech lidí. Skutečnost, zda balistik dokáže identifikovat vražednou zbraň, může u soudu rozhodnout o vině či nevině pachatele. Je tedy zřejmé, že tato práce vyžaduje nejzkušenější experty a nejlepší vybavení,“ napsal Jan Kopecký z Odboru kriminalistické techniky a expertíz v materiálu, které zveřejnilo ministerstvo vnitra.
Identifikace zbraní podle vystřelených nábojnic a střel využívá jednoduchého fyzikálního principu – tvrdší předmět zanechá stopu na předmětu měkčím. V případě zbraní se tudíž předpokládá, že ocelové prvky konstrukce zbraně zanechávají stopy na nábojnicích a střelách, které jsou vyrobeny převážně z mosazi, mědi nebo jiných slitin barevných kovů.
„Vznikají zde stopy v podobě otisků, vtisků, sešinutých stop a rýh. Jejich množství a kvalita je závislá na kvalitě opracování styčných ploch zkoumaných zbraní a střeliva a na jejich konstrukčním uspořádání. Zatímco střely jsou nositeli převážně sešinutých stop v podobě otěrů a rýh, které vznikají otěrem pláště střely o vnitřní povrch vývrtu hlavně, nábojnice jsou nositeli všech druhů známých mechanoskopických stop,“ uvedl dále Kopecký.
Obecně se tedy dá říct, že každá střela či nábojnice na sobě zanechává „otisk“ z hlavních částí zbraně, které jsou zpravidla označeny výrobním číslem a jejichž záměna by byla poněkud vzácná.
Práci balistikovi ale mohou znesnadňovat i jiné faktory. Na střelivu mohou být i jiné deformace nebo rýhy, které pocházejí odjinud než z vystřelené zbraně. Musí proto velice pečlivě porovnávat „otisky“ a ideálně stavět své závěry na více indiciích. Kopecký ve svém materiálu popisuje celou řadu úskalí, s nimiž se musí balistici potýkat.
K TÉMATU: Policie prověřuje nenávistné komentáře související se střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Podotkla, že někteří diskutéři budou zřejmě čelit řízení.
