V 70. a 80. letech minulého století byla podle Vacka horní hranice výskytu klíšťat v Česku kolem 700 metrů nad mořem. Na přelomu tisíciletí to bylo 1000 až 1100 metrů nad mořem a v loňském roce už podle jeho slov nasbírali odborníci klíšťata i ve výšce kolem 1300 metrů nad mořem.
ČTĚTE TAKÉ: Pohyb, který člověku škodí. Jakým aktivitám se při problémech s hemoroidy vyvarovat?
„Globální klimatická změna způsobuje taky oteplování a zvyšování početnosti klíšťat,“ řekl. V roce 2024 nasbírali odborníci podle Vacka o 75 procent více jedinců než v roce 2021. Klíšťata jsou podle něj aktivní prakticky po celý rok, první letošní klíště našli odborníci už v lednu.
Aplikace sleduje i klíšťata v městské zeleni
Nově najdou lidé v aplikaci i údaje o klíšťatech v městské zeleni. Vycházejí z dat projektu Klíšťata ve městě, uvedl hlavní řešitel partnerského projektu Václav Hönig z Biologického centra Akademie věd.
Aplikace Klíšťapka nyní ve městech ukazuje nejen infikovanost klíšťat borreliemi, ale i dalšími bakteriemi, které způsobují závažná onemocnění, jako jsou například anaplasmóza, rickettsióza, neoehrlichióza či návratná horečka. Uvedla to vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymeskou borreliózu SZÚ Kateřina Kybicová.
„Infikovanost klíšťat opravdu záleží na vzdálenosti od obydlí. Čím blíže jdeme k obydlí a čím více se soustředíme na různé městské parky, tak zjišťujeme, že infikovanost nejen borreliemi, ale i dalšími patogeny, které jsem zmiňovala, je mnohem vyšší,“ řekla Kybicová.
Každé druhé klíště v městských parcích je nebezpečné
Každé druhé klíště v městských parcích nese alespoň jeden patogen, uvedla. Záleží ale na konkrétní lokalitě. Klíšťata, která jsou daleko od lidských obydlí, jsou statisticky významně méně infikovaná.
Prostřednictvím partnerského projektu Klíšťata ve městě se může do projektu zapojit i veřejnost. Lidé mohou na portálu hlásit nalezená i přisátá klíšťata. Kromě dat mohou nahrát i fotografii klíštěte. „Všechny záznamy hlášených klíšťat se pak zobrazí na mapě,“ uvedl Pavel Švec z VŠB - Technické univerzity Ostrava.
Cílem projektu je vytvořit jednotný a srozumitelný nástroj, který zprostředkuje lidem informace o aktuálních rizicích na základě kombinace výzkumných dat a matematických modelů. Aplikace Klíšťapka je nově dostupná i pro operační systém iOS.
„Obě aplikace pracují se stejným databázovým serverem, ze kterého načítají jak statická data o rizicích ze strany klíšťat v městských parcích, tak i data pro dynamický výpočet rizik ze strany klíšťat v lesních porostech se zahrnutím aktuálního počasí. Zajímavostí je tedy kombinace obou výzkumných datasetů,“ uvedl spoluřešitel projektu z Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze Jan Bartoška.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Zelená uklidňuje, červená povzbuzuje a co růžová? Odborníci odhalili vliv barvy léků
