Zhruba před měsícem se náčelník britského generálního štábu Tony Radakin otázal svých protějšků, zda by v případě dosažení mírové dohody dokázali sestavit jednotky o celkovém počtu 64 tisíc mužů, které by evropské státy vyslaly na Ukrajinu. S tím, že Británie by mohla vyslat až deset tisíc vojáků, napsal britský deník v úterý.
Nicméně evropští spojenci uvedli, že by mohli nasadit - teoreticky - pouze 25 tisíc vojáků. Evropští ministři obrany se totiž podle zdroje The Times domnívají, že sestavit v současné době takové vojsko není možné. Buď kvůli neochotě nebo i neschopnosti některých států část svých jednotek vyslat.
Pokud nedokážeme sehnat ani 64 tisíc mužů, je to slabé
"Rusko má 800 tisíc vojáků. Dovolte mi říct toto: pokud nedokážeme shromáždit ani 64 tisíc, nevypadá to slabě - slabé to je," prohlásila podle Timesů litevská ministryně obrany Dovilė Šakalienė 10. dubna na jednání v Bruselu.
Důvody, proč země nechtějí vojáky vyslat, jsou různé. Estonsko a Finsko se podle britského deníku obávaly, že nasazení jakéhokoli počtu vojáků by oslabilo jejich vlastní pohraniční obranu. Polsko, Španělsko a Itálie pak bez bližších informací jenom uvedly, že žádné vojáky nevyšlou, a Německo a Finsko se postavily proti, i když Berlín účast zcela nevylučuje, uvádí zdroj The Times, který je blízký jednání, nechtěl ovšem zveřejnit své jméno.
Neochota evropských zemí vyslat pozemní jednotky na ochranu Ukrajiny vedla podle The Times ke změně v uvažování o tom, jak by tyto síly vypadaly v případě mírové dohody. Existují také obavy ohledně pravidel nasazení v případě ruského útoku.
Jediné země, které by byly ochotné vojáky vyslat, jsou tak pouze Velká Británie a Francie. Ta by byla ochotná vyslat zhruba stejný počet vojáků jako Spojené království, tedy mezi pěti a deseti tisíci. A kvůli zmíněným obavám z různých rizik se však nyní hovoří o tom, že Británie a Francie spíše než bojové jednotky vyšlou na západní Ukrajinu instruktory. Britové i Francouzi by tím splnili svůj závazek umístit síly uvnitř země. Nebyly by však poblíž frontové linie, nestřežily by klíčové objekty ani by tam nechránily ukrajinské jednotky.
Takzvaná koalice ochotných spojuje 33 zemí včetně Česka, které se zavázaly k tomu, že budou připravené být součástí mírových sil. S tím, že vojáky státy vyšlou až ve chvíli, kdy Ukrajina a Rusko podepíší dohodu o příměří nebo mír. Současnou podobu iniciativy představil britský premiér Keir Starmer na začátku března v rámci summitu o Ukrajině. Od té doby o ní evropské státy několikrát jednaly, naposledy 25. dubna v Praze. Na jednáních se podle různých zdrojů probírala i česká muniční iniciativa, která by měla letos zajistit pro Ukrajinu až milion a půl velkorážných dělostřeleckých granátů.
