Čísla, která už nemůžeme ignorovat
Co si představíte, když se řekne škola? Většině českých dětí se bohužel vybaví spíše nepříjemné pocity. Do školy se totiž těší jen každý desátý žák, což řadí Česko mezi země s nejnižšími hodnotami v Evropě i ve světě. Už to samo o sobě je alarmující. Data navíc ukazují, že nechuť u žáků roste s věkem.
Podobně znepokojující čísla se týkají i jejich duševní pohody – podle šetření z roku 2025 vykazuje 30 % pražských žáků známky úzkosti a 40 % deprese.
ČTĚTE TAKÉ: Krize duševního zdraví. Každý třetí deváťák trpí, chybí pomoc. Hůř jsou na tom jen děti z války
A učitelé na tom nejsou o mnoho lépe. Ti, kteří mají být dětem oporou a mají být jejich parťáky na cestě vzděláváním, bojují s vyhořením. Ohrožena je téměř polovina z nich.
Budou chybět tisíce učitelů, mladí chtějí končit
Každý desátý učitel v Česku navíc pociťuje ve své práci do velké míry stres a jen každý šestý učitel cítí, že si společnost váží jeho práce. Nedávná data mezinárodního šetření TALIS zároveň ukazují, že polovině učitelů nezbývá dostatek času na osobní život.
Není tedy divu, že naše školství bojuje s nedostatkem učitelů. Navzdory klesající porodnosti nám bude chybět až 20 000 kvalifikovaných učitelů a z profese se ztrácejí i mladí začínající učitelé, kteří by mohli situaci zlepšit – až pětina učitelů 2. stupně, kterým je do 30 let, uvažuje, že v následujících 5 letech profesi opustí.
Když to sečteme, vychází nám, že pokud se učitelé necítí dobře, nemohou ve wellbeingu dostatečně podpořit ani své žáky a studenty.
Wellbeing není módní výmysl, ale nutnost
Navzdory varovným datům, která poukazují na špatné duševní zdraví dětí i vyučujících, je leckdy wellbeing (stav duševní, fyzické i emocionální pohody) vnímaný jako něco navíc. Nic ale nemůže být dál od pravdy.
Právě pocit bezpečí a vnitřního klidu je totiž nezbytnou podmínkou pro kvalitní učení. Pokud tedy chceme, aby se děti do školy začaly zase těšit a naplno rozvinuly svůj potenciál, bez důrazu na wellbeing se neobejdeme.
A právě v únoru si důležitost wellbeingu ve školách znovu připomeneme. Startuje totiž Týden pro wellbeing, jehož cílem je posilovat povědomí o tom, že wellbeing není nadstavba, ale základní stavební kámen kvalitního vzdělávání.
Učitelé potřebují vědět, jak o sebe pečovat a kde dobít baterky
Tato změna se již dnes na řadě škol odehrává. Nejlepších výsledků samozřejmě dosahují školy, kde je důraz na duševní zdraví žáků i učitelů prioritou a kde jsou uplatňovány wellbeingové procesy napříč školou. Ale i drobné kroky na úrovni jednoho učitele a jedné třídy mají smysl, protože přispívají ke změně celkové atmosféry školy.
Prvním krokem je se na téma psychohygieny a duševního zdraví ve škole vůbec zaměřit. Pro mnoho učitelů je těžké přijmout fakt, že jejich práce patří do značné míry mezi pomáhající profese (jako je tomu například u psychologů). Péče o duševní zdraví není nadstandard, který si mohou dopřát po splnění všech povinností, ale je nutnou součástí jejich práce, na níž by si měli vyhradit čas i v běžném týdnu.
V našem programu Učitel naživo proto budoucí učitele učíme, že práce s vlastními zdroji je zcela zásadní. Učitel totiž během dne zažívá kolotoč vyučovacích hodin, odpolední péče o žáky a leckdy i náročných rozhovorů s rodiči. To vyžaduje velký výdaj jak energie, tak emocí.
Naše studenty proto učíme si vlastní kapacity hlídat. Debatujeme s nimi také o tom, jaký způsob dobíjení baterek jim osobně funguje nejlépe. Někdo potřebuje několikrát týdně sportovat, jinému vyhovuje meditace, četba, kulturní zážitky, dalšímu zase kurzy.
A jak můžeme ve školách podpořit děti?
Žáky v jejich vlastním wellbeingu můžeme ve školách podpořit tím, že je budeme učit, jak rozpoznávat vlastní emoce a potřeby, rozvíjet empatii nebo jak regulovat své chování. Není vždy nutné zavádět nový předmět. Přínosné je, když se prvky dostanou do běžných předmětů nebo třídnických hodin.
Pomoci může i to, pokud učitel či celá škola zavedou rituály typu ranních sdílecích kruhů, pravidelných relaxací či technik mindfulness. V neposlední řadě pak může jak učitelům, tak i žákům pomoci školní psycholog či další odborné pozice, které na školách působí.
Je potřeba, aby se důraz na wellbeing stal běžnou součástí našich škol. Jedině v prostředí, kde se cítí učitelé i děti dobře, mohou totiž vztahy kvést a žáci rozvíjet své kompetence a znalosti naplno a s radostí.
Autorka Jarmila Čechová je manažerkou týmu Učitelského kmene v organizaci Učitel naživo
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vzpoura na škole v Hnojníku pokračuje. Tragédie, diletant, kritizují rodiče ředitele
