Pondělí 05. květnaSvátek má Venku je 7 °C, Oblačno

KOMENTÁŘ: Husarský kousek pravicové vlády? Změna vrazí klín mezi nízkopříjmové a OSVČ

CNN Prima News Před 1 rokem

„Přijde nám rozumné, abychom postupně navýšili minimální hranici (pro odvody OSVČ), která by zhruba po třech letech odpovídala výši minimální mzdy. A z této hranice by se základní pojistné odvádělo,“ prohlásil Jurečka a na sociálních sítích se strhla bouře.

ČTĚTE TAKÉ: Zrušíme daňové výjimky, zdraží alkohol a tabák, navrhuje vláda. Zlevní naopak potraviny a bydlení

Jestliže dáme bokem četné stížnosti drobných podnikatelů, že budou muset platit více, vzniká nám ve společnosti i mnohem zásadnější problém. Jakákoli budoucí debata o růstu minimální mzdy proti sobě postaví pracující a podnikatele. Veškeré řeči o zakopávání příkopů a sjednocování společnosti se rázem jeví jako špatný vtip.

Postup současné středo-pravicové vlády má však i další zajímavou dimenzi. Pokud by si někdo myslel, že po zvýšení odvodů podnikatelům vládní ODS přijde o celou skupinu svých tradičních voličů, nejspíš by se splet. Dokonalost architektury připravované legislativní změny totiž spočívá i v tom, že drobné podnikatele ještě více přiková k pravicové části současného kabinetu.

Drobní podnikatelé ve volební pasti

Jak je to možné? Zatímco levicoví politici ve shodě s odbory klasicky prosazují a schvalují co možná nejvyšší nárůsty minimální mzdy, pravice je v tomto ohledu zpravidla zdrženlivější. Dá se proto s velkou mírou jistoty očekávat, že i drobní podnikatelé se u volebních uren přikloní spíše doprava. Silnější argument než možnost odvádět státu co nejméně, se totiž hledá těžko. A levice ostrouhá. Její návrhy na podporu příjmů nejhůře placených lidí, znamenající kudlu do zad OSVČ, se jásotu podnikatelů dočkat nemohou.

Cestou ven by mohla být dlouho diskutovaná indexace minimální mzdy na zhruba 40 procent průměrného příjmu. Odvody OSVČ ani minimální mzdu by v takovém případě neurčovala levice ani pravice, ale legislativou nastavený automat. Na druhou stranu se můžeme podívat, jak podobné „zázračné“ metody zafungovaly například u důchodů. Ano, jejich růst jsme navázali na zvyšování příjmů v ekonomice a na inflaci. Že by se ale politici svého vlivu na růst penzí vzdali? Ani náhodou. Tahanice o předvánoční a předvolební balíčky navyšující důchod pokračovaly vesele dál. Důvěra, že by to v případě minimální mzdy mohlo být jinak, je tedy spíše bláhová. Zásadní skutečností proto zůstává, že by k podobnému vrážení klínů mezi různé společenské skupiny vůbec nemělo dojít.

Pokračovat na celý článek