Už od jara 2022, kdy se začaly projevovat dopady zdražení energií a potravin, čekají rodiny s malými dětmi, kdy a jak dojde ke slibovanému navýšení rodičovského příspěvku a tím i ke zbrzdění poklesu životní úrovně.
Životní úroveň rodin s malými dětmi je často horší než standard seniorů, což dlouhodobě potvrzují data Českého statistického úřadu.
Senioři si vyšší příjmy udržují především pravidelnou valorizací důchodů, navíc řada z nich stále pracuje. Naproti tomu rodiny, především s malými dětmi nebo neúplné, jsou na tom hůře a jejich příjmy bývají ročně řádově o desítky tisíc korun nižší.
ČTĚTE TAKÉ: Rakušanův resort terčem posměchu: Doporučil horoskopy jako dárek
Přestože se desítky tisíc stávajících rodičů snažily tlačit na politiky peticí a dalšími aktivitami, peněz se nedočkají. Koalice totiž rozhodla, že rodičovský příspěvek sice zvýší o 50 tisíc korun na 350 tisíc, ale pouze pro rodiče, kterým se děti narodí po 1. lednu 2024. Ti, kdo ho nyní pobírají, mají jednoduše smůlu.
„Děláme kroky pro lepší sladění osobního i rodinného života, které se tu roky neděly, abychom podpořili rodiče i v rozhodnutí mít druhé a třetí dítě,“ prohlásil předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka s tím, že právě rodiny s dětmi jsou pro lidovce prioritou. Koalice skutečně cesty k tomu, jak umožnit rodičům dřívější návrat do zaměstnání nebo práci na zkrácený úvazek, hledá.
Jak chtějí lidovci podpořit rodiny? Podívejte se na video:
Nicméně do spravedlivého navýšení rodičovského příspěvku se její aktivita nepromítla. Návrh je zcela odlišný od toho, který prošel v roce 2019 za vlády ANO a ČSSD. Tehdy jsme byli svědky ostrých hádek mezi ministryněmi financí, dnes šéfkou poslanců ANO Alenou Schillerovou, a práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD). Diskuse nakonec i pod tlakem veřejnosti a zásahem šéfa ANO Andreje Babiše, který si nechtěl rodiče naštvat, vyústily v rozhodnutí, že se příspěvek navýší o 80 tisíc korun na 300 000 všem, kdo ho pobírají.
Vláda hodila rodiny přes palubu, řekl před lety Výborný
Byť šlo ve srovnání se současným plánem zcela jistě o štědřejší návrh, který přidal peníze více rodinám, byli to právě politici nynější vládní koalice, kteří si v té době neodpustili masivní kritiku, a vše dokonce vyústilo podáním ústavní stížnosti. (Ta byla nakonec zamítnuta.)
„Navýšení není spravedlivé, protože 70 tisíc rodin vláda hodila přes palubu. Jsme přesvědčeni o tom, že je to diskriminační, a už připravujeme ústavní stížnost,“ prohlásil v prosinci 2019 těsně po schválení tehdejší předseda lidovců a dnes ministr zemědělství Marek Výborný. Záměr Maláčové byl podle KDU-ČSL diskriminační zejména proto, že nezahrnoval rodiče s dětmi do čtyř let, kteří už rodičovský příspěvek vyčerpali a šli dříve pracovat.
A právě Maláčová nyní nešetří kritikou. „Tahle vláda na rodiny s malými dětmi kašle, ostatně jako na všechny slušné lidi v téhle zemi. Zatímco před třemi lety strany dnešní vládnoucí pětikoalice podávaly proti mému návrhu dokonce ústavní stížnost, dnes se pyšní nespravedlivým návrhem. Jaký rozdíl bude mezi dítětem narozeným pět minut před a pět minut po půlnoci? Všichni dělají přesný opak toho, co kázali v roce 2019,“ řekla Maláčová CNN Prima NEWS.
Je jiná doba, brání se lidovci
Pod ústavní stížnost se nakonec před lety podepsalo více než 50 senátorů z řad KDU-ČSL, ODS, STAN, ale i nezávislých. Mezi nimi i předsedkyně sociálního výboru Senátu Miluše Horská (KDU-ČSL) nebo současný předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS.
„Je jiná doba. Snaha, aby to i teď zahrnovalo ty, kteří příspěvek pobírají, je. A je pochopitelná. Za sebe říkám, že by si příspěvek určitě širší záběr rodin zasloužil a i mně by se to líbilo. Rodiče si to obecně dlouhodobě zaslouží, ale teď na to opravdu rozpočet není připravený,“ vysvětlila pro CNN Prima NEWS Horská. Neočekává, že by předlohu z dílny Jurečkova ministerstva Senát nepodpořil. Je ale podle ní možné, že se na stole objeví návrhy na navýšení částky, podobně jako ve Sněmovně.
Šéf horní komory Vystrčil CNN Prima NEWS řekl, že ústavní soud už jednu verzi prověřil a nemá smysl se na něj s toutéž obracet znovu. „Byl jsem přesvědčen, že návrh není v souladu s ústavou, ale ústavní soud tak nerozhodl. Jinými slovy ptát se teď na to, zda to může vláda znovu udělat, nemá smysl,“ uvedl s tím, že současný návrh si teprve musí prostudovat.
Bývalý předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL, dnes poslanec Jan Bartošek argumentuje, že nebýt lidovců, navýšení by nebylo žádné. „Jako pokrytecké to opravdu nevnímám. Je důležité si uvědomit, že kdyby nebyli lidovci ve vládě, k navýšení rodičáku vůbec nedošlo,“ uvedl pro CNN Prima NEWS a rovněž argumentoval konstatováním, že rozpočet je dnes ve zcela jiné kondici než před třemi lety.
Ekonomické dopady schválené varianty na státní rozpočet budou podle důvodové zprávy činit příští rok cca 400 milionů korun. O rok později to bude 2,2 miliardy korun, v roce 2026 pak přibližně čtyři miliardy a v dalších letech 5,5 miliardy korun. Pokud by prošla varianta navýšení pro všechny, kteří rodičovský příspěvek pobírají, musel by státní rozpočet podle MPSV pro rok 2024 počítat s výdaji až k 10 miliardám korun.
Děti dvou kategorií by vytvořila i Schillerová
Krátkou paměť při letošním projednávání navýšení rodičovského příspěvku zjevně měla i Alena Schillerová. Její ANO nyní navrhovalo navýšení pro všechny rodiče s dětmi do 4 let dokonce o 100 tisíc. Je s podivem, že s takovým návrhem Babišovo hnutí nepřišlo, když bylo u moci. Zcela jistě by návrh společně s ČSSD prosadili. Dnes se nedá hovořit o ničem jiném než o líbivém PR.
„Vy jste tímto zákonem vytvořili děti dvojí kategorie. Děti narozené do 31. prosince 2023, které navýšení nedostanou, a děti od 1. ledna 2024. To je bezesporu nerovnost, která si zaslouží zamyslet se nad tím, zda nepodat ústavní stížnost. Za hnutí ANO to posoudíme, protože někdo se těch rodin a dětí zastat musí,“ prohlásila Schillerová koncem října.
Už ale nepřipomněla, že právě proti návrhu, který schválila vláda za jejího ministrování (zvýšení o 80 tisíc korun pro všechny, kdo „rodičák“ pobírají), byla sepsána zmíněná ústavní stížnost a výtky o dělení rodičů na dvě kategorie si s těmi současnými nemají co vyčítat.
Navíc to byla právě Schillerová, kdo v počátcích debat o zvýšení rodičovského příspěvku s navýšením až o 80 tisíc pro všechny nesouhlasil, a nebylo tajemstvím, že s Maláčovou měly velmi ostré výměny názorů.
Největší spor se vedl právě o variantu, kterou nyní prosadila vláda Petra Fialy, tedy navýšení pouze pro některé (tehdy od ledna 2020). ANO a ČSSD se po masivní kritice veřejnosti navzájem obviňovaly, že s návrhem jako první přišla druhá ze stran. Nicméně tato varianta byla pro Schillerovou rozpočtově nejpřijatelnější, a pokud by záleželo pouze na ní, dá se předpokládat, že by prošla tatáž podoba, jakou ona sama dnes označuje za diskriminační. Naopak je krajně nepravděpodobné, že by před lety mohl projít návrh, s nímž nyní v opozici přichází ANO.
Dnes Schillerová tvrdí: „Náš záměr vláda upravila, protože se prostě nepovedl. Uznali jsme to a společně s tehdejší opozicí schválili spravedlivé řešení. Tím spíše je překvapivé, že se tehdejší opozice a dnešní vláda neponaučila,“ napsala CNN Prima NEWS šéfka poslaneckého klubu ANO.
Z opozice se snadno a hlasitě křičí
Politika je plná obratů o 180°, jinak se politik vyjadřuje v době, kdy sedí ve vládě a jinak, když je v opozici, kde je vždy snazší volat po rychlých a snadných řešeních, jelikož nenesete odpovědnost. A na konkrétním přístupu k rodičovskému příspěvku je obrat velmi pěkně vidět.
Rodinám s dětmi současná koalice zrušila školkovné a od tří let věku dítěte i slevu na manželku a „rodičák“ nijak nenavýšila. Je pochopitelné, že rozpočet nemůže myslet pouze na rodiny s dětmi. Ale bít se do prsou, jak se má pomáhat všem a pak rozhodnut o pomoci ještě menšímu počtu, než mnou kritizovaná vláda, je přinejmenším trapné.
