Marxisté-leninisté si libovali v řadě obskurních slovních spojení, která měla zakrýt podstatu, že jim šlo o násilné převzetí moci, což po revoluci zajišťovala diktatura proletariátu. Revoluce pro ně byly lokomotivami dějin. Musely ovšem pro ně nastat podmínky, kdy výrobní vztahy už neodpovídaly rozvoji a pauperizovaly se masy. Zatímco mnohokrát se jednalo o pouhé hezky znějící floskule, to poslední, že zbídačování mas vede k revolucím, platí pořád.