Pondělí 14. červenceSvátek má Venku je 28 °C, Skoro Zataženo

Kroužkování českých čápů a orlů zblízka: Neobvyklá podívaná vyžaduje zdatnost i trpělivost

CNN Prima News Před 6 hodinami

Taky patříte k těm, kteří si nenechají ujít pohled na čápy? Stačí zaklonit hlavu a jednoduše se pokochat. Po zemi ovšem chodí tací, kteří mají tu výsadu přiblížit se ptákům na dosah. Jedním z nich je i Lubor Křížek. Nejen za černými i bílými čápy a orly mořskými míří na vrcholy komínů i do korun stromů.

ČTĚTE TAKÉ: Hra na schovávanou s kulíškem nejmenším aneb Výprava za sovami v brdských lesích

„První zkušenost, kdy jsem vylezl na hnízdo, byla ve třinácti letech a bylo to hnízdo krahujců. Poslal mě na něj nevlastní otec, který je kroužkovatel a potřeboval označit mláďata. Trvalo mi asi dvě hodiny, než jsem je ze stromu sundal, protože jsem se jich samozřejmě bál. Až ve chvíli, kdy on dole už byl nervózní a řekl mi, ať je chytnu jako slepici a prostě je sundám, tak se to povedlo,“ vzpomíná před kamerou pořadu Prima Česko lezec na první zážitek s kroužkováním.

Vzhůru k hnízdu

Podobně jako většinu z nás také Lubora Křížka i po dlouhých letech praxe ptactvo fascinuje především pro výjimečnou schopnost létat, volnost i nadhled, s jakým shlíží na svět kolem. Není divu, že se o ptácích chceme vědět co nejvíc. K tomu pomáhá zatím nejosvědčenější metoda, kroužkování.

Toho jsme se účastnili v průmyslovém areálu ve středních Čechách. Na zdejším komíně čapí pár vychovává tři mláďata. Lubor Křížek si na zemi navlékne výstroj a za několik minut mu všichni na zemi můžeme závidět, s mláďaty si hledí do očí z bezprostřední blízkosti. Vše, co dělá, zaznamenává kamera, kterou má na helmě.

A tak je také slyšet, jak k čápatům trpělivě promlouvá, aby je uklidnil a současně je dostal do pozice, v jaké je potřebuje mít. „Teď by to chtělo, abyste si lehli, kamarádi,“ říká klidně a do ruky bere jeden z klacíků na hnízdě. Po jeho zvednutí dva ze tří stále stojících malých čápů lehají. „To je ono, tak je to správně,“ pochvaluje si spokojeně.

Úkolem lezce je dostat se k hnízdu, čápata přendat do vaků a spustit je bezpečně několik desítek metrů dolů na zem, kde čeká ornitolog, aby je v klidu a v bezpečí okroužkoval.

Kromě lan a skob k výbavě lezce patří i jemnost a trpělivost, aby plachá mláďata na nečekané setkání s člověkem co nejdříve zapomněla. „Tři mláďata je obvyklý počet, mívají i čtyři, výjimečně pět, ale závisí to zrovna na tom, zda je v daném roce dostatek potravy,“ vysvětluje Lubor Křížek, který za více než dvacet let vylezl ke stovkám, možná i tisícům hnízd.

Mimochodem, za zdejší domov tahle čapí rodinka vděčí právě Luboru Křížkovi. Byl to on, kdo navrhl a zrealizoval provizorní řešení tak, aby na komíně mohla klidně žít v souladu s činností člověka.

„V roce 2018 mě oslovil majitel, že tady vídají přelétávat čápy a že by byl rád, kdyby se mu tady uhnízdili. Udělali jsme improvizované řešení, protože jsem zjistil, že komín je ve špatném stavu a chtělo by to ocelovou konstrukci. Nicméně hned ten rok jsme nahoru dali paletu a čápi si ji po čtyřech letech zastavěli. Teď je nasnadě další řešení, že až se bude komín upravovat, udělá se nahoře železobetonový věnec. Na něj se udělá ocelová konstrukce, aby komín větral,“ vysvětluje další plány lezec.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Bobr z Brd konečně před kamerou: Mokřad za miliony ho proslavil po celém světě

Kroužkování jako způsob porozumění ptactvu

Díky kroužkování ornitologové mohou sledovat pohyb ptáků, jak se párují, množí nebo třeba jejich věk. „Tohle je sameček a je mu něco málo přes měsíc,“ říká Josef Veselý, ornitolog, při kroužkování mláděte orla mořského v lesích na Benešovsku. A na dotaz, jestli kroužky ptáky neomezují, odpovídá: „Velikosti kroužků jsou dané podle druhů ptáků a jsou dělané tak, aby jim seděly.“

A zatímco mládě ho sem tam klovne do ruky, on trpělivě zkušenými pohyby navléká kroužek tam, kde je třeba, aby ho mohl upevnit. A přitom malého orla polohlasně uklidňuje. Mimochodem, čápi bílí byli při kroužkování podstatně klidnější než orli. „Bílí čápi trošku klapou zobákem, ale spíš se bojí, pokleknou si a nechají se sebou manipulovat,“ popisuje Křížek.

Ptačí rodiče tohle všechno obvykle sledují z výšky, zatímco vytrvale krouží kolem a čekají, až se mláďata vrátí zpět do hnízda. Stačí pár minut a rodinka je zase pohromadě. A díky dokonale sehranému týmu, který pracuje rychle a přitom citlivě, o náhlém setkání s člověkem už téměř neví.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Česko kempování v přírodě přímo nezakazuje, zahraničí často ano. Kde hrozí tučné pokuty?

Pokračovat na celý článek