V době nejkrutějších politických čistek byl ministrantem a otce zavřeli komunisté na půlrok do vězení, po ukončení školní docházky na něj zbyla jen práce u soustruhu. Shodou okolností se ocitl v centru Prahy 21. srpna 1968, kdy znervóznělí sovětští vojáci začali bezhlavě pálit na budovu Národního muzea. Z extrémně nebezpečné situace si osmdesátiletý Karel Dvořák dodnes vybavuje každý okamžik. O to více dnes fandí obyvatelům Ukrajiny.