Osvědčení o účasti v třetím odboji získal Hasil na základě zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu, který umožňuje morálně i finančně ocenit bojovníky proti totalitnímu režimu v Československu.
ČTĚTE TAKÉ: Dědeček Hany Zagorové portrétoval i vojáky wehrmachtu. Snímky byly často jejich posledními
„Jsme nesmírně rádi, že náš návrh byl odborně posouzen a Josefu Hasilovi status účastníka odboje a odporu proti komismu přiznán,“ uvedl předseda spolku, historik Lukáš Kopecký. Ocenění podle něj přispěje do mozaiky veřejného povědomí o činnosti šumavských převaděčů.
Hasil projevil odvahu postavit se totalitě už za druhé světové války. Tehdy utekl z nuceného nasazení v Německu a v Čechách pak dělal spojku partyzánům. Po konci války nastoupil do Sboru národní bezpečnosti (SNB). Měl v uniformě chránit hranice, ale nakonec po komunistickém převratu v roce 1948 začal pomáhat lidem perzekvovaným novým režimem při útěcích přes hranice.
V říjnu 1948 Hasil po jedné cestě přes hranice sám skončil v rukou pohraničníků. Poté ho nechvalně proslulý prokurátor Karel Vaš poslal na skoro deset let do vězení. Po půl roce se ale Hasilovi podařilo uprchnout. V Německu vstoupil do služeb americké výzvědné služby, stal se agentem-chodcem a znovu převáděl lidi, ale také dodával odboji vysílačky či další materiál. V polovině 50. let se Hasil přestěhoval do USA, kde žil až do konce života.
Hasilův život inspiroval filmaře i spisovatele. Už koncem 50. let posloužil jako předloha snímku Král Šumavy režiséra Karla Kachyni. Ideologicky podbarvený film však nevyprávěl o Josefu Hasilovi, šlo o příběh, který si objednali komunisté a snažili se filmem odradit od emigrace na Západ.
V roce 2001 představila režisérka a scenáristka Kristina Vlachová snímek Zpráva o Králi Šumavy a o 11 let později vyšla kniha Návrat Krále Šumavy spisovatele Davida Jana Žáka, jež se dočkala i komiksové podoby.
