Jaké jsou vaše prvotní dojmy ze schválení léčby psilocybinem Sněmovnou?
Dolní komora Parlamentu udělala opravdu dobře. Česko je tak součástí začátku globálnější reformy psychiatrické péče. Psychedeliky asistovaná psychoterapie umožňuje odstranit nejzávažnější symptomy duševních poruch. Od standardních antidepresiv je navíc nástup účinků okamžitý.
ČTĚTE TAKÉ: Nadměrné zívání může být příznakem vážného problému. Experti radí nepodceňovat příznaky
Současně nabízí obrovský prostor jak pro další integraci této zkušenosti, tak změnu životního stylu, bez níž není možné vyléčit závažná onemocnění, jako je deprese, trauma nebo posttraumatická stresová porucha. A mé osobní dojmy? Tato změna mi po dlouhé době udělala obrovskou radost. Zákon o použití psilocybinu je zcela průlomový.
Jakou hlavní změnu tento druh léčby přinese?
Důležité je, že tato asistovaná psychoterapie otevírá prostor pro řešení problému, s nímž je Česko již nyní konfrontováno, ale v plné síle se s ním setká až s odstupem času – příjem válečných veteránů z Ukrajiny. Ti si zaslouží prožít zbytek života v relativní spokojenosti, nikoliv v permanentním traumatu. Poslanecká úprava tak v tomto ohledu může v budoucnu významně pomoci psychiatrické oblasti.
O jakou konkrétní pomoc by v budoucnu tedy šlo? Mohlo by jít o pevnou součást léčby těchto pacientů?
Ano. V USA probíhá přes 30 let výzkum s válečnými veterány. K léčbě primárně nepoužívají psilocybin, ale MDMA, která má ve veřejné diskuzi nálepku extáze. Výsledky asistované psychoterapie v souvislosti s PTSD vycházejí v klinických studiích skvěle. V srdci Evropy se samozřejmě bavíme o veteránech z agresivní války Ruska na Ukrajině. Již dnes se řeší použití dostupných látek při léčbě, tedy primárně ketaminu. S jasnou odpovědností a indikací lékaře je to možný lék. Ale se schválením psilocybinu se nám otevírá přístup k ještě efektivnější psychoaktivní látce. Na několika místech na Ukrajině již dnes probíhá ketaminem asistovaná psychoterapie.
Jde o klíčovou intervenci pro veterány, kteří prošli různým druhem traumatu – po zranění v boji bojovali o život, přišli o své blízké či jim byly v důsledku zranění amputovány končetiny. Okruh pacientů je nesmírně široký. Již dnes mezi Národním ústavem duševního zdraví a zdravotnictvím ukrajinské vlády probíhá čilá komunikace. Věřím, že v rámci jednání bývalých prezidentů Global Commission on Drug Policy budeme schopni udělat politické kroky na té nejvyšší úrovni. S největší pravděpodobností totiž významná část této péče nebude po skončení konfliktu probíhat na Ukrajině, ale v Česku vzhledem k tomu, že se v přepočtu na obyvatele řadíme k největším příjemcům válečných uprchlíků.
Je nutné předejít nezodpovědnému nakládání s psychedeliky
V případě psilocybinu ale byla i řeč o pomoci v paliativní péči, že?
Ze statistik úmrtnosti vychází, že mezi nejzávažnější onemocnění se řadí ta zhoubná, jež přinášejí dramatickou emocionální zátěž. Pacienti se musí vyrovnat s přítomností závažné nemoci a někteří dokonce i s neodvratnou smrtí. I v těchto případech se tak nabízí převratné řešení prostřednictvím psychedeliky asistované terapie.
V jakém jsme nyní stadiu, co se týče aplikace tohoto druhu léčby do zdravotnické praxe?
Nyní nás čeká schválení Senátem, což nemůžeme podceňovat. Horní komora Parlamentu musí mít k dispozici závěry klinických studií a přesvědčivá data. Je nezbytné dořešit podzákonné normy i vyhlášku, která přesně vydefinuje, jakým způsobem bude vše probíhat, jaké budou mantinely a jaké budou podmínky pro schválení léčby. Na všem jsme již pracovali s odborníky, takže nepředpokládám, že by průběh v Senátu měl být nějaké drama. Čekají nás jednání s Ministerstvem zdravotnictví, tedy klíčovým gesčním resortem, i definování správné léčebné praxe, což rozhodně není triviální záležitost.
VIDEO: Psilocybinem asistovanou psychoterapii popsal ve vysílání CNN Prima NEWS psychiatr Tomáš Páleníček
Psychedelika nejsou drogy, nevzniká na nich závislost, takže lékaři nejsou limitováni tím významným rizikem, s nímž se musí počítat i v případě některých psychofarmak. I tak je ale nutné si uvědomit, že se stále jedná o psychoaktivní látky, s kterými není možné zacházet nezodpovědně. Ano, odborníci toho tímto způsobem zneužívat nebudou, ale i z populačních průzkumů vychází, že tyto látky využívají lidé rekreačně. Klíčovým úkolem je tak nejen obhájit podmínky předepsání léčby v medicínské praxi, ale i jasně určit hranici mezi profesním využitím látek a rekreační aplikací. Přesto to vnímám jako příležitost dále vzdělávat laickou i odbornou veřejnost a tím minimalizovat rizika spojená s rekreačními účely. Stojí před námi velký úkol dokázat společnosti, že psilocybin je mocný a nesmírně užitečný lék, který změní psychiatrické paradigma, ale který současně patří do rukou odborníků.
Kdy by u nás mohlo dojít k prvnímu nasazení léčby?
Jsem přesvědčen, že první pacienti budou moci absolvovat tuto asistovanou psychoterapii do konce letošního roku.
Sám jste inicioval vznik tohoto pozměňovacího návrhu v novele trestního zákoníku. Jak to celé začalo?
K prvnímu podnětu došlo před třemi lety. Tehdy jsme s kolegy sepsali první verzi tohoto návrhu, jenže od té doby se toho stalo opravdu hodně. Jsem velmi vděčný Marku Bendovi, klíčovému poslanci ODS, který si vzal léčebný psilocybin za své. Neméně vděčný jsem člence ústavně právního výboru Heleně Válkové (ANO), která na pozici zpravodajky skvěle odmoderovala celé projednávání návrhu, či pozitivního stanoviska od Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí.
Nesmírně vděčný jsem i – bohužel odcházejícímu – ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi. Bez jeho podpory jakožto gestora při projednávání novely trestního zákona by to nebylo možné. Je to výsledek tříleté práce, na jejímž konci se klinické studie a statistiky vypovídající o efektivitě léčby zhmotnily v obrovskou příležitost pro psychiatry v oblasti léčby neléčitelných či extrémně složitě léčitelných duševních onemocnění. Je třeba také připomenout, že pro bylo 151 poslanců a jeden hlas byl proti. Reprezentuje to Poslaneckou sněmovnu napříč kluby, považuji to za naprostý unikát.
Považujete tuto skutečnost i za odraz toho, že se v této otázce mění společenské nastavení?
Stoprocentně. V Česku žije zhruba 750 tisíc lidí, kteří trpí závažnou afektivní poruchou ze spektra úzkostných a depresivních onemocnění, přičemž jedné třetině těchto lidí není možné ulevit od bolesti standardními postupy – jsou farmakorezistentní. Mluvíme hlavně o niterné emoční bolesti, která se v naprosté většině případů váže na traumatické události, jež se posléze obtisknou do neurobiologického vývoje mozku. Je skvělé, že o problematice duševního zdraví a závažných mentálních poruch můžeme hovořit svobodně a bez stigmatizace. Kromě samotného schválení v dolní komoře Parlamentu probíhala jednání, což byla i příležitost k obecné edukaci a ke zvýšení obecného povědomí. Svou roli sehrála i média. Klíčem k úspěchu je postupné vzdělávání jak odborné, tak laické veřejnosti. Významně přispěly také obsáhlé diskuze, které byly vedeny na půdě Sněmovny.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Obezita vede k řadě srdečních problémů. Podívejte se, kde máte nejbližší kardiocentrum
