Klepsa se návštěvníků při odchodu z Mašínova statku, kde bratři vyrůstali, na jejich názor na kontroverzní osobnosti českých dějin neptá. „Považuji ale za velmi důležité, že jim předáváme informace o tom, jak to skutečně bylo. Je potřeba, aby si lidé uvědomili, co vůbec byl první, druhý a třetí odboj,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Milosti bych udělovala jako Klaus. Vyznamenání bych dala Mašínům, Zemanovi ne, řekla Nerudová
Vedle toho je podle něj podstatné si uvědomit, co všechno „komunistická lůza“ lidem ukradla. „To nebyly jenom nemovitosti a movité věci. Bylo to i sádlo a jídlo, celá spíž. Vzali jim de facto úplně všechno. V okolí statku došlo k násilnému vystěhování. To všechno formovalo ty děti. Vedle toho je potřeba říct, že tady byli přátelé rodiny Mašínů jako Heliodor Píka nebo Milada Horáková, popravení při justičních vraždách. A řada dalších příběhů. To mělo bezprostřední vliv na skupinu bratří Mašínů. Jak Ctirada a Josefa, tak Milana Paumera, Zbyňka Janatu a Václava Švédu,“ vysvětlil Klepsa.
Pavel jejich vyznamenání odmítá
Pohled na činy bratrů dodnes rozděluje českou společnost. Například otázka vyznamenání skupiny Mašínů opakovaně rozvířila veřejnou debatu při prezidentských volbách. Senát letos členy skupiny nominoval na medaili Za hrdinství. O jejím udělení se prezidenta snaží přesvědčit i petice. „Můžete ukázat, že dokážete i přes svou předlistopadovou minulost ocenit toto mimořádné úsilí ve prospěch svobody a demokratického státu,“ vzkázali prezidentu Petru Pavlovi její autoři.
Pavel již dříve uvedl, že by s oceněním Mašínů měl problém. Vyznamenat ale hodlá jejich sestru Zdenu Mašínovou, na jejíž nominaci se Sněmovna a Senát shodly. Při návštěvě Brna minulé úterý prezident uvedl, že nechce před 28. říjnem odtajňovat, kdo bude vyznamenán. Doplnil však, že jeho postoj k vyznamenání Mašínů se nezměnil.
Zatímco loni neúspěšně navrhla Sněmovna tehdejšímu prezidentu Miloši Zemanovi všech šest členů odbojové skupiny bratří Mašínů, letos schválila jen Zbyňka Janatu a Ctibora Nováka. Nesouhlasila s tím, aby na finálním seznamu nominantů byli také Josef a Ctirad Mašín, Milan Paumer a Václav Švéda. Sněmovna naopak nominovala matku bratrů Mašínových Zdenu Mašínovou i jejich sestru, rovněž Zdenu Mašínovou.
PŘIPOMEŇTE SI: Zemanův postoj k rodině Mašínů? Ubožák, vyznamenal otce, poblil syny, kritizoval Topolánek
Dramatický útěk za hranice
Činnost skupiny je v Česku dodnes kontroverzní. Část veřejnosti považuje její akce za součást legitimního ozbrojeného odboje proti totalitnímu komunistickému režimu. Druzí vnímají členy skupiny jako vrahy, kteří používali nepřiměřené prostředky. Především zabití neozbrojeného zajatce při útěku ze země označují za zločin, který nelze obhajovat slovy o odboji.
Skupina bratrů Mašínů překročila hranice Československa v noci z 3. na 4. října 1953, chtěla se dostat až do Západního Berlína. Svého cíle nakonec dosáhli pouze bratři Mašínové a Milan Paumer. Václav Švéda a Zbyněk Janata byli během útěku dopadeni.
Během akcí skupiny na území Československa a posléze při odchodu do Německa bylo na straně protivníků zabito sedm osob (dva příslušníci SNB, pokladník Josef Rošický, dva komisaři východoněmeckých ozbrojených složek Volkspolizei na stanici Uckro a dva příslušníci Volkspolizei během obklíčení v lesíku u Waldowa). V souvislosti s pronásledováním skupiny v NDR zemřeli i tři policisté střelbou z vlastní strany.
