Slovenská metropole jako nový startupový hub? „Že jsme malý trh, má i své výhody, ale musíme se víc spojit,“ říká Nina Erneker z Bratislava Tourist Board.
Místní gastronomická scéna má velké renomé, i proto by v nadsázce Bratislava měla „chutnat“ všem. Nejen turistům, ale také byznysu a mladým technologickým podnikatelům.
„Bratislava je opravdu ideálním místem pro eventy,“ říká Nina Erneker, předsedkyně představenstva Bratislava Tourist Board – instituce, která se zdaleka nesoustřeďuje jen na lákání individuálních návštěvníků, ale stojí za rozvojem účinného městského ekosystému propojujícího turismus, byznys kongresy a startupy.
Už dnes má v Bratislavě podle Startup Report a dat organizace Innovate Slovakia sídlo či pobočku šedesát až sedmdesát procent slovenských startupů, a to v těsné spolupráci s univerzitami, coworkingovými prostory a kreativními zónami. Souvisí s tím rovněž fakt, že Bratislava je na Slovensku neotřesitelným centrem pro venture kapitálové fondy a investory.
Také proto Slido, Photoneo, Kontentino, Vacuumlabs, GoodRequest nebo Sensoneo a další úspěšné mladé technologické firmy, jež uspěly i za hranicemi, pořád sídlí u Dunaje. Bez ohledu na to, že z půlmilionové Bratislavy je to kousek do Vídně a nedaleko do Prahy.
„Že jsme malý trh, má i své výhody,“ zdůrazňuje Erneker. „I v očích velkých firem je totiž Slovensko jakýmsi inkubátorem nových idejí a přelomových řešení, jež si mohou otestovat na relativně malém, ale zároveň dostatečně velkém vzorku. Využívají to banky při zavádění nových funkcí do aplikací i mobilní operátoři při testování inovací. Na Slovensku vznikají myšlenky, které si lidé v zahraničí vůbec nespojí s malou středo-evropskou zemí.“
Jako příklad uvádí známou aplikaci Slido. S tou Bratislava Tourist Board spolupracoval v jejích úplných startupových začátcích. „Dnes je z ní globální značka, ale tehdy to pro nás bylo přirozené spojení – inovativní lokální projekt, který měl ambici růst a měnit způsob, jakým lidé komunikují na konferencích,“ dodává Erneker.
„Jde nám hlavně o vytváření narativu o Bratislavě v širším kontextu. Pro dotváření startupového ekosystému je pro nás důležitější, že zde máme dost coworkingových center, kreativních a výzkumných center a univerzit,“ zdůrazňuje s tím, že jim pomáhá i spolupráce s organizací SARIO, lákající na Slovensko zahraniční investory.
Více cest, jeden cíl
Právě SARIO ve své podrobné analýze představuje Slovensko jako zemi sázející na přidanou hodnotu a vyčísluje počet lidí pracujících v oblasti R&D na 41 tisíc – od inženýrů až po výzkumníky a designéry.
A nabízí linku mezi minulostí, přítomností a budoucností. Třeba jménem zapomenutého inovátora Jozefa Murgaše, katolického kněze a průkopníka bezdrátové komunikace, k jehož fotografii přiřazuje dnešní slovenský antivirový gigant Eset. Jinou dvojicí jsou držitel patentu na vrtulník z roku 1895 Ján Bahýľ a AirCar Klein Vision, ženoucí se za snem v podobě létajícího automobilu.
„Naší vizí je pomoci k tomu, aby se Slovensko proměnilo v technologický a inovativní hub a stalo se partnerem pro všechny společnosti, které zvažují investice ve střední Evropě,“ říká za SARIO jeho generální ředitel Róbert Šimončič.
To přesně souvisí s heslem „Malá země, hodně nápadů“. Inovace se na Slovensku nerodí jen v Bratislavě – ta je spíše přirozeným uzlem, odkud se nápady a spolupráce rozvíjejí směrem k regionům, včetně Košic, Prešova a dalších měst. Kombinace nízkých nákladů, flexibility a talentu je pro Slovensko výhodná, ale…
„Musíme se spojit,“ říká Erneker. „Naším největším problémem v rámci destinačního marketingu je právě to, že jsme jako Slovensko velmi fragmentovaní. Každý má svůj rozpočet, své komunikační kanály a nástroje a buduje si vlastní značku. Cílem je, abychom komunikovali společně, jedním narativem.“
Strategické místo na mapě
Zároveň by podle Niny Erneker nebylo vhodné „obětovat“ v rámci jednotné slovenské strategie značku Bratislavy. Metropole má unikátní postavení ve všech oblastech, v tom se neliší od pozic zmíněné Prahy či Vídně.
„To je paradox destinačního marketingu,“ přiznává Erneker. „I Kodaň má silnější značku než Dánsko, Paříž je silnější než Francie a takových příkladů je mnohem víc. Je potřeba hledat synergie, takto spolupracujeme třeba s destinační organizací Visit Košice. Děláme společné průzkumy, ladíme strategie a sdílíme data. Věřím, že jen společným úsilím oslovíme svět.“
Tím se od startupů přesouváme k eventům či veletrhům. Erneker připomíná, že Bratislava má výhodnou polohu i z hlediska dopravní dostupnosti. V bezprostředním okolí jsou další dvě mezinárodní letiště – Vídeň a Brno.
„Pro zahraniční návštěvníky máme stále velmi dobrý poměr ceny a kvality, nebojujeme s davy turistů, bezpečnost je vysoká, do toho čistý vzduch, množství zeleně… A náš záběr je širší než jen Bratislava jako město, myslíme tím celý Bratislavský kraj od hranic s Českem, Maďarskem a Rakouskem až po Trnavu,“ dodává.
Čistě z organizačního pohledu Bratislavě v případě kongresů nahrávají adekvátní prostory, široká nabídka hotelů, moderních konferenčních prostor a také v úvodu zmíněná gastronomická scéna, která patří k nejlepším ve střední Evropě.
„Kvalita byznysu v Bratislavě má v sobě jistou světovost,“ říká Erneker na příkladu automotive. „Na první pohled se Slovensko možná jeví jen jako velká montážní fabrika, ale je tu zároveň hodně top firem věnujících se expertním oblastem. Vyrábí se tu Porsche Cayenne a Jaguar Landrover v Nitře patří mezi nejmodernější fabriky v Evropě, možná i celosvětově. Koncentrace know-how je tak velká, že to je relevantní zpráva pro zahraničí.“
Prodat úspěch
Zrovna příklad Porsche Cayenne ale podle Niny Erneker obnáší i faktor, na němž může Slovensko dál stavět.
„Když to někomu v zahraničí řeknu, bývá upřímně překvapený a hned se ptá, proč se o tom tak málo ví. Myslím, že málo křičíme do světa, co všechno umíme a co můžeme nabídnout. Přitom máme být na co hrdí,“ dodává Erneker.
Zároveň je podle ní k proklamacím nutné přidat i konkrétní skutky.
„Jedním ze strategických cílů Bratislavy například je stát se bezbariérovým městem. Co může být větším důkazem bezbariérovosti, než kdyby se tu následně konal kongres organizace zabývající se rozštěpem páteře?“ zdůrazňuje, že správné tahy mají pozitivní důsledky, i v byznysu.
Podobně by z pádu „bariér“, v tomto případě třeba daňových či administrativních, mohly těžit i startupy. Nejprve je ovšem nutné vybudovat jim dostatečnou podporu a adekvátní ekosystém.
„Když se někdo označí za město mladých, ale nebude mít jedinou univerzitu, nebude to působit důvěryhodně. Proto se zaměřujeme na startupy, které jsou pro nás skvělou metaforou všeho nového a přelomového, co se v Bratislavě rodí a zavádí do praxe,“ uzavírá předsedkyně představenstva Bratislava Tourist Board.
Článek byl realizován s finanční podporou Ministerstva cestovního ruchu a sportu Slovenské republiky.
The post Malá země, velké nápady. Bratislava se mění v magnet pro startupy i investory appeared first on Forbes.
